Křížovka a hádanka číslo 19/2023
Ahoj, kamarádi,
ve třech pokračováních bychom vás chtěli seznámit s tím, jak se luští české slovní hádanky. Na této stránce se dozvíte, jak na to. Hádanky se mohou objevit i v příštím ročníku LOMu.
Hádanky jsou oblíbenými hříčkami, které nás v různých podobách baví celý život. V prvních letech to jsou hádanky dětské, publikované v mnoha zábavných knížkách, později pak hádanky početní, logické a jiné, vyskytující se již od 19. století až do dnešní doby v zábavních rubrikách novin a časopisů.
Zvláštní formou hádanek jsou pak hádanky slovní, které jsou založeny na principu hříček se slovy, které umožňuje naše mateřština na takové úrovni, která – snad kromě slovenštiny – nemá ve světě obdoby.
Náměty těch prvních slovních hádanek vznikaly ze slov, z nichž jednoduchou úpravou vznikala slova jiná. Je to podobné, jako když „tiskařský šotek“ změnil původní slovo vypuštěním, vsunutím či záměnou písmene na slovo úplně jiné, čímž často docházelo k humorných situacím, kdy se například z učiněného dobráka stal dobrák učuněný.
NÁMĚT slovní hádanky připomíná matematickou rovnici či nerovnost. Levou stranu tvoří výchozí slovo či výraz – NÁZNAK, z něhož se úpravou stává výraz výsledný, který je na straně pravé – JÁDRO. Jestliže písmena náznaku jsou stejná jako v jádru, je tu podobnost s rovnicí. Když mezi písmeny náznaku a jádra dochází k nějaké změně, pak znaménko nerovnosti nahrazuje NÁZEV hádanky., který naznačuje, jaká změna byla provedena. Této změně říkáme DRUHOVÁ ZMĚNA.
Zde si musíme říct, že až na několik speciálních případů při změně náznaku v jádro nemusíme dodržet délku samohlásek, hlásku CH je možno v náznaku rozdělit na písmena C a H a v případě rozvitých výrazů se zpravidla přesouvají mezery mezi slovy.
Základním pravidlem je, že náznak nesmí mít stejný slovní základ jako jádro. Tak například u sloučenky KOLO, TOČ – KOLOTOČ jsou tyto vady hned dvě. KOLO – KOLO, TOČ – TOČ (odvozeno od slova točit).
Ukážeme si několik jednoduchých námětů některých slovních hádanek.
SLOUČENKA:
lek, klas, tužka – lesklá stužka (SLOUČENÍ tří částí náznaků, mění se mezislovní mezery);
ZÁMĚNKA:
rostlina – kost lína (ZÁMĚNA písmena „R“ na „K“);
jedna bedna (spojený náznak s jádrem, ZÁMĚNA písmena „J“ na „B“);
VSUVKA:
lvice – lavice (VSUNUTÍ písmena „A“);
VÝPUSTKA:
palice – plíce (VYPUŠTĚNÍ písmena „A“);
PŘÍSUVKA:
kotliny – Skot líný (PŘISOUVÁNÍ zepředu písmena „S“);
snídaně – sní Daněk (PŘISOUVÁNÍ dozadu písmena „K“);
ODSUVKA:
přístav – pří sta (ODSOUVÁNÍ zezadu písmena „V“);
Ostrava – strava (ODSOUVÁNÍ zepředu písmena „O“);
POSUNKA:
mobil – obilí (odsunutí písmena „M“ zepředu a přisunutí písmena „Í“ dozadu);
olej – pole (přisunutí písmena „P“ dopředu a odsunutí písmena „J“ zezadu).
Aby na hádance bylo co luštit, předkládá se řešiteli námět obepsaný výrazy stejného nebo velmi podobného významu – synonymy, které jsou v doprovodném textu zpravidla ležatým tučným tiskem, nebo lze výrazy v náznaku nakreslit a jádro v doprovodném textu naznačit, případně taky nakreslit.
Příklad textového podání
(ZÁMĚNKA = název hádanky,
rvačka = obepsání náznaku,
loď = obepsání jádra):
ZÁMĚNKA
Vznikla rvačka bratří,
komu z nich loď patří.
