Křížovka a hádanka číslo 17/2024
Ahoj, kamarádi,
v dalších třech dílech navážeme na trojici návodů otištěných v loňských číslech časopisu (Křížovka a hádanka 2023/čísla 19,
Slovní hádanky jsou hříčky se slovy, v nichž z výchozí části hádanky – NÁZNAKU (N), který může být jednoslovný, rozvitý nebo složený z více dílčích náznaků, provedením DRUHOVÉ ZMĚNY (DZ) vytvoříme výslednou část – JÁDRO (J). Přitom musí dojít ke změně slovního základu, až na pár výjimek se nemusí dodržet délka samohlásek a většinou dochází ke změně mezislovních mezer. Druh změny je vyjádřen názvem hádanky a určuje, jak změníme náznak, abychom získali jádro. Hláska CH může být považována za jedno písmeno CH nebo za samostatná písmena C a H.
Nyní si zopakujeme ty nejdůležitější informace pro pochopení zatím probraných hádanek, kterým jsme se věnovali loni, a uvádíme i řadu příkladů, na kterých si můžete ověřit správné pochopení druhových změn jednotlivých hádanek.
ČÁRKOVKA
Druhovou změnou (DZ) je přidání nebo ubrání čárky nad samohláskou, přičemž v každém náznaku musí být alespoň jedna změna čárky.
Příklady: N: Polička – J: políčka; N: Vesna, svita – J: ves nás vítá; N: Čas, tíha Dánky – J: části hádanky.
HÁČKOVKA
DZ je přidání nebo ubrání háčku.
Příklady: N: Pán tvrze – J: pant vrže; N: Násep, šiška – J: naše psiska.
KROUŽKOVKA
DZ je přidání nebo ubrání kroužku u písmene U.
Příklady: N: Opar úst – J: opa růst; N: Půl státu – J: puls tátů.
OBLOŽKA
DZ je obložení začátku a konce náznaku jedním písmenem (písmena mohou být různá), nebo shluky písmen (v tomto případě musí být shluky písmen stejné nebo zrcadlově symetrické). Opakem hádanky je obnažka.
Příklady: N: Pole – J: spolek; N: Koza, len – J: oko zakalené; N: Kur, den – J: sakura studentů.
OBNAŽKA
DZ je odebrání prvního a posledního jednoho písmene náznaku (písmena mohou být různá) nebo odebrání stejných či zrcadlově čtených shluků písmen. Tato hádanka je opakem obložky.
Příklady: N: Břemeno – J: řemen; N: Klavír, ocet – J: lavice; N+J: Cpe se pes.
ODSUVKA
DZ je odsunutí prvního nebo posledního písmene náznaku. Opakem hádanky je přísuvka.
Příklady: N: Svratka – J: vrátka; N: Vlast – J: vlas; N: Lest, nikl – J: lesník.
POSUNKA
DZ je odsunutí prvního písmene a přisunutí písmene na konec náznaku, anebo naopak. Přisunovaná a odsunovaná písmena mohou být různá.
Příklady: N: Moře – J: ořech; N: Kopřiva, míra – J: oko přivírám; N+J: Chůva je u vajec.
PŘESUNKA
DZ je přesun jednoho písmene na jakékoliv jiné místo náznaku.
Příklady: N: Kobra – J: koráb; N: Hra Lenky – J: harlekýn; N+J: Lucie u cíle.
PŘESMYČKA
DZ je přesmyknutí (přesunutí) nejméně dvou písmen náznaku.
Příklady: N: Prach – J: chrpa; N: Stařík – J: tříska; N: Úrok soka – J: Rakousko.
PŘÍDAVKA
K náznaku se přidávají nejméně dvě stejná písmena nebo dva stejné shluky písmen. Opakem hádanky je výlučka.
Příklady: N: Kmán – J: kormorán; N: Host, myši – J: hor strmý štít; N: Ir, kapalina – J: sirka spálí nás; N: Pávi, dlahy – J: pravidla hry.
