Začínáme s hádankami

 

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  1

Na této stránce jsou postupně od roku 2014 vyvěšované články nazvané Začínáme s hádankami, které jsou zveřejňované v časopise Křížovka a hádanka a které jsou určitým návodem na řešení českých slovních hádanek.

Čeština je bohatá na slova, slovní spojení i věty, které obsahují stejná nebo podobná písmena, ale mají zcela jiný význam. Zde je malá ukázka: kráska – vráska; kolík – okolík; prádlo – rádlo; parmény – prameny; slípka – pliska; med – měď; dečka  děcka; selka se leká; říčka – jiřička; šička – myšička; kamaráda dívka má ráda; osten – sonet – notes… Na shodě nebo podobnosti použitých písmen a rozdílném významu je založena většina českých slovních hádanek. Připravili jsme pro vás seriál návodů a povídání o hádankách, ve kterém vás budeme postupně seznamovat s jednotlivými druhy hádanek. Seriál najdete v lichých číslech našeho časopisu; na jeho obsahu a zaměření se můžete podílet i vy, pokud nám napíšete, co vás zajímá a na co bychom neměli v seriálu zapomenout.

Toto číslo bude věnováno hádance, která se nazývá ZÁMĚNKA. V záměnce se vždy zamění jedno písmeno za písmeno jiné; např. pes – les, blok – mlok, tráva – kráva nebo již výše uvedené kráska – vráska. U krátkých výrazů lze nalézt celou řadu možných záměn; třeba slovo ROK lze změnit na bok, dok, kok, lok, mok, nok, sok, šok, tok, Vok, rak, rek, ryk, rod,  rov apod. S přibývající délkou samozřejmě počet možností smysluplných záměn klesá, ale i tak může existovat více možností; např. slovo CHALUPA je možné změnit nejen na šalupa (rybářská plachetnice), ale také na chaluha (mořská řasa nebo pták), a třeba slovo PRANICE lze změnit na pramice, pravice, ale i žranice.
Zkuste si vytvořit co nejdelší řadu záměnek počínaje třípísmennými výrazy začínajícími na stále stejné písmeno – zde je malá ukázka záměnek výrazů začínajících „š“: šči (rybí polévka) – oči, šarivari (vířivý pohyb cirkusových artistů; záměna je provedena v rámci téhož slova: šari – vari), šejkr šejka, škvára – škvíra, šeredné šeré dni. Vidíte, že to nemusí být jen jednotlivá slova, ale že se může jednat o sousloví nebo větu (výjimečně pak se může jednat pouze o jedno slovo – viz šarivari).
Abychom si o hádankách mohli lépe povídat, musíme chtě nechtě zabrousit do hádankářské terminologie. Výše uvedená KRÁSKA – VRÁSKA představuje NÁMĚT hádanky, který se skládá z výchozího výrazu kráska, kterému se říká  NÁZNAK, a z výsledného výrazu vráska, který má označení JÁDRO. Provedené změně (záměně písmene K za písmeno V) se říká DRUHOVÁ OPERACE; druhová proto, že ji má každý druh hádanky jinou. Pro všechny hádanky tudíž platí tento schematický vzorec:
NÁZNAK + provedená druhová operace = JÁDRO, a celé se to nazývá NÁMĚT.

Takto vypadá záměnka předložená k řešení:
Rýha tvář "zdobí",
miss se dost zlobí.

Řeší se text zvýrazněný tučnou kurzivou; ten se nahradí přiléhavými jinými výrazy (např. synonymy) tak, abychom získali náznak a jádro námětu. V tomto konkrétním případě: vráska - kráska.

A nyní si zkuste několik záměnek vyřešit sami:
Úřad dodal balík Otovi,
byly v něm však samé okovy.

Na sluníčku každou chvíli
třpytily se čočky brýlí.

Choré je mládě v Troji,
všichni se o ně bojí.

Duchovní nadávají
na pokles víry v kraji.

Na cíp lesa
mlha klesá.
Řešení: pošta - pouta; leskla se skla; stůně slůně; páteři láteří; pára padá.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 2

V prvním díle našeho seriálu (KaH 2014/3) jsme si objasnili, že NÁMĚT HÁDANKY se skládá z NÁZNAKU a JÁDRA a že od náznaku k jádru se propracujeme díky DRUHOVÉ OPERACI, která je pro každý druh hádanky jedinečná; druhovou operací ZÁMĚNKY je záměna některého z písmen náznaku jiným písmenem. Ti pozornější z vás si asi povšimli, že v jednom námětu, který jsme minule použili, nebylo změněno jedno písmeno, nýbrž dvě: šerEdnÉ šerÉ dnI. Za dobrý postřeh vás chválíme, ale vězte, že hádankáři přistupují k délce samohlásek většinou velmi benevolentně a považují délkou se lišící samohlásky (případně i souhlásky u slov přejatých z jiných jazyků) za stejná písmena, takže v uvedeném námětu se skutečně mění jediné písmeno, a to É na I.

Ve všech minule uvedených námětech se prováděla vždy právě jedna záměna (právě jedna druhová operace). Pro takové náměty platí, že u nich byl použit princip (způsob) základní tvorby nebo zkráceně, že se jedná o ZÁKLADNÍ TVORBU. Náznakem v takovém případě nemusí být jen jedno slovo, může se jednat o sousloví nebo celou větu (např. kapradí v Háji – kapra dívKa jí); důležitá není délka ani povaha náznaku, ale skutečnost, že se v celém náznaku provede jen jediná druhová operace.
Jestliže má náznak více než jedno slovo, pak můžeme provést druhovou operaci nejen jednou v celém náznaku, ale také vícekrát, a to v každém slově. Takový postup je uplatněn i u námětu záměnky  Bednáře káĎ – Led na řekáCH. Použitý způsob tvorby se nazývá NÁSOBNÁ TVORBA. Zkuste si vyřešit několik záměnek, v nichž je využito principu násobné tvorby:

Plísním ženu za to, že se
staré krámy válí v lese.

Šachy, které moc nestály?
Panovnice  tě pochválí.

Lucerny vozíku za šera posvítí
na mečík vábivý, na růže, na kvítí.

Více než pestrá vázanka cizince 
nádhera města líbí se mamince.

Námět záměnky můžeme vytvořit také tak, že vezmeme dva nebo více výrazů, v každém z nich provedeme záměnu a po provedených záměnách je sloučíme v nový celek. Např. HŘÍBĚ, VLÁSKY – PŘÍBĚH LÁSKY. Takovému způsobu tvorby říkáme SDRUŽOVACÍ TVORBA. Celý námět se skládá z dílčích námětů (dílčích náznaků a dílčích jader), které se spojují (sdružují) v jeden celek. V každém dílčím námětu se provádí právě jedna druhová operace (záměna). A teď si zkuste procvičit sdružovací tvorbu v záměnkách na pár příkladech:

Nádoby bez vody, keř  trpí v žáru,
snad i ta květinka podlehne zmaru.

Řev už skončil, zápasiště tichne,
jen zbraň na nás minulostí dýchne.

Palivo živel odnáší, i branka v dáli mizí,
úrodu z polí divoký proud řeky vmžiku sklízí.

Zvířat houf řádí v lukách i v poli,
vesničky názor nehraje roli.

Řešení záměnek: Kárám paní – harampádí; hra levná – královna; světla káry – květ lákavý; kravata Nora – krása Tábora; konve, líska – konvalinka; halas, aréna – halapartna; koks, vrátka – tok Svratky; stádo, vísky stanovisko.
FV + Ad


 

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 3

Dosud jsme si na hádance zvané ZÁMĚNKA vysvětlili pojmy NÁMĚT HÁDANKY, NÁZNAK, JÁDRO a DRUHOVÁ OPERACE, popřípadě též dílčí námět, dílčí náznak a dílčí jádro. Na několika námětech záměnek jsme se seznámili se ZÁKLADNÍ, NÁSOBNOU a SDRUŽOVACÍ TVORBOU. U způsobů tvorby ještě chvíli zůstaneme...
Minule jsme při prezentaci sdružovací tvorby použili náměty, ve kterých byla v každém dílčím náznaku provedena právě jedna druhová operace. Zde jsou další ukázky námětů vytvořených na stejném principu: tvar džezvy, škola - tvá růže z Vyškova; bankovka, lotra véna  - bán koukal otráveně. V obou těchto případech je celkový námět záměnky složen z dílčích námětů, které využívají způsobu ZÁKLADNÍ TVORBY. Ve sdružovací tvorbě ovšem můžeme do celkového námětu složit také dílčí náměty, které využívají způsobu NÁSOBNÉ TVORBY; příkladem je námět: kamera čistá, rádla malá - máme rádi stará dramata => všimněte si, že druhová operace (záměna) byla provedena skutečně v každém slově.

