Kritéria kvality

 

KRITÉRIA KVALITY KŘÍŽOVEK

Novelizace 2008

ÚVOD

Křížovka je výtvor, jehož zhotovení a tudíž i posuzování vychází v prvé řadě ze Směrnic pro tvorbu křížovek, z nichž plyne i ustanovení, že prohřešky proti Směrnicím se zohledňují při celkovém hodnocení kvality. Na druhé straně však křížovka, která není v přímém rozporu se Směrnicemi, nemusí být nutně kvalitní.

Názory na různá omezení v křížovkách byly, jsou a budou velmi rozdílné. Tento materiál přináší pouze netaxativní přehled různých kvalitativních prvků, které se v křížovkách vyskytují a k nimž by měl posuzovatel přihlížet jako k určitému vodítku. Tato kritéria kvality nelze zaměňovat se způsobem jejich praktického uplatnění, tedy s metodikou posuzování, která je obsahem samostatného materiálu a která zahrnuje porovnávání závažnosti kladů a záporů.

 

1. KVALITA VÝRAZŮ

1.1  Slovní zásoba

Za kvalitnější křížovku je považována ta, která vychází z výrazů běžné slovní zásoby, i když je pochopitelné, že prakticky se autor nemůže vyhnout používání slov méně známých, která mají i v křížovce své oprávnění. Ty lze bez újmy na kvalitě křížovky tolerovat, vyskytují-li se v rozumné míře. Luštitelský zážitek snižuje neúměrné množství výrazů, které autor, chce-li zajistit řešitelnost křížovky, musí vepsat do pomůcky.

1.2  Nadměrnost

Nadměrnost výrazů určité konkrétní významové kategorie se hodnotí jako zápor. Nadměrností se křížovka stává nevyváženou. Proto se záporně hodnotí např. nadměrné používání zastaralých, nářečních, slangových aj. výrazů, názvů kmenů a etnických skupin, vlastních jmen, zkratek, značek apod. Kladně se naopak hodnotí vyváženost křížovky z hlediska skladby a pestrosti výrazů. Toto nemusí platit, je-li křížovka monotematicky zaměřena.

1.3  Limitované výrazy

Limitované výrazy tvoří širokou skupinu, do níž patří

– zkratky, značky, kódy,

– cizojazyčné (překladové) výrazy (kromě výrazů z odborné  terminologie),

– cizí zeměpisná jména (neuvedená v NJP),

– vlastní jména útvarů v kosmu (neuvedená v NJP),

– cizí rodná jména (s výjimkou spojení rodného jména  a příjmení),

– jména etnických skupin (neuvedená v NJP)

20 % limitovaných výrazů v křížovce nebo křížovkovém celku pod jedním zadáním se považuje za maximální únosnou hranici sumárního výskytu těchto výrazů z hlediska kvality křížovky.

1.4  Odlehlé výrazy

Užití příliš odlehlých výrazů z cizího prostředí, jakými mohou být např. některá cizí jména bohů, některé cizí míry, váhy, platidla, hudební nástroje apod., může autora vystavit riziku nižšího hodnocení křížovky, zejména ve vazbě na křižování.

Hledáky jsou považovány za zpravidla velmi odlehlé výrazy z textu, které se obtížně vyhledávají a jejich ověřování vyžaduje neúměrně velkou časovou zátěž. Výskyt takových výrazů v křížovkách, které podléhají posuzování kvality, se může promítnout do negativního hodnocení.

1.5  Nežádoucí (omezené) kategorie výrazů

Zcela záporně se hodnotí zejména použití vulgárních výrazů.

Nebezpečí záporného hodnocení se autor vystavuje i v případě použití výrazů zhrubělých a hanlivých (pejorativních).

1.6  Násilné odvozeniny

Záporně se hodnotí násilné a nepřirozené plurály a odvozeniny, zejména zdrobněliny a předponová slova.

1.7  Chytáky

Za tzv. chytáky jsou považovány výrazy nebo skupiny výrazů, které svádějí k nesprávnému řešení. Kladně se hodnotí vtip, originalita a zpracování chytáků.

1.8  Spojení výrazů

Kladně se hodnotí těsná slovní spojení, vtip, důmyslnost. Záporně se hodnotí těžkopádná a násilná spojení, málo logická spojení, převrácený slovosled apod. Záporně se rovněž hodnotí spojení limitovaných výrazů.

1.9  Sporné jednopolíčkové výrazy

Výrazným záporem je použití jednopolíčkových výrazů tam, kde je nezbytnost takového použití z hlediska grafického či výtvarného sporná, resp. tam, kde k tomu není grafický či výtvarný věcný důvod.