PŘÍSUVKA
DZ je přisunutí jednoho písmene na začátek nebo na konec náznaku. Opakem je odsuvka.
Příklady: N: Řemen – J: křemen; N: Latina – J: platina; N: Pár dní – J: parádník.
SHODOVKA
Zde se neprovádí žádná změna, takže písmena náznaku a jádra jsou zcela shodná, a to včetně dodržení délek všech samohlásek.
Příklady: N: Les, kočí – J: lesk očí; N: Halas party – J: hala Sparty; N: Jezdec, hlad – J: je zde chlad.
SLOUČENKA
Dva nebo více dílů náznaku se sloučí v jádro, délka samohlásek nemusí být dodržena.
Příklady: N: Výr, oči – J: výročí; N: Kras, nádoba – J: krásná doba; N: Kos, tráva, rána – J: kostra varana.
VSUVKA
Do náznaku se vsune jedno písmeno. Opakem hádanky je výpustka.
Příklady: N: Hoch – J: hroch; N: Lvice – J: lavice; N: Jed epika – J: je zde pilka.
VÝLUČKA
Z náznaku se uberou (vyloučí) nejméně dvě stejná písmena nebo dva stejné shluky písmen. Opakem hádanky je přídavka.
Příklady: N: Porost – J: prst; N: Slast, mimika – J: látka; N: Einstein, aroma – J: strom.
VÝMĚNKA
DZ je vzájemná výměna dvou písmen náznaku.
Příklady: N: Loutka – J: toulka; N: Leb, uši – J: Libuše; N: Šípek, kůl – píše kluk.
VÝPUSTKA
Vypustí se jedno písmeno uvnitř náznaku. Opakem této hádanky je vsuvka.
Příklady: N: Kotva, rána – J: kovárna; N: Pouhá deka – J: pohádka; N+J: Korále krále.
ZÁMĚNKA
DZ je záměna jednoho písmene náznaku za jiné písmeno, nebo všech stejných písmen náznaku za jiná stejná písmena.
Příklady: N: Sláma – J: sláva; N: Kolo – J: kala; N: Moře, pádlo – J: pořekadlo; N+J: Bedla jedlá.
Až dosud jsme se zabývali jen námětem hádanky, který je tvořen náznakem (náznaky) a jádrem. Tyto údaje jsou vlastně řešením hádanky, které musí řešitel uvést, aby mu bylo uznáno. Každá hádanka je předložena řešiteli ve formě podání, které může být textové, kreslené či nápisové. Nejběžnější je podání textové, které obsahuje jednak graficky zvýrazněné obepsání námětu výrazy stejného či velmi blízkého významu a řešitel má za úkol je uhodnout, a doprovodný text zpravidla veršovaný, který dává hádance konečnou podobu. Ten se neřeší, ale může obsahovat další informace vedoucí k vyřešení hádanky. U kresleného podání bývají nakreslené většinou náznaky, výjimečně i jádro, pod obrázkem bývá krátký text, který naznačuje smysl jádra. Nápisové podání je časté zejména u přesmyček, kde je uvedeno přímo řešení náznaku, jádro někdy bývá upřesněno poznámkou, jakého oboru se jeho řešení týká, nebo například údaj, že řešením jádra je jedno slovo.
HÁDANKY K ŘEŠENÍ
1. PŘESUNKA (4 3 – 7)
Chlapec pravdu neříká mi,
zelenina zvadla, mami!
2. ZÁMĚNKA (6 – 6)
Den je horký, slunce pálí,
hoří krov a dým se valí.
3. OBLOŽKA (4 – 6)
Poklice se válí
tam, kde hrad je v dáli.
4. SLOUČENKA (3 3, 3 – 5 4)
Stovky bělic, korýš. Čísi
letitý kýč na zdi visí.
5. VSUVKA (7 – 8)
Prst si zranil mazánek,
když se řízl o džbánek.