Hádankáři jsou při tvorbě a řešení v mnoha ohledech velmi tolerantní. Ve druhém dílu seriálu jsme to dokládali tím, že PÍSMENA LIŠÍCÍ SE DÉLKOU jsou považována ve většině druhů hádanek za PÍSMENA SHODNÁ. Podobně liberální jsou hádankáři k významu pojmu SLOVO; kromě běžně v jazykovědě používaného významu považují hádankáři za JEDNO SLOVO i SPOJENÍ NESLABIČNÉ PŘEDLOŽKY (při splnění dalších podmínek i slabičné předložky) S BEZPROSTŘEDNĚ NÁSLEDUJÍCM SLOVEM. To má důležitý dopad zejména u násobné tvorby; druhová operace se neuplatňuje na neslabičných předložkách samostatně, ale vždy jen na spojení této předložky s následujícím slovem = malý příklad: hebké vlásky, v máji hezké vlajky vlají = v dílčím náznaku V MÁJI, který je spojený s jádrem, se provádí jen jediná záměna, protože je tento dílčí náznak považován za JEDNO SLOVO.

Přes svou značnou benevolenci ani hádankáři nepovolují všechno. Právě při používání různých způsobů tvorby jsou hádankáři zcela nekompromisní. Musíte si prostě vybrat: buď ZÁKLADNÍ, anebo NÁSOBNOU tvorbu, ale nic mezi tím. A platí to jak u námětů relativně jednoduchých, s jedním náznakem a jedním jádrem, tak i ve sdružovací tvorbě při uplatňování druhových operací na dílčích náznacích. Přestože jsme zastánci používání pozitivních příkladů, zde uděláme výjimku a uvedeme pár příkladů nepovolené tvorby záměnek: s mrkví tři klásky - smrk větřík laská => v námětu je jeden náznak složený ze tří slov ("s mrkví" je považováno za jedno slovo!), ale jsou provedeny jen dvě druhové operace; tedy více, než připouští základní tvorba, a méně, než vyžaduje násobná tvorba. Podobně: dojem atamana, role Niny - moje máma má narozeniny => v dílčím náznaku "dojem atamana" jsou provedeny dvě záměny (v každém slově jedna), a jedná se proto o násobnou tvorbu; v dílčím náznaku "role Niny" je však provedena pouze jedna změna a to se nesmí, neboť v celém námětu může být použita jen základní nebo jen násobná tvorba.
A teď  zkuste vyřešit další záměnky:

Ruky část špiní masa kus malý.
Zpěvný pták mizí přes holé skály.

Dostaneš ode mne pytel zlata,
antouška tváře hoří…
Hamižná pohledná žena chvátá,
poletí zase k moři.

Někdy jen tak pro zábavu
drobná žena káže davu.

Řešení záměnek: dlaň, kotleta - dlask odlétá; dám ti vak, rasa líce - chamtivá krasavice; malá paní má kázání.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  4

Dalším druhem hádanky, kterému se budeme věnovat, je PŘÍSUVKA. Druhovou operací přísuvky je přidání (přisunutí) jednoho písmene před náznak nebo za náznak: vrátka - Svratka, malé kalíšky - tma leká lišky, dáma dá mat, koláčky školačky. Při vhodně zvoleném krátkém náznaku lze s využitím druhové operace přísuvky demonstrovat bohatost českého jazyka i písmennou blízkost mnoha slov: rak - arak, brak, drak, frak, mrak, prak, vrak, zrak. Pokud bychom však chtěli přisouvat písmena z obou stran náznaku, museli bychom zvolit jiný náznak; např.: les - hles, ples, lesk, lest. Zkuste si vytvořit řadu námětů přísuvek, ve kterých budete přisouvat stále stejné písmeno - např.: lín - blín, rána - brána, raník - Braník, očnice - bočnice, řeznice - Březnice, obraz Rady - bobra zrady; kra - krab, kala - Kaláb (český výtvarník), po hře pohřeb. Přisouvat dopředu bylo snazší, ale pokud zvolíte vhodnější písmeno, třeba vám to půjde lépe...

Jistě jste si v tomto i v předchozích dílech všimli, že všechny použité náměty jsou tvořeny výrazy, které jsou (samy nebo ve spojení) podstatnými jmény v 1. pádě jednotného či množného čísla (očnice, bočnice, konvalinka, harampádí), souslovími s dominantním prvkem v podobě podstatného jména v 1. pádě jednotného či množného čísla (šejkr šejka, příběh lásky, led na řekách, kapradí v háji), popřípadě větami s konkrétním obsahem (selka se leká, kapra dívka jí). Směrnice pro tvorbu hádanek totiž vyžadují po hádankářských námětech SMYSLUPLNOST (v českém jazyce) a NÁMĚTOVOU UCELENOST (tj. schopnost námětu jako celku nebo jeho částí vyjadřovat konkrétní věc či skutečnost, stav věci nebo děj, a to bez potřebného průvodního vysvětlování). Všechny výše uvedené náměty přísuvek jsou ukázkami ZÁKLADNÍ TVORBY, tj. jeden náznak a právě jedna provedená druhová operace (jedno přisunutí písmene). Podobně jako u záměnek lze i v námětech přísuvek uplatnit vedle základní tvorby též principy NÁSOBNÉ A SDRUŽOVACÍ TVORBY. Příklady násobné tvorby: rad více - bradavice, pár dní - parádník, barva pulců - bar v Acapulcu. Příklady sdružovací tvorby: látka, lana - plat kaplana, jed, osel - jedno sele, urna, list - žurnalista, jetel, Labe - je tele slabé, metan, ovál, buš - Smetanova Libuše. Příklad sdružovací tvorby užívající současně princip násobné tvorby: rok vád, éra - Krokova dcera. Ve všech těchto námětech je vždy k náznaku, dílčímu náznaku nebo slovu přisunuto právě jedno písmeno.

Druhová operace přísuvky však umožňuje v násobné a sdružovací tvorbě uplatnit ještě tzv. symetrické principy tvorby, které spočívají v přidání jiného počtu písmen, než kolik je dílčích náznaků nebo slov námětu. Tvorba musí být v takovém případě skutečně symetrická, tzn. že se musí pravidelně střídat dílčí náznak (slovo) a přidávané písmeno. Pokud jádro začíná a končí dílčím náznakem (slovem), je přidávaných písmen o jedno méně; pokud jádro začíná a končí přidávanými písmeny, pak je přidávaných písmen o jedno více. Pár příkladů: oliva, kanár - bolí Vaška nárt, hra, byt, bóra - hradby Tábora, les, les, líčko - lesklé sklíčko, řev zní - převozník, útěk přítele - chutě kypříte len, ples láká Adama - pleskla kata dáma. A teď si zkuste několik přísuvek vyřešit:

Ozval se hvizd - nato v mžiku
naříká Brit na trávníku.

Do uší mi nářek vniká -
tlačí pouta protivníka.

Několik květů drží
příbuzný
v jedné strži.

Řešení přísuvek: pískot - úpí Skot, okovy sokovy, tři astry třímá strýc.

FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  5

Po záměnce a přísuvce přichází další druh hádanky - ODSUVKA. Druhovou operací odsuvky je ubrání (odsunutí) jednoho písmene na začátku nebo na konci náznaku; pocel - ocel,  hlas tura - lastura, vlast - vlas, tvá řeč - tváře, dáma ti dá mat. Zvolte si nějaké písmeno a zkuste hledat náměty odsuvek, které tímto písmenem začínají, a to od kratších po delší - např.: slať - lať, sokl - sok, svlak - vlak, sport - spor, služka - lůžka, sto kan - stoka, sudička - udička, slavika (díla ve slovanském jazyce) - slavík, střídání - tři Dáni.