1.10 Etymologická příbuznost

Záporně se hodnotí zejména velmi blízká etymologická příbuznost vpisovaných výrazů, tedy podobné výrazy, např. on – ony (zájmena), střelec – střílet, zámotek – motaná – omotávka – neobmotávat apod.

1.11 Dvojí výskyt

Dvojí výskyt vpisovaného výrazu, není-li totožný sám se sebou, je hrubou chybou křížovky. Jako zápor se hodnotí shoda vpisovaného výrazu s dílčím výrazem v tajence nebo uvnitř spojení výrazů.

1.12 Odlehlé prameny

Záporně se hodnotí použití těžko dostupných (odlehlých) pramenů. Tam, kde podmínky soutěží předepisují vyjmenovat všechny použité prameny, se neuvedení těchto či jen některých pramenů hodnotí jako silný zápor.

1.13 Problém opsaných chyb

Součástí Směrnic pro tvorbu křížovek je také Příloha I, která uvádí seznam věcných a jazykových chyb. Tento seznam, který je průběžně aktualizován a zveřejňován, je každý autor povinen respektovat.

Každý autor se při tvorbě křížovky vystavuje rizikům opsaných chyb. Pokud je nepochybně prokázáno, že takovou chybu učinil, přestože chybný výraz doloží pramenem, je zřejmé, že tím značně utrpí kvalita jeho práce, vystavuje se rizikům při soutěžích, jeho křížovku nelze bez úprav publikovat apod.

 

2. OBRAZEC

2.1  Estetika obrazce jako celku

Kladně se hodnotí celkový estetický vzhled obrazce. U figurálních křížovek se hodnotí výstižné resp. násilné zobrazení figury. Přihlíží se k harmonii (disharmonii) vnitřního obrysu s obrysem vnějším, pokud křížovka obsahuje oba typy obrysů.

2.2  Estetika síťky a rozdělovacích značek

Hodnotí se symetrie, vícenásobná symetrie. U figurálních křížovek či křížovek s výřezy pro text, obrázek, logo apod. (tzv. ikonami) se hodnotí dodržení (nedodržení) dílčí symetrie tam, kde je možné ji dosáhnout. U figurálních křížovek se kladně hodnotí smysluplnost souladu rozdělovacích značek s obrazcem, jejich věcná funkčnost v obrazci. Kladně se hodnotí, tvoří-li rozdělovací značky graficky ucelené části (písmena, grafické znaky, ornamenty) určitou figuru.

Záporem jsou nefunkční samostatné rozdělovací značky a neesteticky působící umístění rozdělovacích značek. Záporem je rovněž rozdělení křížovky rozdělovacími značkami na izolované pasáže (lokality), tedy takové úseky křížovky, které by bylo možné přidáním jediné rozdělovací značky zcela oddělit na samostatné části. Výjimkou v tomto směru může být funkční figurálnost.

Kladně se pohlíží na křížovku bez rozdělovacích značek.

2.3  Políčka

Záporně se hodnotí funkčně nezdůvodněný velký počet typů políček, samoúčelně zavedená políčka zvláštních tvarů. Při volbě velikosti políček a systému střídání by měl autor brát také ohled na praktickou možnost vpisování znaků do obrazce (s ohledem na velikost políčka) a na případnou publikovatelnost své křížovky. Výskyt neúměrně malých mozaikových políček může být proto důvodem pro negativní hodnocení křížovky.

 

3. VPISOVÁNÍ A KŘIŽOVÁNÍ VÝRAZŮ

3.1  Průměrná délka výrazu

Průměrná délka výrazu (PDV) se u dvousměrné křížovky vypočítá podle vzorce:

PDV = (P1 + P2) / V
Kde    
P1  je počet písmen použitých ve výrazech jednoho směru;
P2  je počet písmen použitých ve výrazech druhého směru;

V  je celkový počet vpisovaných a neskrytých tajenkových  výrazů;

Za standardní průměrnou délku výrazu se podle druhu křížovky pokládá:
Písmenná   4,5
Střídavá
– do 40 % dvoupísmenných shluků   4,8
– do 60 % dvoupísmenných shluků   4,9
– nad 60 % dvoupísmenných shluků   5,0
– 50 % třípísmenných shluků   5,3
Shluková
– dvoupísmenné shluky   5,0
– třípísmenné shluky   6,5
Slabiková   5,2
Mozaiková písmenná   4,9
Polomozaiková (podle podílu mozaik)   4,6 až 4,8

Odchylky od standardů se hodnotí kladně nebo záporně.