6. PŘÍSUVKA (2 3 6)
Chytla ryba lesní plod –
vitaminy přišly vhod.
7. HÁČKOVKA (5 2 3)
Na svátek matek, babiček
cizinec nese balíček.
8. OBNAŽKA (8 1 5)
Každé ráno zalít máme
květy v místě bitvy známé.
9. VÝPUSTKA (5 2 2 4)
Mládě moje nevydá ani hlásku,
vyžaduje péči a lásku.
10. KROUŽKOVKA (3 7 – 6 4)
Útržek látky poranění halí,
kostička dívky po nárazu pálí.
11. SHODOVKA (2 3 5)
Beze svědků raduji se hlasitě:
velká štika chytla se mi do sítě.
12. VÝMĚNKA (3, 6 – 5 4)
Je klam, že zával zdolá se lehce?
Váhá plaz, jemuž hýbat se nechce.
Křížovka a hádanka číslo 21/2024
Ahoj, kamarádi,
dnes si probereme další tři hádanky. Protože při druhové změně náznaku v jádro se mění mluvnický tvar slov, patří tyto hádanky mezi hádanky tvaroslovné.
Nejrozšířenější z nich je PÁDOVKA. Jak už její název napovídá, získáme jádro z náznaku či náznaků změnou pádu nebo mluvnického čísla. Náznakem mohou být podstatná jména, zájmena, základní číslovky, s případným shodným přívlastkem a s příslušnou pádovou předložkou. Zde je důležitá zásada, že při zápisu řešení hádanky se předložky neobepisují, tzn. v náznaku se uvádějí stejné předložky, které jsou uvedeny v podání náznaku. Dále platí, že náznaky v pádovce mohou být i v jiném než 1. pádu, neplatí tedy u nich zásada námětové ucelenosti. Ve většině případů se proměna náznaků neprovádí do 1. pádu.
Jedna pádovka jako příklad:
PÁDOVKA
Pod sněhem mizí v útulku lišky,
celičký měsíc sníh padá z výšky.
Řešení: V noře – únor.
Náznak musí být zapsán s předložkou v, která se, jak jsme si řekli v předchozím, nemění; jádro je u nor – čili změna z 6. pádu jednotného čísla do 2. pádu množného čísla s jinou předložkou.
Příklady námětů:
Pyreneje – pyré nejím (= Pyrenejím – bez přidání předložky);
Řepa – oře pach (= o řepách – s přidáním předložky);
Lekce táty – Polek citáty (= po lekci táty);
Náš lovec našel ovce (= naše lovce – použito zájmeno);
Stod, kat – sto dukátů (= Stodu, katů);
Pero, lis, oko – perlí se mok (= per, lisem, ok – bez předložek);
Kvůli šeku, na ledě – naše koledy (= na šek, o ledy – oba náznaky v jiném než 1. pádě s předložkami);
U okna torna – sok nemotorný (= s oknem, o torny – oba dílčí náznaky spolu tvoří námětově ucelený rozvitý výraz);
Najáda, ráno na Jadranu (= najád, ránu – druhý dílčí náznak tvoří s jádrem smyslově ucelený výraz).
Dáme si několik pádovek na procvičení (řešení hádanek je uvedeno níže):
1. PÁDOVKA
Moje farma v Americe dlouhá léta
jižní plody vozí z mnoha zemí světa.
2. PÁDOVKA
Ráno v sadu příjemné bývá,
na stromě pták překrásně zpívá.
3. PÁDOVKA
Pyšný pták dnes kolem stroje chodí,
krajem řeka žene se a škodí.
Další dvě hádanky – PRAVĚKOVKA a ZRŮDKA – patří k těm nejstarším, ale v současné době se vyskytují méně často, protože možnosti jejich tvorby jsou už dost vyčerpány. Jejich druhová změna spočívá v přisunutí slovotvorné předpony „pra-“, či „prapra-“ (u pravěkovky) nebo „pa-“ (u zrůdky) na začátek ohebného slova nebo příslovce.