Všechny uvedené náměty představují základní tvorbu. Než přejdeme k dalším způsobům tvorby, ukažme si pár zajímavostí, která se týkají písmene "ch". Na rozdíl od většiny cizích jazyků používajících latinku, které považují "ch" za dvě písmena, v českém jazyce je "ch" považováno za jedno písmeno. Hádankáři však s tímto písmenem pracují v námětech hádanek velmi volně; "ch" může být jedním písmenem i dvěma písmeny a připouští se rovněž rozdělení "ch" na "c" a "h" nebo spojení "c" a "h" v "ch": chvilka - vilka, chrápání - hra paní, moc hnát - mochna. Někdy se vyskytne více různých přístupů k "ch" v rámci jednoho námětu; např. v záměnce "víc hříchů, pěna - vichřice úpěla".
Odsuvka je vlastně opakem přísuvky; všechny náměty odsuvek v základní tvorbě lze podat jako přísuvky (zamění se pořadí náznaku a jádra) a totéž platí i obráceně. U sdružovací a násobné tvorby už to stoprocentně neplatí; náměty přísuvek využívající symetrické principy přisouvání písmen odsuvkami být nemohou. Příklady sdružovací tvorby odsuvek: čtení, msta - tenista, vánek, dotaz - anekdota, vana, čočka - vánočka. Příklady násobné tvorby: kostra lvice - Ostravice, kop kmeta - kometa. A ještě ukázky uplatnění násobné tvorby ve sdružovací tvorbě: oko supa, klíště - koupaliště, osla cvik, sklo Skota - slavík klokotá.

Dnes máme pro řešení hádanek větší prostor, tak si jednoduché náměty odsuvek užijte:

Nadšením zrak muže září:
Hra se jeho mužstvu daří.

Cestoval cizinec do Kolína z Aše,
koupil si na cestu uzeniny naše.

Chceš-li jezdit, synu,
doplň kapalinu.

Diletant byl za volantem,
neustále mlel jen pantem.

Patří sekt ženě? Asi
marně se o něj hlásí.

Malba květu úspěch sklízí,
chce ho prý i země cizí.

Závazek Lábus splní lehce,
vynechat město ani nechce.

Útes se chvěje, dým se valí,
pohroma na nás čeká v dáli.

Smůla ho provází, nudí se střelec
s ústy dokořán;
podobně lenoši zalezou na pec
– praxe četných rán.

Chlubení i váš spor škodí,
marná vaše shromáždění,“
přemýšlivá žena cení
kroky vaše - jehlu „vodí“.

Řešení hádanek: oko pána - kopaná; jel Ital - jelita; dolej olej; břídil řídil; je víno Evino?; obraz lilie - Brazílie; slib, herec - Liberec; skála kmitá - kalamita; pech, zívá lovec - peciválové; chlouba, vaše váda, pléna - hloubavá švadlena.

FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  6

Zatím jsme se blíže seznámili se třemi druhy hádanek, kterými byly ZÁMĚNKA, PŘÍSUVKA a ODSUVKA. Na ukázkách těchto druhů hádanek jsme si vysvětlili celou řadu hádankářských pojmů: NÁMĚT HÁDANKY - NÁZNAK, JÁDRO a  DRUHOVÁ OPERACE; ZÁKLADNÍ TVORBA, SDRUŽOVACÍ TVORBA a NÁSOBNÁ TVORBA. Také jsme se dozvěděli, že hádankáři používají některé pojmy trošku jinak, než je v obecné rovině obvyklé: písmena (zejména samohlásky) lišící se délkou jsou považována ve většině druhů hádanek za shodná písmena; písmeno „ch“ lze v hádankách považovat za jedno písmeno („ch“) nebo písmena dvě („c“ a „h“), lze ho rozdělit na „c“ a „h“ nebo složit z těchto dvou písmen; jednopísmenné (a za splnění dalších podmínek i dvoupísmenné a třípísmenné) předložky ve spojení s bezprostředně následujícím slovem se považují za slovo jediné.

V každém dílu našeho seriálu jsme řešili několik hádanek, které ovšem nebyly předloženy k řešení zcela standardním způsobem. Mohli jsme si nestandardní předložení hádanek k řešení dovolit, protože jsme předkládali k řešení vždy jen jeden druh hádanky. Způsob předložení hádanky k řešení nazývají hádankáři PODÁNÍ HÁDANKY. Nejobvyklejší je podání textové, to je takové, které jsme dosud výhradně používali. Na stránkách našeho časopisu se ovšem můžete setkat i s podáním v kreslené podobě, zpravidla doplněné doprovodným textem.

Jsou-li hádanky předkládány k řešení bez předchozího výkladového textu nebo komentáře, musí se řešitel dozvědět, jakou hádanku má vlastně řešit. Standardní součástí podání hádanky je proto název druhu hádanky:

ZÁMĚNKA
Balzám chladí, hlavy část se hojí.
Miluji tě,“ slyší boxer v boji.

PŘÍSUVKA
Podpůrné hole jistotu vrátí,
užívej kapky, bolest se ztratí.

ODSUVKA
Před nouzí tě chrání
hodní velikáni.

Chceme-li řešitelům u těžších hádanek pomoci, můžeme kromě názvu hádanky uvést nějakou nápovědu; tou může být VYČÍSLENÍ hádanky nebo její části (náznaku či jádra), popřípadě údaj o použitém způsobu tvorby. Vyčíslením hádanky rozumíme uvedení počtu písmen jednotlivých slov námětu; např. dříve použitý námět odsuvky „Chlouba, vaše váda, pléna – hloubavá švadlena“ by měl vyčíslení: 6, 4 4, 5 – 8 8. Vyčíslení se uvádí zpravidla za nebo pod názvem hádanky a může být uvedeno mezi závorkami. Při vyčíslení se jednotlivé dílčí náznaky oddělují čárkou, u víceslovných výrazů se mezi čísly dělají mezery a mezi vyčíslení náznaku a jádra se vkládá pomlčka; pomlčku lze vypustit, jestliže je náznak zčásti nebo zcela spojen s jádrem.  Pokud vyčíslujeme jen náznak nebo jen jádro, používáme pro ně zkratková označení N a J; minule jsme tedy mohli u námětu odsuvky „Pech, zívá lovec – peciválové“ uvést nápovědu (J: 10), která značí, že jádro je na deset písmen. Procvičme si vyčíslení hádanek na příkladech:

ODSUVKA (3 6 5 3)
Láká měsíc za soumraku
do přírody
zpěvem ptáků.

PŘÍSUVKA (5, 4 – 3 8)
Kuchyňské náčiní jen se blýská,
VIP Skot dneska hostí,
určitě uslyší pěkně zblízka
samé klamy osobností.

Řešení hádanek: mast, brada – mám tě ráda; berle – ber lék; dobří obři; zve červen večer ven; lžíce, Brit – lži celebrit.

FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  7

Tento díl našeho seriálu je věnován dalšímu druhu hádanky, kterým je VSUVKA. Druhovou operací vsuvky je přidání (vsunutí) jednoho písmene do náznaku. Na rozdíl od přísuvky však nepřidáváme písmeno před nebo za náznak, nýbrž dovnitř náznaku. Z náznaku bok můžeme tedy vytvořit jádra blok, brok i Bonk (český hokejista), z náznaku máky lze vsunutím písmene získat mraky, marky, masky i matky. Zkuste si podobně jako u předchozích druhů hádanek vytvořit řadu svých námětů začínajících stejným písmenem; např. kal - král, káva - kráva, kotel - kostel, koláři - koulaři, kapička - kaplička, karavana - kára Ivana...

V základní tvorbě se v případě jednoslovného náznaku vsouvá písmeno dovnitř tohoto slova; např. vlásenka - vlastenka, vřískot - vaří Skot, střela se třela. Je-li náznak tvořen více slovy, pak lze vsunout písmeno do kteréhokoli slova, ale i mezi slova; např. minéra žena - mince ražená, oblé kamínky - oblékám Finky, hod Váni - hodování.
Zkuste si vyřešit několik jednoduchých námětů vsuvky v základní tvorbě:

Za jednání nedbalé
okovy či penále.

Stěžoval si kurýr v Praze,
že má lůžko na podlaze.

Osud zvířat bývá nestálý…
Řítila se šelma ze skály.