A řešení této hádanky je:
Pranice – pramice
(pranice = řešení náznaku,
pramice = řešení jádra).
HÁDANKY K ŘEŠENÍ
1. PŘÍSUVKA (4 2 3)
Matka vlastní zrnka malá,
na koláč už zadělala.
2. POSUNKA (5 – 5)
Pěkná malba, mám ji z pouti,
na ní se had pěkně kroutí.
3. VSUVKA (5 – 2 4)
Ryby míří do úkrytu –
včelín plane za úsvitu.
4. VÝPUSTKA (6 5)
Ostýchavě vykukují z trávy
ochočení hmyzožravci hraví.
5. ODSUVKA (7 – 6)
Rozlila se řeka na Moravě,
branka v plotě zničená je právě.
6. ZÁMĚNKA (8 – 4 4)
Přátelé mají různé spády,
že prý jim matka dává rady.
Křížovka a hádanka číslo 21/2023
Ahoj, kamarádi,
v minulém dílu jsme si ukázali kromě sloučenky 6 námětů hádanek, kde druhovou změnou (naznačenou názvem hádanky) náznaku v jádro je změna, přidání či ubrání písmene: záměnky, vsuvky, výpustky, přísuvky, odsuvky a posunky.
Pro úplnost si ještě zopakujeme, že námět hádanky má zpravidla dvě části: na levé straně je výchozí část námětu – náznak (značíme jej N) a napravo výsledná část, která vznikla z N po druhové změně – jádro (značíme J). Mezi N a J píšeme pomlčku, jsou ale náměty, v nichž je N s J spojen v jeden významově ucelený celek, říkáme, že jde o tvorbu spojenou (N+J) a pomlčku mezi nimi nepíšeme, např. v záměnce „bedla jedlá“.
Jsou ještě další hádanky, u nichž se ubírají nebo přidávají písmena. Od těch předchozích se ale liší tím, že v nich lze přidávat také slabiky nebo shluky písmen. Jsou to obložka, obnažka, přídavka a výlučka.U přídavky a výlučky musí být slabiky či shluky shodné. U obložky a obnažky musí být slabiky shodné, shluky však mohou být jak shodné, tak zrcadlově čtené.
OBLOŽKA:
ráno – hranol (OBLOŽENÍ N jedním písmenem vpředu „H“ i vzadu „L“);
lada – malá dáma (OBLOŽENÍ N stejnou slabikou či shlukem „MA“);
kord – rekordér (OBLOŽENÍ N zrcadlově čtenými shluky „RE“ a „ER“);
OBNAŽKA:
aparát – pára (ODSUNUTÍ z N písmena „A“ zpředu a „T“ zezadu – tzv. OBNAŽENÍ);
dravá hydra – váhy (ODSUNUTÍ z N shluku „DRA“ zpředu i zezadu);
lidumil – dům (ODSUNUTÍ z N zrcadlově čtených shluků „LI“ a „IL“);
U přídavky a výlučky přidáváme k N kamkoliv či z něj ubíráme odkudkoliv nejméně dvě stejná písmena či shluky.
PŘÍDAVKA:
panenky – plán Lenky (PŘIDÁNÍ 2x písmena „L);
Panama – paže žena maže (PŘIDÁNÍ 3x shluku „ŽE“);
VÝLUČKA:
porost – prst (VYLOUČENÍ 2x písmena „O“);
rekreant – Kant (VYLOUČENÍ 2x shluku „RE“).
Až dosud jsme probírali většinou hádanky s jednoslovným N. N však může být i víceslovný a tvořit významově ucelený rozvitý výraz, větu, podstatné jméno s přídavným jménem (zelená tráva), číslovkou (osm růží), zájmenem (moje láska) apod.
Pokud v tomto rozvitém N je provedena pouze jedna druhová změna, jedná se stejně jako u jednoslovných N o tvorbu ZÁKLADNÍ (ZT), což jsou všechny dosud uvedené příklady.
Pokud je provedena druhová změna v každém slově tohoto N, jde o tvorbu NÁSOBNOU (NT).