Avšak pozor! Samoúčelné zvětšování průměrné délky vpisovaných výrazů (např. problematickými spojeními výrazů, zdrobnělinami apod.) nečiní křížovku kvalitnější.

3.2  Vaznost

Násobná políčka, skryté tajenky, řetězové křižování apod. – to vše klade vyšší nároky na tvorbu křížovky. Pro zohlednění těchto skutečností se zavádí pojem vaznosti.

Vaznost políčka (VP) vyjadřuje, jaký je počet zapojení (použití, uplatnění) daného políčka v křížovce. Políčko, kterým prochází jen jediný výraz má vaznost VP = 1 (např. u křížovek s neúplným křižováním). U běžných křížovek s úplným křižováním se v každém políčku křižují 2 výrazy, políčko je tedy vázáno dvakrát, vaznost VP = 2. U násobných políček se VP rovná počtu výrazů, které daným políčkem procházejí, tj. v nichž je políčko vázáno, uplatněno. Pokud je některé políčko užito ještě jiným způsobem, např. pro umístění znaku skryté tajenky, zvyšuje se jeho vaznost o 1, neboť je vázáno nejen křižujícími výrazy, ale i skrytou tajenkou. V uzlových políčkách řetězovky dochází ke křižování minimálně 4 výrazů, tato políčka mají tedy při křižování 4 výrazů vaznost VP = 4. Je-li v nich navíc umístěna skrytá tajenka, mají vaznost VP = 5. Vaznost však může být zvýšena také systémem (principem) dané křížovky. Např. u zrcadlovky jsou políčka vázána nejen vzájemným křižováním (křížovou vazbou), ale i povinností zrcadlové shody znaků. Tento princip tedy zvyšuje vaznost každého políčka o 1 jednotku, tedy VP = 3.

Pro posuzování kvality křížovek není nutné se pouštět do složitějších výpočtů. Stačí si uvědomit, že čím větší je počet vícevazných políček, tím větší je i vaznost křížovky jako takové. Obecně platí, že vysoká vaznost křížovky má tendenci snižovat průměrnou délku výrazů. Křížovka s vyšší průměrnou vazností odvádí zpravidla daň ve formě použití kratších výrazů v oblastech o vyšší vaznosti. Proto je na oba parametry nutno pohlížet komplexně, jako na kritéria, která se doplňují. Křížovka s vysokou vazností a podstandardním průměrem nemusí být méně hodnotná než křížovky se standardní vazností a vysokým průměrem.

Proto se při posuzování vaznosti doporučuje provést kvalifikovaný odhad a podle zastoupení vícevazných políček či jiných prvků buď citlivě snížit standard pro průměrnou délku výrazu (PDV), nebo provést kvalitativní kompenzaci nižší PDV, nebo při dobré PDV i náročnější vaznosti spojit oba aspekty do výrazného kladu křížovky.

3.3  Lokality náročného křižování

Kladně se hodnotí pasáže s vysokou dílčí průměrnou délkou výrazů či vysokou vazností, pasáže náročné na tvorbu, pasáže s méně frekventovanými písmeny (Č, Ř, Ť, Ů, Ě, G, X atd.), pasáže s nepravidelným střídání souhlásek a samohlásek apod.

Záporně se hodnotí např. figurálně, ani jinak nezdůvodněné kumulace křižujících se krátkých výrazů.

3.4  Křižování dlouhých výrazů

Kladně se hodnotí křižování dlouhých vpisovaných výrazů s více tajenkovými výrazy. Kladně se rovněž hodnotí umístění skryté tajenky do míst křižování dlouhých výrazů.

3.5  Systém střídání

Kladně se hodnotí náročnost, vtip, využití střídání pro znázornění figury, ornamentu, skryté tajenky či hesla. Kladně se též hodnotí, obsahuje-li každý typ políčka shluk o jiném počtu písmen.

Méně hodnotné systémy střídání se hodnotí záporně. Například pouhá souměrnost může být při posuzování kvality křížovky považována za natolik méněcenný systém střídání, že se autor zbytečně vystavuje riziku horšího hodnocení své práce.

3.6  Neobvyklý způsob vpisování

Kladně se hodnotí neobvyklý způsob vpisování výrazů, např. důsledné dodržení velkých a malých písmen, používání mezislovních mezer apod.

3.7  Rébusové vpisování

Kladně se hodnotí vtipné a vhodné použití rébusových výrazů. Kladně se také hodnotí použití neobvyklých znaků či obrázků apod. Naopak samoúčelné užití rébusového vpisování se hodnotí záporně.