Vsuvka je druhem hádanky, který umožňuje využít vedle základní tvorby i další způsoby tvorby - násobnou tvorbu a sdružovací tvorbu. Připomeňme si, že při násobné tvorbě se druhová operace provádí u každého slova náznaku; např. start rádce - stará tradice, jíva dcerušky - jí vládce hrušky, opa láká svíce - ospalá krasavice. Základem sdružovací tvorby je uplatnění druhové operace na více než jednom dílčím náznaku; na dílčích náznacích pak musí být druhová operace použita v rámci celého námětu jednotně, buď vždy jednou na každém dílčím náznaku (zčásti se použije princip základní tvorby), nebo u všech dílčích náznaků na všech slovech (princip násobné tvorby). Kombinace základní a násobné tvorby je ve sdružovací tvorbě zakázána! Pár příkladů sdružovací tvorby: pera, tik - pes ratlík, jetel, ovce, laně - je teplo v ocelárně, malá dívka, pán - má kladivo kaplan; první dva náměty v ukázce využily princip základní tvorby, třetí námět má rozvitý první dílčí náznak a druhová operace je u tohoto dílčího náznaku použita u obou slov, jedná se proto o násobnou tvorbu.
Na závěr tohoto dílu uvádíme opět několik vsuvek k procvičení. Jako nápověda je v podání vsuvek uveden způsob tvorby (ZT = základní tvorba, NT = násobná tvorba, ST = sdružovací tvorba):

VSUVKA (ZT)
Ke krásce jdou s kytkou růží
pobodaní cizí muži.

VSUVKA (NT)
Květina vábí, jistá žena
ze Sydney
je jí unesena.

VSUVKA (ST)
Houba že voní, báseň líčí…  
Vzňala se chata na jehličí.

VSUVKA (NT)
Trable horníka nezajímají.
Hlídka žene se za laní v háji.

Řešení hádanek: pouta - pokuta, posel - postel, padal pardál, poštípaní polští páni, astra láká - Australanka, hřib, óda - hoří bouda, strasti havíře - stráž stíhá zvíře.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  8

Mezi českými slovními hádankami existuje celá řada dvojic hádanek, jejichž druhové operace jsou opačné. Jednu takovou dvojici už známe – jsou to přísuvka a odsuvka. Také vsuvka, se kterou jsme se seznámili minule, má svou hádanku do páru; takovou hádankou je VÝPUSTKA. Druhovou operací výpustky je vysunutí (vypuštění) jednoho písmene z náznaku; nesmí to však být ani první, ani poslední písmeno, neboť pak by se nejednalo o výpustku, nýbrž o odsuvku. Z náznaku barvy můžeme vypuštěním písmene získat bary nebo brvy, z náznaku vlásky získáme jádro vlaky (ale nikoli lásky – to by byla odsuvka!).

Vyberme si nějaké počáteční písmeno a zkusme si vytvořit řadu námětů výpustek; trůn – trn, tovar – tvar, tuleni – tlení, trempka – trepka, turmalín – tur a lín, tele s kání – tleskání. Zkuste to sami s jiným počátečním písmenem.

Všechny výše uvedené náměty výpustek představují základní tvorbu; z jednoho náznaku se vypouští jedno písmeno. Podobně třeba láska láká, lavice – lvice, chorá paní – chrápání. Jestliže použijeme víceslovné náznaky, pak můžeme vypouštět písmeno z každého slova; v takovém případě se bude jednat o násobnou tvorbu např.: díla Němce – dlaně mé,  Halasova tchyně – hala svatyně. Výpustka je druhem hádanky, u něhož lze tvořit náměty i s využitím sdružovací tvorby; nesmíme zapomenout, že ve sdružovací tvorbě musí být na všech dílčích náznacích uplatněn stejný typ tvorby (buď základní tvorba nebo násobná tvorba). Jsou-li všechny dílčí náznaky jednoslovné, pak nám problém s „hlídáním“ stejnorodosti typů tvorby odpadá, protože jsou v daném případě základní i násobná tvorba totožné; např.: struna, dublety – strnadů lety, kráska, dcera kaskadéra, jádro, splav – Jaroslav. Hádankáři takové náměty zařazují do základní tvorby, které dávají v těchto případech přednost. 
Tentokrát vám procvičení výpustek trochu ztížíme; zkuste dále uvedené výpustky nejen vyřešit, ale také určit, jaký způsob nebo typ tvorby byl u jednotlivých námětů uplatněn. Kontrolu si můžete provést sami, v řešení je před každým námětem uvedena zkratka použitého způsobu tvorby – ZT = základní tvorba, NT = násobná tvorba, ST = sdružovací tvorba. A teď už chutě do řešení:

Pustne bouda na horách,
všechno v ní už kryje prach.

Pták už houká, náčiní mě zmáhá,
přesnídávka bude asi drahá.

Jenom planina je kolem všude,
sklenka tramínu ti chutnat bude.

Panovník šípů špičky leští,
oděvu část mu zmokla v dešti.

Šupináčů spousty rybník brázdí,
zelenina moje rostla za zdí.

Při jedné pranici, ač to není k víře,
z Vinohrad straníci udeřili zvíře.

Letitá nádoba muže
pro město cenu mít může.

Zakalený potok špínu nese,
zraněný vlk sténá u něj v lese.

Ještěr vede džunglí mládě,
v akváriu pluje ryba.
Brejlovec se také hýbá,
pták je slyšet na zahradě.

Řešení hádanek: ZT, chátrá chata; ST, sova, činka – svačina; NT, pouhá rovina – pohár vína; ST, král, hroty – kalhoty; ZT, kaprů sta – kapusta; NT, pražští lidovci praštili ovci; NT, stará konvice - Strakonice; ZT, zvířená říčka - zvíře naříká; ST, varan, akara, kobra - vrána krákorá.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  9

V dosavadních dílech jsme se zabývali výhradně hádankami, ve kterých docházelo v písmenech náznaku k nějaké kvalitativní nebo kvantitativní změně. Druhovou operací byla záměna jednoho písmene v záměnce, přidání jednoho písmene v přísuvce a vsuvce nebo odebrání jednoho písmene v odsuvce a výpustce. V tomto dílu si vysvětlíme princip prvního z řady druhů hádanek, ve kterých zůstávají všechna písmena náznaku beze změny, mění se však pořadí písmen.

Hádanka, v níž jádro vzniká tak, že se jedno písmeno náznaku přemístí (přesune) na místo jiné, se nazývá přesunka. Například z náznaku chvála můžeme přesunutím písmene „ch“ vytvořit hned dvě jádra – valach a valcha. Také z náznaku sluky můžeme s využitím druhové operace přesunky získat dvě různá jádra lusky a sulky (dvoukolové vozíky užívané při klusáckých dostizích). Lusky nám vyšly po přesunutí písmene „s“; k sulkám jsme se mohli dobrat přesunutím písmene „l“ nebo písmene „u“. Z uvedeného příkladu je zřejmé, že když se mění pořadí dvou sousedních písmen, je lhostejné, které písmeno přesouváme a které zůstává „na místě“; výsledek je vždy týž.

Zkusme si procvičit druhovou operaci přesunky opět na řadě námětů začínajících stejným písmenem; tentokrát jsem vybral jádra začínající písmenem „r“: okr – rok, urát (močan, sůl kyseliny močové) – raut, krysa – ryska, fráter – rafter, hromada – Rom hádá, srub Táni – rub stání, ukradla ta ruka dláta… Pokuste se sami vytvořit podobnou řadu námětů od jiného písmene.

Všechny výše uvedené náměty přesunek představují základní tvorbu. My však můžeme vytvářet, podobně jako u jiných druhů hádanek, přesunky s využitím násobné tvorby nebo sdružovací tvorby: cihla Norky, tastr, chám – Chilan o kryt strach má; třtina, lura (starý hudební nástroj), tisky – tři naturalistky; jede Holub (herec nebo cestovatel), rady, Máša – jedlé houby ráda máš.

Povšimněte si, že i u přesunky platí dříve uvedené možnosti nazírání na písmeno „ch“. Můžeme s ním pracovat jako s jedním písmenem (chvála – valach, chvála – valcha) nebo jako se dvěma písmeny „c“ a „h“ (cihla Norky – Chilan o kry…); ve druhém případě je možné sdružení „c“ a „h“ do jednoho písmene „ch“ i proces opačný.

Následují přesunky k řešení, u nichž si stejně jako minule u výpustek procvičte rozpoznávání základní, násobné a sdružovací tvorby; zda jste hádanku správně vyřešili a podařilo se vám též správně určit způsob tvorby, zjistíte opět v řešení, kde jsou způsoby tvorby označeny zkratkami ZT, NT a ST:

Na knih více útočí
dravčí pařát v úbočí.