Např. u obložky: ran sto – tranzistor je první slovo obloženo písmeny „T“ a „Z“ a druhé slovo písmeny „I“ a „R“.
Pokud je víceslovný N složen ze dvou nebo více samostatných spolu významově nesouvisejících výrazů jednoslovných, kterým říkáme DÍLČÍ NÁZNAKY (zkratka DN), je provedena druhová změna v každém takovém DN a taková tvorba se nazývá SDRUŽOVACÍ (ST).
Např. u obložky: rok, Úpa – krokusů pár je první DN obložen písmeny „K“ a „U“ a druhý DN písmeny „S“ a „R“.
U ST přídavky a výlučky je možno v rámci jednoho námětu u některých DN přidávat či vylučovat písmena a u jiných DN shluky.
Např. VÝLUČKA: Pravá strava, lulky – prst ruky.
V případě, že se ve všech DN přidávají či vylučují stejná písmena nebo shluky, stačí v každém DN jedna změna.
Např. PŘÍDAVKA: kos táta – konstanta.
U ST a NT přísuvky je možno kromě přidání písmene ke každému DN nebo slovu náznaku přidat více či méně písmen, než je náznaků, ale tato písmena musí být přidána souměrně. To znamená, že se přidá jedno písmeno před 1. DN, mezi ně a za poslední DN, nebo pouze mezi DN.
Příklady ST u přísuvky:
sob, nos – osobnost (ke každému DN přidáno 1 písmeno);
pře, slovo Přemyslovo (ke každému DN přidáno 1 písmeno);
sok, lov – eso kulové (přidáno 1 písmeno souměrně ke každému DN a mezi ně);
koště, kyje – koš těžký je (přidáno 1 písmeno „Ž“ mezi oba DN).
Příklady NT u přísuvky:
křivá ústa – skřivanů sta (ke každému slovu N přidáno 1 písmeno);
pár dní parádních (ke každému slovu N přidáno 1 písmeno);
řev zní – převozník (přidáno 1 písmeno souměrně ke každému slovu N a mezi ně);
hranatý pán – hra na tympán (přidáno 1 písmeno „M“ mezi obě slova N).
HÁDANKY K ŘEŠENÍ
1. VSUVKA (7 – 3 5)
Obezita zvolna mizí, ale
muže vztek se projevuje dále.
2. OBLOŽKA (3 5 – 5 5)
Sténá vepřík, někdo pryč ho nese,
zloděj mizí se selátkem v lese.
3. PŘÍSUVKA (3, 3 – 5 3)
Korýš leze, řeka už je blízko,
oblaky dva proklatě jsou nízko.
4. OBNAŽKA (5 4 - 5)
Špinavý tok k prohlídce moc neláká,
český zámek k návštěvě zve diváka.
5. PŘÍDAVKA (4 – 8)
Prostý voják touhou k cestě zahoří,
okouzlil jej veliký pták na moři.
6. VÝLUČKA (4 5 5)
Ženě ublížil spisovatel český,
nechtěl poslouchat její třesky plesky.
Křížovka a hádanka číslo 23/2023
Ahoj, kamarádi,
až dosud jsme se zabývali hádankami, v nichž jsme v náznaku (N) přidávali či ubírali písmena nebo shluky, abychom z něho příslušnou druhovou změnou získali jádro (J).
Dnes si probereme několik hádanek, v nichž se písmena N přesouvají či navzájem vyměňují. U všech dále uvedených hádanek existují i slabikové varianty, které se vyskytují méně často a jsou zpravidla v názvu uvedeny jako SLABIKOVÁ nebo zkratkou SLAB., ale ty si probereme někdy jindy.
PŘESMYČKA:
J vznikne z N přesunutím alespoň 2 písmen na jiné místo s výjimkou jejich vzájemné výměny, např.: planeta – penalta (ZT); prach – chrpa (ZT); vír tance – vrátnice (ZT); pirát, raut – partitura (ST); kukla lotra – kalkulátor (NT).
Oproti jiným hádankám lze háčky, kroužky a čárky nad písmeny přesouvat jako písmena „v“, „o“ či „i“, např.: niklák – klinika (čárka nad „a“ přesunuta jako písmeno „i“); důlek – kdoule (kroužek nad „u“ přesunut do J jako písmeno „o“); veslo – olše (písmeno „v“ přesunuto do J jako háček).
