KRITÉRIA KVALITY
Při posuzování kvality hádanek se berou v úvahu následující hlediska (kritéria):
K1 - smysl námětu, námětová ucelenost a jazyková stránka námětu
Předností (kladem) je přirozený, pěkně rozvinutý námět, zejména pak jádro, v přirozeném slovosledu. Námět jako celek nebo jednotlivé části by měly být smysluplným pojmem nebo sdělením. Odchylky od logiky věci, možnosti či pravděpodobnosti námětu (nebo i jen částí námětu) jsou záporem, stejně tak jako nesprávný či násilný slovosled v rozporu s mluvnicí češtiny. Kladem je z hádankářského hlediska originální, dosud nepoužité jádro, náznak či jednotlivé části námětu.
K2 - slovník námětu
Kvalitu námětu zvyšují slova libozvučná, některá slova nová (aktuální) či slova běžná, avšak v hádankách dosud sporadicky použitá. Z hlediska výběru slov snižují více či méně kvalitu hádanek slova ve slovnících hodnocená z hlediska stáří (slova zastaralá), nářečí, četnosti (slova řídká), slangu (odborného i obecného) apod. Rovněž tak snižuje kvalitu nadměrné použití málo známých odborných výrazů, zeměpisných výrazů (zejména pak těch, které mají odpovídající výraz v českém jazyce) a málo známá jména či příjmení osob. Záporem jsou i slova a spojení slov vyvolávající nelibé představy, stejně tak nelibě znějící hláskové shluky.
K3 - vazba a souvislost mezi náznakem a jádrem
Kladem může být částečně i úplně spojená tvorba, pokud jí není dosaženo za cenu různých přílepků nebo na úkor ostatních hodnocených hledisek. Vzájemná harmonie mezi slovy náznaku a jádrem i mezi náznaky je kladem hádanky. Velice časté (zpravidla krátké) dílčí vazby náznaku na jádro jsou menším nebo větším záporem.
K4 - proměna náznaku v jádro
Větším nebo menším záporem jsou odpovídající si slova náznaku a jádra, která mají v současném jazyce stejný slovní základ a významově se více či méně neliší. Větším či menším záporem je i totožnost slov, která sama o sobě význam nemají (předložky, spojky a částice), rovněž tak změna předložek v předpony a naopak. Podle druhu hádanky je větší počet druhových změn menším či větším kladem hádanky. Naopak - jen minimální počet druhových změn může být podle druhu hádanky záporem. Záporem pak je stejná funkce větných členů či stejné koncovky slov v náznaku i jádru. Větším či menším záporem je operace (přidání, ubrání, přesun) s celým slovem (netýká se slovních variant). Tajenka, zejména je-li spojena s jádrem nebo námětově souvisí s náznakem či jádrem, bývá hodnocena jako klad. Nepravidelně přerušená (tržená) vazba mezi odpovídajícími si slovy námětu a náznaku (předěl slov v náznaku i jádře je na stejném místě) je zpravidla záporem, stejně tak různé slovní doplňky z důvodu dodržení druhové změny, či hraniční, velmi slabá vazba mezi náznakem a jádrem. Kladem je naopak vydatnější vzájemný přesah slov náznaku i jádra (řetězová vazba). Dodržení délky samohlásek v celém rozsahu námětu je zpravidla kladem, rovněž tak estetika proměny, jako je převod do stejných slovních tvarů u hádanek tvaroslovných, stejné či symetricky umístěné pomocné výrazy u hádanek kompozičních, stejnosměrné operace se všemi náznaky apod.
K5 - délka námětu
Délka námětu se posuzuje z hlediska druhu hádanky i z hlediska druhové změny. Z obecného pohledu jsou kratší náměty menším či větším záporem, delší náměty pak menším či větším kladem. S ohledem na vydatnost druhové změny se za výchozí délku jádra bere 16 až 20 písmen. Průměrná délka náznaků ve sdružovací tvorbě by měla být aspoň 4 písmena. Delší námět sám o sobě nemusí být kladem, pokud délky je dosaženo na úkor ostatních hodnocených hledisek.