Nerozvité kvítky vidí
veliký pták blízko niky,
pohanění dirigenta
pohoršilo hudebníky.

Kosmatá paže zedníka
s maltou se tady potýká.
Vesnický domek cizince
líbí se naší mamince.

Chata je dům upravený,
starší domy vábí Rusy.
Slovan těšil cizí ženy
historkami, to se musí.

Řešení hádanek: ZT, spisů pár – supí spár; ST, poupátka, pelikán – potupa kapelníka; NT, chlupatá ruka – chalupa Turka; ST, srub, vila, baráky – Rus bavil Arabky.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  10

Dalším druhem hádanky, v němž se počet a kvalita písmen náznaku nemění, ale mění se pořadí písmen, je VÝMĚNKA. Druhovou operací výměnky je změna pořadí (výměna) dvou písmen náznaku; dvě písmena si vzájemně "prohodí" své umístění. Například výměnou písmen "b" a "ch" se promění obtížný hmyz blecha na (možná voňavý) chleba. Bohaté možnosti výměn nám nabízí náznak slípky: výměnou písmen "l" a "p" získáme pivovarské místnosti spilky, výměnou písmen "s" a "p" dostaneme bulharské koňaky plisky a výměnou písmen "s" a "k" se slípky změní na ozdobné spony klipsy.
Na procvičení druhové operace výměnky jsme opět vytvořili řadu námětů, tentokrát s jádry začínajícími písmenem "s": rys sýr, vosa – sova, stoka Skota, stavba – svatba, setníci – sítnice, stóra stá – starosta, máselnice – samé lnice... Zkuste si to také!
Druhovou operaci výměnky jsme si vysvětlili na námětech využívajících základní tvorbu. V takových námětech, bez ohledu na počet slov a délku či spojení námětu, se provádí druhová operace vždy jen jednou: tráva – vrata, rám u skály – má Rus kaly, pod kaštany potkáš Dány. Zde je pár výměnek v základní tvorbě k řešení:

Při řezání říká děda:
"Tenhle nástroj žhne až běda!"

Snaha dravců sehnat stravu?
Ptáci loví pro zábavu!

Popravčího známost křičí:
"Pohroma mi všechno zničí!"

Ve sdružovací tvorbě (využívající dílče základní tvorbu) se provede druhová operace jednou v každém dílu náznaku, v násobné tvorbě jednou v každém slově: mák, lepička – kampelička (ST), lev, kabelka – velká lebka (ST), domek Táni – komediant (NT).  Poslední námět je hezkým dokladem toho, jak se struktura písmen náznaku a jádra mohou výrazně lišit; přispěla k tomu i méně obvyklá výměna souhlásky a samohlásky ve druhém slově náznaku. Vyřešte si několik výměnek využívajících sdružovací nebo násobnou tvorbu:

ST
Prasklo táhlo, nadávky se valí,
velká voda zaplavila haly.

ST
Revír láká, voní nápoj, bezy...
Pracovitost herce nezná mezí.

NT
Pravice česká nadšeně tleská –
cizinci v kraji majetek mají.

NT
Kopie nástroje zlotřilá
pejskovy nožičky zranila.

NT
Příhoda klame Laponce trochu,
koníček lekal vraníka, hochu

Směrnice pro české slovní hádanky připouštějí u přesunek, které jsme probírali minule, a u výměnek provedení druhové operace mezi dvěma díly náznaku. Proto jsou správné i tyto náměty: (přesunka) soli, koza – skolióza, (výměnky) hra, móda – hromada, víno, jatka – jinovatka. Při delších námětech je však nutné takový způsob tvorby uplatnit v celém námětu jednotně. Zkuste si jednu takovou výměnku vyřešit:

Stát chce prodat přístřeší?
Amulet to vyřeší.

Řešení hádanek: pila pálí, píle kání – pelikáni; kata milá – kalamita; páka, lání – kapalina; polesí, káva – píle Sováka; ruka naše – Rakušané; duplikát paličky – pudlíka tlapičky; příběh šálí Lopara – hříbě plašilo rapa; Mali, stan – talisman.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  11

V tomto dílu se vracíme k druhům hádanek, v nichž se kvalita nebo kvantita písmen náznaku a jádra mění. V jednom z předchozích dílů jsme probírali přísuvky, jejichž druhovou operací je přisunutí jednoho písmene na začátek nebo konec náznaku. Jestliže takové přisunutí písmene provedeme z obou stran náznaku, vytváříme námět dalšího druhu hádanky, kterým je OBLOŽKA. V obložce tedy k náznaku přisouváme na začátek i na konec jedno písmeno, takže vlastně náznak „obkládáme“. Přisouvaná písmena mohou být stejná i různá; z náznaku var tedy můžeme v obložce udělat kvark, ale také třeba tvary nebo sváry. Přisouvání různých písmen je v obložkách výrazně častějším jevem.

Povšimněte si, že v základní tvorbě obložky přisouváme po jednom písmenu z obou stran celého náznaku, a to bez ohledu na počet slov náznaku i na případné spojení náznaku s jádrem: rys – krysa, říše stín – tři šestiny, soků lov – eso kulové, anýz Kanyzy.

Tentokrát jsme pro vás připravili cvičnou řadu obložek s jádry začínajícími písmenem „ch“,  abyste si opětovně uvědomili, že v hádankách lze s písmenem „ch“ různě „pracovat“; písmeno „ch“ můžeme zachovat jako celek nebo ho můžeme rozdělit na „c“ a „h“, případně můžeme „ch“ z písmen „c“ a „h“ složit: leb – chleba, hora – chorál, hraní – chránič, rap Edy – chrápe Dyk. Zkuste si vytvořit svou řadu obložek, ale vyberte si nějaké "snazší" počáteční písmeno.

Pár obložek s náměty v základní tvorbě k řešení:

Hovory se vedou stále,
co je delikt při fotbale.

Zapni si pásek, hochu,
zátěž tě zmáhá trochu.

Unikal plyn neustále,
skladatel však skládal dále.

Náměty obložek můžeme samozřejmě vytvářet i s využitím sdružovací nebo násobné tvorby. Pak ovšem musíme „obkládat“ každý dílčí náznak nebo každé slovo: tur, aroma – čtu ráda román (ST), rub, kal – Hrubá skála (ST), staříka cíle – ústa říkací lež (NT).
Pokuste se vyřešit následující hádanky a určit u nich také způsob tvorby (ten si můžete ověřit opět v řešení, kde bude u příslušných hádanek uvedena zkratka ST nebo NT):

Jako korýš kůň se plíží,
z výšky na něj stavby shlíží.

V muzeu láká mého syna
několik vozů Gagarina.

Šelma je v pasti, odchyt se daří,
hádanky luští dnes hádankáři.

Dozněla báseň, na dece v trávě
cizinec ráno dojedl právě.

Zamastil tuk dopis od ženy,
odbíjenkář není nadšený.

Noviny otce útočník pálí,
ublíží starci družstvo, jež chválí.

Lepidlo nese zloděj kol kasy,
něco ho stále nutí krást asi.

Roubíkmistr popravčí nese,
krajina kolem města se třese.

Tříska leká ptáče; jako ryba němě
luštili taj muži, vládci této země.

Řešení: řeči – přečin; řemen – břemeno; metan – Smetana; rak, rap – mrakodrapy (ST); osm aut – kosmonauta (NT); rys, lov – hry se slovy (ST); epos, Dán je po snídani (ST); olej, list – volejbalista (ST); raník táty – zraní kmeta tým (NT); lep má kleptoman (NT); kolík, kat – okolí Kalkaty (ST); louč, kuře, lipan – sloučenku řešili páni (ST).
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  12

V našem seriálu jsme již probrali dvě dvojice druhů hádanek, jejichž druhové operace byly opačné, zrcadlové; jednu dvojici tvořily přísuvka a odsuvka a druhou dvojici vsuvka a výpustka. V minulém dílu jsme se blíže seznámili s obložkou, která má také svou "párovou" hádanku; tou je OBNAŽKA. Druhovou operací obnažky je ubrání jednoho písmene na začátku i na konci náznaku: hobra – obr, chrám – hra, spolek – pole, Dánek dotaz – anekdota, Hrubína rubín, karabáč Araba, dnes optik nesoptí. Mohli jsme ale použít pro ozřejmení druhové operace i příklady z minulého dílu (krysa – rys, tři šestiny – říše stín...), neboť obložka a obnažka jsou skutečně "zrcadlovými" hádankami a náměty těchto hádanek (pokud využívají principů základní tvorby) lze podat jako obložku i obnažku; autor si může vybrat, jak s námětem naloží.