Písmenné přesmyčky většinou bývají podány v nápisové formě tak, že je N přímo uveden.
VÝMĚNKA:
J vznikne z N vzájemnou výměnou dvou různých písmen.
Když je tato změna v náznaku jediná, je to základní tvorba (ZT), např.: loutka – toulka; hlad ovcí – hlodavci.
Když je tato změna provedena v každém slově rozvitého náznaku, jde o násobnou tvorbu (NT), např.: domek Táni – komediant; láká jamka – kalamajka.
Ve sdružovací tvorbě (ST) mohou nastat tyto možnosti:
a) v každém dílčím náznaku se provede příslušná druhová změna, např.: lov, kabaret – volba karet; psárka, holeň – praskal oheň.
b) jsou-li pouze 2 dílčí náznaky, lze provést výměnu dvou písmen mezi nimi, např.: čejky, ras – Český ráj; pes, trn - prsten.
PŘESUNKA:
J vznikne z N přesunem 1 písmene na libovolné jiné místo, např.: tukani – utkání (ZT); šest káv – švestka (ZT); jezdkyně je z Kdyně (ZT).
Když je tato změna provedena v každém slově rozvitého námětu, jde o násobnou tvorbu (NT), např.: Táni opál – antilopa; Mahlera kýč – malé hračky.
Ve sdružovací tvorbě (ST) mohou nastat tyto možnosti:
a) v každém dílčím náznaku se provede příslušná druhová změna, např.: les, vrána – slévárna; tma, ušák - Matuška.
b) jsou-li pouze 2 dílčí náznaky, lze provést přesun písmene mezi nimi, např.: Mánes, libry – marné sliby; hon, díky - hodinky.
Na závěr ještě probereme hádanky, kde druhovou změnou je manipulace se znaménky nad písmeny:
ČÁRKOVKA:
J vzniká z N změnou délky alespoň jedné samohlásky pomocí čárky, např.: dravá Dráva (ZT); meta paní – mé tápání (ZT); přestala pře stálá (ZT); kára, Fiat – karafiát (ST); pór, cela, káva – porce lákavá (ST).
KROUŽKOVKA:
J vzniká z N změnou délky alespoň jedné samohlásky „u“ pomocí kroužku, nebo změnou „ú“ na „ů“, či naopak, např.: krutá krůta (ZT); malé skruže – má lesk růže (ZT); Prus třel průstřel (ZT); v úlu nikl – vůl unikl (ZT); kůl, tvé nůše – kult Venuše (ST).
HÁČKOVKA:
J vzniká z N přidáním, ubráním, či přesunem nejméně jednoho háčku, např.: med - měď (ZT); drozdi – droždí (ZT); nečištěné něčí štěně (ZT); pět rčení Petr cení (ZT); kos, táta – košťata (ST); hořec, kameníci – horečka mě ničí (ST); plástve, žně – plášť vězně (ST).
SHODOVKA:
Při proměně N na J se neprovádí žádná druhová změna, ani změna délky samohlásek, pouze se přeskupí mezislovní mezery, např.: já sám jásám (ZT); veslo ve Mži je – ves lovem žije (ZT); jezdec, hlad – je zde chlad (ST).
HÁDANKY K ŘEŠENÍ
1. PŘESUNKA (4 3 – 3 4)
Dravců pár má jiskru v oku.
Přiláká je bečka moku?
2. VÝMĚNKA (4 4 8)
Cizince nástroj pořezal,
do práce když se ráno dal.
3. PŘESMYČKA (3 2 3 – 8)
EDA MÁ CÍL.
4. ČÁRKOVKA (2 4 5 – 4 7)
Třpytí se tvářička děcka od potu
jak sklenky střípek, jenž leží u plotu.
5. HÁČKOVKA (3 2 5)
Chceš-li vyhrát, milé dítě,
figuru mou seber hbitě.
6. SHODOVKA (3 3 – 6)
Příbuzných křik děsí lidi:
lesní pták prý tady slídí!