3.8  Křižování stejných slovních částí

Záporně se hodnotí nedodržení záměny slovního kmene, předpony či přípony při křižování (s výjimkou písmenných křížovek). Např. PRA-LES-NÍ x LES-NÍ-CI, PRO-DA-TI x PRO-MAR-NIT apod. Záporně se také hodnotí křižování koncovek zdrobnělin, přídavných jmen (-OVÁ, -NÝ apod.), infinitivů končících na -TI, křižování zvratných zájmen (opět s výjimkou písmenných křížovek). Hodnocení se řídí četností.

Záporně se hodnotí nedodržení záměny slovního kmene při křižování pro všechny typy křížovek, zejména pro slabikové, shlukové a výrazové křížovky.

3.9  Užití a křižování limitovaných, odlehlých a obdobných výrazů

Záporně se hodnotí (s přihlédnutím k určení křížovky) vzájemné křižování, tedy kumulace na určitém místě, limitovaných výrazů, výrazů, které patří do kategorie z křížovkářského hlediska vysloveně odlehlých výrazů (např. názvy kmenů, názvy málo známých cizích platidel apod.), a výrazů, které patří do stejné skupiny (např. křižování několika domáckých jmen, křižování blíže nespecifikovaných rostlin atd.). Pochopitelně se záporně nahlíží i na kombinované křižování těchto skupin (např. několik limitovaných výrazů s africkým kmenem a několika domáckými jmény), čímž vzniká obtížně luštitelná pasáž křížovky.

 

4. LEGENDA

4.1  Kvalita legendy

Pozitivně se hodnotí kvalita, vtip, výstižnost legendových výrazů v kontextu s vpisovanými výrazy. Záporně se hodnotí přílišná rozvláčnost, polopatismus, přílišná obecnost, kusost, tvrdost a nevýstižnost legendy. Tvrdostí je míněna neúměrně zvolená obtížnost legendy ve vztahu k řešitelům, jimž je křížovka určena.

U obrázkové legendy se záporně hodnotí nízká kvalita (špatná rozpoznatelnost) obrázků.

4.2  Informační hodnota

Hodnotí se informační hodnota legendy ve spojení s vpisovanými výrazy (souvisí se základní naučnou a sdělovací funkcí křížovek). Záporně se může pohlížet na nadměrné užívání příliš často se opakujících neobjevných výrazů, na jejich kumulaci v určité části (lokalitě) křížovky apod. Stejně tak lze záporně hodnotit i opačnou kumulaci, tj. tvrdou legendu výrazů určité lokality, nevyváženost křížovky z těchto hledisek.

4.3  Užití synonym

Kladně se hodnotí převážné užití synonymických obepisů v křížovce, nevede-li to k nižší výstižnosti či neúměrnému zvýšení obtížnosti křížovky.

4.4  Doplňkové specifikace

Hodnotí se vyváženost a přiměřenost doplňkových specifikací (knižně, expresivně, zastarale, řídce, řidčeji apod.) v celkovém kontextu legendy. Hodnotí se důslednost či nedůslednost (nejednotnost) použití těchto specifikací v rámci jednotlivých kategorií výrazů.

4.5  Neoznačování zastaralých, nářečních a oblastních výrazů

Neoznačování zastaralých a nářečních výrazů je považováno za zápor, není-li v podmínkách soutěží uvedeno jinak (je-li např. stanoveno, že křížovka má obtížnější stupeň legendy).

4.6  Slovesný vid

Nedodržení shody slovesného vidu u legendového a vpisovaného výrazu se podle kontextu hodnotí jako chyba křížovky nebo závažnější zápor.

4.7  Koncovky infinitivů

Jako drobný zápor se hodnotí nedodržení shody koncovek infinitivu u výrazu vpisovaného a legendového.

4.8  Obepisy cizojazyčných výrazů

Záporně se hodnotí příliš obecné kvadratické obepisy překladových slov - např. legenda: „zvíře (anglicky)“ a vpisovaný výraz: dog (= pes). Větší tolerance se uplatňuje u slovenských výrazů.

4.9  Netradiční legenda

Kladně se hodnotí dobře zvládnuté použití zvláštních druhů legendy, např. legendy hádankářské.

4.10  Legenda totožných vpisovaných výrazů

Záporně se hodnotí nejednotnost legendy u totožných vpisovaných výrazů v rámci celé křížovky. Touto nejednotností je myšleno to, že některé výrazy, které jsou totožné samy se sebou, jsou legendovány stejnými obepisy, a jiné totožné výrazy jsou legendovány různými obepisy.

4.11  Formální zpracování legendy

Záporně se hodnotí nepřehlednost zpracování legendy a nedodržení formálních zásad pro psaní legendy. Záporně se hodnotí též překlepy v legendě, zkracovaná legenda apod.