Výše uvedené náměty obnažek představují vesměs základní tvorbu, kterou charakterizuje jeden náznak, jedna druhová operace a jedno jádro. Je samozřejmě možné vytvářet náměty obnažek i s využitím násobné tvorby (druhová operace se provádí na každém slově náznaku) a sdružovací tvorby (existují nejméně dva dílčí náznaky, na nichž se uplatní druhová operace, a vzniklá dílčí jádra se sloučí v jeden celek): zrada hosta – radost (NT), dosti dravý kankán – Ostravanka (NT), obluda, Pištěk – bludiště (ST), poklad, chomáč – Oklahoma (ST), bradla, ruština, dort – rád luští Nor (ST), směs tónů, kahánek – město na Hané (ST).

Procvičme si druhovou operaci obnažky vytvořením řady námětů s jádry začínajícími stejným písmenem: slina– lín; klouče – louč; tlampač – lampa; plány žen – lanýže; sloupek, úžeh – loupeže; slévač, průkaz – levá ruka; klikva, lidé, macek – likvidace; slitek, bratr, kurát – literatura... Nu, zkuste to také.

Obnažky (využívající principy základní, násobné nebo sdružovací tvorby) k řešení:

Příroda svou krásou vábí,
svažuje se porost k Labi.

Obtahuje hodné dítě
kontury hor důležitě.

Návštěvníků zástup křičí:
"Pověst naši hanba zničí!"

Neuspěl na lovu slavný král;
šelmička se střelou prchá dál.

Bezvýsledně zsinalá paní
celý měsíc smutku se brání.

Ticho! Z hradu šavle mizí.
S ní mizí i mince cizí.

Tmavá štola, řemeslník padá...
Pěkný svátek, když ho bolí záda!

Město otce platí.
Pracuj pilně, tati!“

Směrnice pro české slovní hádanky připouštějí u obložek a obnažek přidávání nebo odebírání nejen písmen, ale též vícepísmenných shluků, které však musejí být totožné nebo zrcadlové: transakce – Nitran sak ce; nikl – ni klam; lidumil – dům; nejeden jed.
Pár ukázek takové tvorby:

OBLOŽKA
Pták vylákal Anku v blata,
dívka tmavne vinou bláta.

OBNAŽKA
Je hučení řeky temné,
úchyt praská, loď to zvedne.

Řešení: klesá les, dobrý syn – obrysy; hostů dav – ostuda; kuna šíp unáší; bledá žena – leden; klid, zbraň – libra; chodba, nožíř – Hod boží; Vimperk tátu živí – imperativ; kačer – Anka černá; hukot Váhu – kotva.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  13

V minulém roce jsme se seznámili s devíti druhy hádanek a osvojili jsme si celou řadu hádankářských pojmů. Pojďme si po vánoční či novoroční přestávce alespoň část probrané látky zopakovat.

Podstatnou součástí každé hádanky je její námět, který je tvořen náznakem a jádrem. Vztah mezi náznakem a jádrem určuje druhová operace, která je pro každý druh hádanky jedinečná:

záměnka: jedno z písmen náznaku se změní na jiné písmeno,
přísuvka: k náznaku se na začátek nebo konec přidá (přisune) jedno písmeno,
odsuvka: ze začátku nebo konce náznaku se odebere (odsune) jedno písmeno,
vsuvka: dovnitř náznaku se přidá (vsune) jedno písmeno,
výpustka: zevnitř náznaku se odebere (vypustí) jedno písmeno,
přesunka: jedno písmeno náznaku se přesune na jiné místo,
výměnka: dvě písmena náznaku si prohodí (vymění) své umístění.

Výše uvedené druhové operace jsou platné pro základní tvorbu, ve které je námět hádanky tvořen právě jedním náznakem a jedním jádrem a provádí se právě jedna druhová operace. Daný vztah můžeme schematicky znázornit takto:  N + DO = J (čili: jádro J získáme z náznaku N provedením jedné druhové operace DO). Procvičme si základní tvorbu na jednoduchých ukázkách zpracovaných námětů:

ZÁMĚNKY
Visutá dráha vrhá stíny
na velké pole obilniny.

Budí zájem lidí stále
historie vísky malé.

PŘÍSUVKA
Přijel sem muž na koni,
práce prý mu nevoní.

ODSUVKA
Pokus se sice nezdařil, ale
zbyly mi části nádobky malé.

VSUVKY
Po ráně“, lovec vypráví,
klesala šelma do trávy.“

Sníh když padá v letním čase,
zvláštní pohled naskýtá se.

VÝPUSTKY
Zazářila moje světlice,
nadšená je dívka velice.

Nespoutaná žačka cizí
dělá rozruch v televizi.

PŘESUNKY
Skleróza? na ni známe trik:
berte si s sebou zápisník.

Nová zpráva štve nás dosti:
spisy skryté veřejnosti.

VÝMĚNKY
Prudké křeče útroby mi plení,
je to jistě látka k zamyšlení.

Z obrazovky žába mizí –
závada je v televizi.

Kromě základní tvorby jsme loni probírali ještě násobnou tvorbu a sdružovací tvorbu. Ty si spolu se zbylými probranými druhy hádanek (obložkou a obnažkou) zopakujeme v příštím dílu.

Řešení hádanek: lanovka – lán ovsa; dějiny dědiny; je zde jezdec; mám půlky ampulky; padal pardál; podivná podívaná; má raketa – Markéta; divoká dívka; noste notes; aktualita – akta ulitá; kolika – kaliko; ropucha – porucha.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  14

Do tohoto dílu nám zbyly k zopakování dva druhy hádanek:

obložka: k náznaku se z obou stran přisune po jednom písmenu, 
obnažka: z náznaku se ze začátku a z konce odebere po jednom písmenu.

Připomeňme si oba druhy hádanek jednoduchými ukázkami základní tvorby:

OBLOŽKY
Že prý včelstva exhalace ničí,
pronesl řeč expert v pohraničí.

Zbylo toho míň než málo
klášterník vzal, co se dalo.

Češtinář se diví: zleva
ozývá se mládě z chléva.

OBNAŽKY
Hašek pustil čtyři góly,
stačil slabý úder holí.

Neduhy čas hojí, z trávy
vzlétl zase motýl zdravý.

Ševelí travina blízko rybníka,
z ptačího tělíčka život uniká.

Loni jsme se seznámili kromě základní tvorby také se sdružovací tvorbou a s násobnou tvorbou. Pojďme si zopakovat rozdíly mezi základní tvorbou (ZT), sdružovací tvorbou (ST) a násobnou tvorbou (NT):

ZT: N + DO = J; jeden náznak, jedna druhová operace, jedno jádro,

ST: DN1 + DO + DN2 + DO + ... = J; náznak se skládá nejméně ze dvou (samostatných) dílčích náznaků (DN), u každého DN se provede jedna druhová operace a tím získáme jádro,

NT: S1 + DO + S2 + DO + ... = J; druhová operace se provádí s každým slovem, náznak nebo alespoň jeden dílčí náznak musí být nejméně dvouslovný.

Prohlédněte si dobře následující příklady obnažek, pokuste se pochopit rozdíly mezi jednotlivými způsoby tvorby... a uložte si to do své paměti!

ZT:  chrám – hra, karabáč Araba, tři šestiny – říše stín, štěstí hned tě stihne,

ST: obluda, Pištěk – bludiště, bradla, ruština, dort – rád luští Nor, směs tónů, kahánek – město na Hané,

NT: zrada hosta –radost, dosti dravý kankán – Ostravanka, sporá paní, měnič – poranění.

Na závěr opakování ještě pár hádanek ve sdružovací a násobné tvorbě k řešení:

OBLOŽKA (NT)
Úderů spousta jistě stačí
poničit součást v počítači.

OBNAŽKA (ST)
Měsíc svítil, satan snil,
malíř místnost pustil.