Příklady námětů:
PRAVĚKOVKA
Skot – praskot;
Chlad – prach lad;
Vada má – pravá dáma;
Štika, žák – praští kapra Pražák;
Menu Vény – pramen upravený;
Vydra, nitě – pravý dráp raní tě.
ZRŮDKA
Ruka – paruka;
Líčka – palička;
Studna – past u dna;
Slováka city – slova kapacity;
Žena, lipani – páže napálí paní;
Vlas, tma – Pavla spát má.
Řešení hádanek na procvičení:
1. Můj ranč – pomeranče. – 2. Na osice kosice. – 3. Páv, kolem lisu – Úpa valí se.
HÁDANKY K ŘEŠENÍ
1. PÁDOVKA (5 – 7)
Jako šelma do vln v moři
plavidlo se rychle noří.
2. PÁDOVKA (3 – 5)
V lese zvíře hledí líně
na boj samců na mýtině.
3. ZRŮDKA (5 – 7)
Jak ryba plave naše Anka,
láká ji chutná pomazánka.
4. PÁDOVKA (5, 3 – 4 6)
Směnkou platil vstupné muž,
český fotbal láká už.
5. PRAVĚKOVKA (5 – 8)
Začala akce k výročí Aše,
balonky zdobí lodičky naše.
6. ZRŮDKA (5 – 4 3)
Části nohou otékají , ale
muže ústa úsměv zdobí stále.
7. PÁDOVKA (7 2 5)
Matka vlastní dukáty,
dostala je od táty.
8. PRAVĚKOVKA (6 – 5 4)
Horníci se baví v sále,
metropole tančí dále.
9. PÁDOVKA (4 – 3 3)
Prchá ještěr, bude drama,
hoří půda pod nohama!
Křížovka a hádanka číslo 25/2024
Ahoj, kamarádi,
v dnešním dílu si probereme některé z hádanek, v nichž druhová změna spočívá v přidávání slov (nazýváme je pomocnými výrazy) k náznaku či náznakům, aby vzniklo jádro. Jsou to CITOSLOVKA, SOUHLASKA a ZÁPORKA.
Protože princip tvorby je společný ke všem uvedeným hádankám, uvedeme si ho v obecné formě a rozdíly mezi jednotlivými hádankami si ukážeme na příkladech.
Základní tvorba (ZT):
Jádro (J) vznikne z náznaku (N) přidáním pomocného výrazu (P) na začátek, konec či na začátek i konec náznaku (J = PN, nebo NP, nebo PNP).
Sdružovací tvorba (ST) a násobná tvorba (NT):
U sdružovací tvorby jádro vznikne z náznaků přidáním alespoň jednoho pomocného výrazu ke každému z nich (pro dva náznaky jsou tyto možnosti J = NPN, PNPN, NPNP, PNNP, NPPN, PNPNP a PNPPNP). Pokud je počet pomocných výrazů o 1 větší či menší než počet náznaků, pak se musí P a N vždy pravidelně střídat (např. PNPNP, NPN, NPNPN, atd. podle počtu náznaků; naopak chybné a neodpovídající správné tvorbě by bylo NNP, PNPPN apod.). Pokud se provádí druhová změna u každého slova rozvitého náznaku (S), jedná se o tvorbu násobnou (NT).
A nyní k jednotlivým hádankám:
CITOSLOVKA
Pomocnými výrazy jsou citoslovce.
Příklady námětů:
Základní tvorba:
Roj – stroj (příklad na PN, P = st);
Má muka – mámu kárá táta (NP, P = ratata);
List – o holi strýc (PNP, P = oho, ryc);
Bílina hubí lína (PN, P= hu; spojený náznak s jádrem).
Sdružovací tvorba:
Býk, veto – vrby kvetou (PNNP, P = vr, u);
Len, psi – halenku kup si (PNPN, P = ha, kuku);
Mák, zlom – má kouzlo máj (NPNP, P = ou, aj);
Okr, bóra – okraj Tábora (NPN, P = ajta);
Dým, lůj – Brdy miluji (PNPNP, P = br, i, i).