K6 - věcná správnost podání
Prvky námětu by měly být uvedeny (obepsány) odpovídajícími synonymy nebo synonymickým vyjádřením, definicemi či množinou prvků pokud možno nejblíže nadřazenou nebo podřazenou. Věta či slovní spojení mohou být uvedeny větou či slovním spojením se stejným významem. Jakékoliv odchylky od přesnosti jsou větším či menším záporem, stejně tak toporné dosazování definic, vět či slovních spojení.
Záporem mohou být i další či méně známá synonyma, pokud nejsou vhodně zapojena do textu. Posuzuje se i vhodnost případného naznačení jádra v průvodním textu; jako zápor se hodnotí (zpravidla kromě předložek) slova, která jsou přímo uvedena (nejsou obepsána), pokud nejde o překvapení pro řešitele. Kladem je jakékoliv nevšední, vtipné, nové či nečekané podání, stejně tak případ, kdy celé (téměř celé) podání je obepisem námětu.
K7 - jazyková stránka podání - poetika
Podání hádanky se hodnotí jako jednoduchá báseň (zpravidla daktyl nebo trochej) s vhodným výběrem gramaticky správných slov, se správným rytmem verše, stavbou strofy a správnými rýmy. Nesouvislý nebo zbytečně dlouhý text podání je zpravidla záporem. Kladem zpracování je básnicky kvalitní text, použití vnitřních rýmů, dynamičnost a výstižnost textu.
K8 - u návrhů kreslených hádanek se posuzuje vhodnost námětu pro tento způsob podání. Protože autor zpravidla vlastní kresbu nepředkládá, hodnotí se jeho navržená představa zobrazení náznaků či jádra. Posuzuje se především krása a reálnost navržené kompozice (včetně souměřitelnosti jednotlivých prvků), vzájemné umístění a orientace prvků námětu i jejich rozpoznatelnost. Záporem jsou složité kresby využívající nápisů, různých pomůcek či detailů, které nejsou součástí námětu. U kreslených hádanek se posuzuje i kvalita pomocného textu. Kladem je přirozené znázornění náznaku i jádra v jednom obrázku.
K9 - estetika obrazce, síťky u šifer mřížkových či nápisového podání
Kladem či záporem je takové zobrazení, které se esteticky odchyluje od zobrazení běžného (obvyklého) na tu či onu stranu.
K10 – souvislost vícebojů
Hodnotí se u hádankářských celků (více hádanek) v souvislém podání, tzv. vícebojů, posuzuje se celková kvalita a souvislost textu (děje), souvislost námětů jednotlivých hádanek a jednolitost podání.
Při bodovém hodnocení, se hodnotí ještě tato hlediska:
K11 - otřelost či originalita námětu
Pokud je námět prokazatelně shodný či lišící se nepodstatně od již použitého, provede se srážka 10 až 11 bodů za námět a hodnotí se pouze podání. Pokud je shodné i podání, provede se srážka 10 bodů za podání. Je-li námět celý nebo téměř celý složený ze dvou nebo několika známých námětů, provede se srážka 5 až 9 bodů za námět.
K12 - vhodnost námětu z hlediska jeho určení
Příliš snadná řešitelnost či naopak neřešitelnost se posuzuje s ohledem na poslání a účel soutěže. V případě, že předložené soutěžní práce nesplňují dobře poslání soutěže (a nejedná se o V3), mohou být postiženy srážkou v rámci tohoto kritéria.
K13 - přípustné opravy
Drobné opravy podání námětu nebo autorského řešení lze za cenu záporu opravit, ale jen v případě, že se očividně nejedná o vadnou práci nebo nevhodnou hádanku podle V1 až V3.