Řešení: roje – projev; nic – mnich; učitel – bučí tele; brankář – ranka; doba léčí – obaleč; šumí rákosí – umírá kos; ran sto – tranzistor; satelit, čert – ateliér.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  15

Po opakování v minulých dvou dílech přišel čas otestovat, zda jste si dosud probrané druhy hádanek a jednotlivé způsoby tvorby hádanek dostatečně osvojili:

1
ZÁMĚNKA
„Prima finta,“ dí výletník z Mníšku,
„stroj sám orá, řidič čte si knížku.“

2
ZÁMĚNKA
Opravuje otec trubice vodní;
dlouholeté spory máme den po dni.

3
PŘÍSUVKA
Život je samý žert a smích…
Roky se vznáším v oblacích.

4
PŘÍSUVKA
Holý keř a prázdnota  mě ničí,
se sněhem déšť někde v pohraničí.

5
ODSUVKA
Požírá plody ryba ráda,
sport zase těší kamaráda.

6
ODSUVKA
Poker Skota asi je
vzácnost v zemích Asie.

7
VSUVKA
Všeuměl český budí úsměv v líci.
Dávám zpět knihu doma na polici.

8
VSUVKA
Naznačí turistům cestu
nížina vedoucí k městu?

VÝPUSTKA
9
Dívenky touží po ráji –
ostrovy ten ráj skýtají.

10
VÝPUSTKA
Dvorana tichne, opona se zvedá,
vznešená žena jedla by až běda.

11
OBLOŽKA
Skončila noc, báseň opěvuje slávu,
cizinec už jedl pečivo a kávu.

12
OBLOŽKA
Ve škole učení nudí žáka;
je to svět strašidel, co ho láká?

13
OBNAŽKA
Proč ječí ředitel, nemohu tušit. 
Ty lušti potichu, nenech se rušit.

14
OBNAŽKA
Darebáků nadšení se ztrácí,
pobuda jim komplikuje „práci“.

15
PŘESUNKA
Místo, kde jsme, láká nejednu vránu.
Zde objevil léčky cizinec k ránu.

16
VÝMĚNKA
Vilka dívky láká velmi,
kejklíř v ní chce chovat šelmy.

17
VÝMĚNKA
Barevná tužka lazara padá.
Napraví lůžko přátele záda?

Řešení hádanek tentokrát neuvádíme a dáváme vám šanci získat jeden kvalifikační bod. Ten získají úspěšní řešitelé všech hádanek, pokud určí správně i způsob tvorby. Nejste–li držiteli druhé nebo vyšší třídy v řešení hádanek, můžete se o to pokusit. Svá řešení (s uvedením jména, příjmení a členského čísla SČHAK nebo obce trvalého bydliště v záhlaví) zašlete ve tvaru: číslo hádanky, způsob tvorby (ZT, ST či NT) a celý námět (tj. náznak a jádro), každou hádanku na samostatný řádek, a to do 22. dubna 2015 na elektronickou adresu KaH–hádanky@seznam.cz.

FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  16

Jestliže něco v českém jazyce může na mnohé cizince působit poněkud exoticky, pak jsou to diakritická znaménka; zejména pak háček, který se, údajně nedbalostí písařů, vyvinul z původní Husem zavedené tečky (my jsme se ještě ve škole učili, že Hus dal tečce český název nabodeníčko krátké, ale pozdější zkoumání naznačuje, že spojení Husa s nabodeníčky bylo mylné a autorem tohoto označení byla jiná, zatím neznámá osoba).

Existenci háčku nad některými českými písmeny využívají hádankáři v HÁČKOVCE, která je dalším druhem českých slovních hádanek, jímž se budeme v naší rubrice zabývat. Druhovou operací háčkovky je přidání nebo ubrání alespoň jednoho háčku: sed – šeď, lán – laň, prst – prsť, šířka – sirka, klička – klícka; žáha, lis – zahálíš. Přípustné je samozřejmě i současné přidání a ubrání háčku jako při proměně názvu hlásky v příbuzného (žet – zeť).

Pro přiblížení háčkovky tu opět máme řadu námětů, tentokrát s jádry začínajícími písmenem "m": med – měď, most – mošt, Maďar má dar, muzika mužika, má šička masíčka, měšťanky – mé stánky, mezci, nána – mez Číňana, moře, kněžna morek nezná, meč, hýří Máňa – měchy Římana, máť, éter Ericha – mate tě řeřicha... Zkuste si procvičit princip háčkovky vytvořením vlastní řady námětů.

Definice druhové operace háčkovky vytváří stav, v němž se poněkud stírá rozdíl mezi základní a násobnou tvorbou a také mezi sdružovací a násobnou tvorbou. Vezměme si například námět "šedivý sráz – sedí výš Ráž". Náznak je dvouslovný a v obou slovech je provedena druhová operace; je tedy splněna podmínka pro označení způsobu tvorby jako násobná tvorba. Ovšem druhovou operaci mohu splnit jak přidáním nebo ubráním jednoho háčku, tak i více háčků. Proto můžeme na daný námět pohlížet tak, že na jednom (dvouslovném) námětu je provedena právě jedna druhová operace, neboť i přidání či ubrání více háčků (popřípadě kombinace přidání a ubrání) splňuje podmínku provedení jedné druhové operace. V háčkovce tedy každý námět s jedním náznakem, který splňuje podmínky pro označení "násobná tvorba", splňuje současně podmínky pro označení "základní tvorba". Obráceně to neplatí – viz například námět "má šička masíčka", kde se jedná jen o základní tvorbu, protože druhová operace je provedena pouze u slova "šička".

Obdobně platí totéž pro sdružovací a násobnou tvorbu. Námět "máť, éter Ericha – mate tě řeřicha" splňuje podmínky jak pro označení "násobná tvorba", tak i pro označení "sdružovací tvorba". Naproti tomu námět "meč, hýří Máňa – měchy Římana" představuje pouze sdružovací tvorbu, neboť ve slově "hýří" se háček nepřidává, ani neubírá.

A teď ještě pár lehkých háčkovek k řešení:

Horko trápí mnohé Chody,
snad pomůže kýbl vody.

Mošty pijí pilné paní,
obsluhují stroje k tkaní.

Ruka sevřená je, jazyk mlčí –
houba jako lanýž v jámě vlčí...

Za pohárky zbraň je stará,
studuje hoch – hlavně zjara.

Už uvěřil žebrák jménem Jiří,
že má daňčí školák na talíři.

Odhalí keřík obleva,
opice vřeští u chléva.

Řešení: vedro – vědro; šťávy – stavy; pěst, řeč – pestřec; u číšek luk – učí se kluk; již věří nuzák – jí zvěřinu žák; vřes, tání – vřešťani.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  17

Změny tvrdosti lze v českém jazyce dosáhnout nejen přidáním nebo ubráním háčku či háčků, ale také záměnou tvrdého „y“ a měkkého „i“. Ve výslovnosti se to sice projeví jen po souhláskách „d“, „n“ a „t“ (a jen u slov původem českých), ale ke změně významu slov dochází téměř vždy. Hádankáři možnost záměn i/y využívají v ypsilonovce,  která je tak dalším druhem hádanky, se kterým se seznámíme.

Druhovou operací YPSILONOVKY je změna alespoň jednoho „i“ na „y“ nebo naopak. Podobně jako v háčkovce je i v ypsilonovce povoleno v rámci provedení jedné druhové operace udělat více změn, a to i změn vzájemně protichůdných: tik – týk, myč – míč, hraní – hrany, mýval úpí, mívá lupy. Obvyklá řada námětů od téhož písmene může vypadat třeba takto: bit – byt, býci – bicí, bidlo – bydlo, bílíme – býlí mé, bas Tyla – Bastila, bory, tání – boritany… Zkuste si vytvořit svou řadu námětů; tentokrát je to těžší, takže můžete tvořit náměty i s různými začátečními písmeny.

Vzhledem k tomu, že druhová operace ypsilonovky předepisuje provedení nejméně jedné změny i/y nebo y/i, stírá se zde (podobně jako u háčkovky) rozdíl mezi násobnou tvorbou na straně jedné a základní nebo sdružovací tvorbou na straně druhé. Námět ze Směrnic pro české slovní hádanky „sklony tyranů – sklo nítí ránu“ splňuje podmínky pro označení použité tvorby jako tvorby násobné (v rozvitém náznaku je v každém slově provedena druhová operace), ale současně se jedná o základní tvorbu, neboť provedení dvou změn v náznaku lze vyložit jako uplatnění jediné druhové operace na jediném náznaku.

Několik jednoduchých námětů na procvičení:

Doporučení dvě máme,
Apačů stan užíváme.