 

5. TAJENKA

5.1  Kvalita tajenky

Hodnotí se obsahová kvalita tajenky a tajenkových výrazů, vtip, kvalitně (či naopak nekvalitně) veršovaná tajenka, informační obsah tajenky apod.

Záporně se hodnotí tajenky opakovaně používané, tajenky těžce srozumitelné, tajenky s nízkou jazykovou kulturou, tajenky uvedené v úvodním textu tak, že jejich znění je zřejmé i bez luštění úlohy. Záporně se také hodnotí nedostatečná souvislost mezi odbornými tajenkovými výrazy ve vazbě na průvodní text.

5.2  Délka tajenky

Hodnotí se podíl písmen (znaků) neskryté tajenky i skryté tajenky vepsané do obrazce na celkovém počtu písmen (znaků) křížovky. Za standardní délku tajenky se považuje 12 % z celkového počtu písmen křížovky. Při zvýšené vaznosti políček obsahujících tajenku je možné tuto skutečnost zohlednit citlivým snížením standardní délky tajenky na základě kvalifikovaného odhadu.

T (%) = (t.100) / k

Kde

t   je počet písmen v tajence;

k  je počet písmen v křížovce.

5.3  Rozmístění tajenky v obrazci

Hodnotí se symetrie rozmístění, rovnoměrnost rozdělení tajenky po celé ploše křížovky (homogenita), harmonie tohoto rozmístění s obrazcem křížovky. Záporně se hodnotí nevyužití celé plochy křížovky pro rozmístění tajenky.

5.4  Členění tajenky

Kladně se hodnotí členění tajenky do dlouhých úseků, záporně členění do příliš krátkých úseků, např. po jednotlivých slovech, s výjimkou skrytých tajenek. Záporně se hodnotí oddělení předložek od příslušných podstatných jmen, zvratných zájmen od příslušných infinitivů sloves apod.

5.5  Interpunkce v tajence

Za standardní se považuje tajenka bez interpunkce. Kladně se hodnotí důsledné dodržení interpunkce v tajence, záporně pak nedůsledné dodržení interpunkce. Je-li v tajence užita tečka, čárka nebo středník, mělo by být interpunkce užito důsledně ve všech tajenkách či jejich dílech v křížovce. V opačném případě se taková nedůslednost hodnotí záporně.

5.6  Skrytí tajenky

Kladně se hodnotí nápaditost skrytí tajenky. Záporně se hodnotí překombinovaný či méně logický způsob skrytí.

5.7  Křižování tajenek

Za zápor se považuje takové vzájemné křižování tajenek, které vede k neúměrnému ztížení řešení.

 

6. ZADÁNÍ

6.1  Nedostatky v názvu křížovky

Za zápor se považují nedostatečné, neúplné nebo nesprávné údaje v názvu křížovky a údaje, které nedostatečně postihují charakter křížovky a neposkytují řešiteli dostatečné informace pro její řešení.

Záporně se hodnotí dílčí nedostatky v názvu křížovky, které mohou znesnadnit řešení, např. vynechání údajů o figuralitě či symetrii apod., jde-li o dokreslovku nebo není-li to z předloženého zadání patrné.

6.2  Průvodní texty

Hodnotí se kvalita průvodního textu v zadání křížovky, jeho zajímavost, originalita, vtipnost, literární zpracování.

6.3  Další náležitosti zadání

Záporně se hodnotí nesrozumitelně podané návody k luštění křížovek (např. u zkumavek). Za velký zápor je považováno nesprávné zadání tvarů a počtů použitých typů políček.

 

7. ZÁVĚR

Při hodnocení kvality křížovky je třeba mít stále na zřeteli její komplexnost a vzájemné souvislosti hodnocených kritérií.

Překročí-li některý ze záporů míru únosnosti, „otráví-li“ celou křížovku nebo dojde-li ke kumulaci závažných záporů, má hodnotitel právo křížovku postihnout daleko závažnějším způsobem, než který mu dávají možnosti hodnocení podle jednotlivých kritérií. Naopak, určitý nedostatek křížovky může být vykompenzován např. originalitou zpracování, neotřelým nápadem apod. Tyto otázky jsou však již předmětem jiného materiálu SČHAK – Metodiky porotování křížovek v soutěžích SČHAK.

 

Aktualizováno a schváleno OKK dne 1. března 2008. Platnost ode dne vydání ve svazovém tisku. Tato novela nahrazuje materiál Kritéria kvality křížovek z roku 1999 (VT 1997-1998).