Násobná tvorba:
Jez maso – je zima sobům (SPSP, P = i, bum).
SOUHLASKA
Pomocnými výrazy jsou výrazy vyjadřující souhlas (např. ano, arci, ba, baže, budiž, dobrá, jasně, jistě, ovšem, pravda, tak, věru, zajisté).
Příklady námětů:
Základní tvorba:
Léč – léčba (NP, P = ba);
Dáma laje – anoda malá je (PN, P = ano);
Almara – budí žalm Araba (PNP, P= budiž, ba);
Dá mast dáma starci (NP, P= arci; spojený náznak s jádrem).
Sdružovací tvorba:
Hon, akr – Honza jí steak ráno (NPNP, P = zajisté, ano);
List, pat – balí stan opat (PNPN, P = ba, ano);
Let, kuli baletku líbá (PNNP, P = ba, ba; druhý náznak spojen s jádrem);
Jed, vany – je Dán obávaný (NPPN, P = ano, ba).
Násobná tvorba:
Kostra čuníka – k Ostravě rubač uniká (SPPS, P = věru, ba).
ZÁPORKA
Pomocnými výrazy jsou výrazy vyjadřující zápor, nesouhlas (např. ne, nene, ni, nikdy, nikoliv).
Příklady námětů:
Základní tvorba:
Semetrika – neseme trika (PN, P = ne);
Fara – fárání (NP, P = ni);
Sudy - nesu dýni (PNP, P = ne, ni);
Puk pukne (NP, P = ne; spojený náznak s jádrem).
Sdružovací tvorba:
Mam, chůze – má mnich uzené (NPNP, P = ni, ne);
Maso, tyran – Nema sonety ranní (PNPNP, P = ne, ne, ni);
Masy, krok – má synek rok (NPN, P = ne).
Násobná tvorba:
Má tuha – Manet uhání (SPSP, P = ne, ni).
Po vysvětlení tvorby si dáme od každé hádanky jednu na procvičení:
1. CITOSLOVKA
Po dešti jev krášlí nebesa,
kouká na to zmije u lesa.
2. SOUHLASKA
Tučné maso. Sekty žízeň hasí,
stařena se dozví zprávu asi.
3. ZÁPORKA
Rybáři násep chválí,
hudbu je slyšet z dáli.
Řešení hádanek na procvičení:
1. Duha – had u háje. – 2. Bůček, vína – bábu čeká novina. – 3. Hráz – hra zní.
HÁDANKY K ŘEŠENÍ
1. ZÁPORKA (2 5 – 4 5)
Že můj omyl matku rozplakal,
její pláč mě mrzí dál a dál.
2. CITOSLOVKA (3 – 7)
Na spodek řeky kal se snáší.
Jaká je cena práce naší?
3. SOUHLASKA (5 – 3 4)
Podoby své každou chvíli mění
tvoje štika ve tvém vyprávění.
4. CITOSLOVKA (6 – 4 4)
Části nohou koně tají
spousty záhad v našem kraji.
5. ZÁPORKA (3 4 – 2 4 1 4)
Zář zvířata vidí stále.
Zdálo se mi, že jsem v sále.
6. SOUHLASKA (4, 3 – 2 4 6)
Pole samé díry, sklizeň bude chabá,
čistím stožár lodi, pozoruji kraba.
7. CITOSLOVKA (5 – 3 6)
Stěží řečník snům se brání:
usnul had až za svítání.
8. SOUHLASKA (4 – 3 3)
„Žlutý prvek páchne zrána,“
je slyšet hlas ostrovana.
9. ZÁPORKA (5 – 4 5)
Samec ovce útoku psa se brání,
v čas, kdy rudne obloha za svítání.
10. CITOSLOVKA (6 – 6 4)
Padá plot kolem hřiště brzy,
debakl seveřanů mrzí.