Řeka v Labe zleva míří,
rostlina má květy, chmýří.

Zmateni jsou muži
z mých ryb poblíž růží.

V předminulém díle jsme zveřejnili test, jehož jste se mohli zúčastnit a případně i získat jeden kvalifikační bod. Přestože náměty použité v testu byly relativně jednoduché, na kvalifikační bod dosáhlo výrazně méně než 50 % účastníků. Ze 17 zveřejněných hádanek se v řešeních chybovalo jen ve čtyřech (2, 8, 10 a 11); kamenem úrazu pro většinu účastníků však bylo určení způsobu tvorby. Každý z účastníků obdržel e-mailem individuální odpověď. Pro vás, kteří jste se aktivně nezapojili, uvádíme správné řešení testu:

1 ST trik, turista – traktorista; 2 NT lepí táta hadice – letité tahanice; 3 ZT léta létám; 4 ST líska, nic – plískanice; 5 ST datle, štika – atletika; 6 NT hra Brita – rarita; 7 NT Jára Cimrman – já vracím román; 8 ZT dolina do Zlína; 9 ZT malé dívky – Maledivy; 10 ST hala, dáma hlad má; 11 ST epos, Dán je po snídan; 12 ZT říše příšer; 13 ZT vřeští šéf – řeš tiše; 14 NT lotrů zápal – otrapa; 15 ZT naše lokalita – našel oka Ital; 16 NT domek Táni – komediant; 17 ZT pastelka maroda – postel kamaráda.

Někteří účastníci testu se ptali, zda je určení způsobu tvorby důležité a pro nalezení námětu nezbytné. Na to není úplně jednoduché odpovědět. Jsou mezi hádankáři držitelé kvalifikačních tříd (i mistrovských!), kteří způsob tvorby vůbec nevnímají a k řešení hádanek schopnost rozlišit způsob tvorby patrně nepotřebují. U většiny hádankářských námětů je to skutečně záležitost „nadbytečná“. Existují však náměty hádanek (zejména složitější náměty), u nichž je znalost způsobů tvorby pro vytvoření nebo vyřešení námětu nezbytná. Pokud si rozlišování způsobů tvorby osvojíme na jednoduchých námětech, pak nám to může v budoucnu, až se setkáme s náměty složitějšími, významně pomoct. Proto se v naší rubrice budeme i nadále zabývat nejen vysvětlováním jednotlivých druhů, odrůd a variant hádanek, ale i způsoby tvorby – a možná ještě letos si to vyzkoušíme na dalším testu…

Řešení hádanek: tipy – týpí; Bílina – bylina; mýlí pány mí lipani.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  18

V předchozích dvou dílech jsme probrali háčkovku a ypsilonovku. V háčkovce se musí přidat nebo ubrat jeden nebo více háčků, v ypsilonovce je povinností provést alespoň jednu změnu i/y či y/i, a tak nám ke "štěstí" schází už jen hádanka, v níž lze uskutečnit oby typy uvedených změn. Takovým druhem hádanky je MĚKČENKA; její druhovou operací je přidání nebo ubrání háčku či háčků a/nebo provedení alespoň jedné změny i/y nebo y/i.

Z definice druhové operace vyplývá, že jakákoli háčkovka i ypsilonovka je současně měkčenkou a oba druhy hádanek je možné předložit jako měkčenku; ale byla by to škoda. Proto jsou v naprosté většině případů jako měkčenky předkládány takové hádanky, v jejichž námětu dochází k oběma způsobům změny tvrdosti: tryska – tříska, šeď Nisy – sedni si, trýzeň tří žen, víte, že klesá výtěžek lesa, tapety, semiš – ťape tiše myš, žáby, lyže, lvi zabili želvy.

Poslední uvedený námět dokládá, že ve sdružovací tvorbě lze kombinovat měkčenku s ypsilonovkou (nebo háčkovkou). Násobná tvorba u měkčenky splývá se základní nebo sdružovací tvorbou stejně, jako je tomu u háčkovky a ypsilonovky.

Zkusme si opět vytvořit svou řadu námětů (budete lepší než my?): syn – síň, sály šálí, sýpky – šipky, sýkora – Šik orá, svítání – švy Táni, souš táty – soustátí, sestřičky se strýčky, sýc, kanasta – šička Nasťa, seriál, baňky – šery Albánky...

Měkčenka zastřešuje celou skupinu tří druhů hádanek; je "základním" druhem. Háčkovka a ypsilonovka jsou odrůdami měkčenky, v nichž je druhová operace omezena jen na jeden z obou principů tvorby, které jsou (nebo jen mohou být) uplatněny v měkčence. Pokud předložíte námět háčkovky nebo ypsilonovky jako měkčenku, neděláte tím žádnou chybu. Ale... ypsilonovka je poměrně vzácné zboží (háčkovka už tolik ne) a je opravdu "hřích" nepředložit ji jako odrůdu (čili jako ypsilonovku)...

My jsme pro vás připravili k řešení několik lehčích námětů a důsledně jsme vybrali takové měkčenky, které nelze jako háčkovky či ypsilonovky předložit k řešení:

Představený kláštera šelmy
koupí sobě
– nadšený velmi.

Když je srpen v kalendáři,
kopce planou v slunce záři.

Emoce když vzplanou, páni,
legrácky vás nezachrání.

Tvarůžky že ženou z očí kapky,
roztrušuješ klamy mezi babky.

Na včelíny rčení neznáme, páni.
Poblíž stromů šelma kořist si shání.

Údajně otrlce dotknou se
důvody plísnění
morouse.

Kontury keře mne přitahuje,
mohutné útesy vroubí túje.

Shromáždění hostů hroby vidí,
pasek porost z keřů vábí lidi.

Ledy v řece tají, rytí začne.
Páchá křivdu muž na ženě lačné.

K několik zdravotnicím kráčí
tajně mámin bratr
s květináči.

Řešení hádanek: opat rysy opatří si; hory hoří; vášně, špásy vás nespasí; sýry, slzy – šíříš lži; úly, přísloví – u lip rys loví; prý cynika raní příčiny kárání; obrys kaliny – obří skaliny; mítink, rovy – mýtin křoví; kry v Dyji, rýpání – křivdí Jiří paní; k řadě sestřiček krade se strýček.

FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  19

Tentokrát si probereme hned dva nové druhy hádanek a k tomu ještě jednu odrůdu. Všechny tři nově probírané hádanky mají společné to, že se v nich považují hlásky (písmena) lišící se délkou za různé (různá).

SHODOVKA je hádanka, v níž se všechna písmena náznaku a jádra musejí shodovat, a to včetně délky a jejich pořadí. Jedinými přípustnými změnami mezi náznakem a jádrem jsou přidání, ubrání nebo přemístění mezislovních mezer: vaši v Aši, kata pult – katapult, po mníku lipan – pomník u Lipan, set, Nina – setnina, oko, líce lovce – okolí Celovce, skla, dole je sklad oleje. Vytvořit si řadu námětů shodovky pro vás asi nebude jednoduché. Ani nám to moc nešlo a od stejného písmene jsme to ani nezkoušeli: los (jelenovitý savec) – los (lístek potvrzující účast v loterii), válí (správce vilájetu) válí (exceluje), Ob, lak – oblak, kos, tým – kostým, sed, mina  – sedmina, mara, tóny  – maratóny, kala, majka – kalamajka, bar, tol, oměj – Bartoloměj…

ČÁRKOVKA je hádanka, jejíž druhovou operací je přidání nebo ubrání alespoň jednoho diakritického znaménka způsobujícího změnu délky hlásky, tj. čárky nebo kroužku; jako druhová operace se připouští i změna čárky na kroužek a naopak: boje – bóje, stání Stáni, činčily čin čilý, ostří žiletky – ostříží letky, lés (spraš), úrok – lesů rok, kra, sada, lék – krása dálek, míle, živočich mi leží v očích. Vytvořit řadu námětů čárkovky je snadnější, tak to zkuste stejně jako my od téhož písmene: lak – lák, lože – lóže, Lička (fotbalista) – líčka, lísání – lis Ani (Geislerové), lup Inky – lupínky, léto, Ráma (hrdina staroindického eposu)  – letora má, léga tmavá  – legát mává, lid, říše tři  – lídři šetří... Z ukázek je zřejmé, že v rámci téhož námětu lze diakritická znaménka přidávat i ubírat současně.

KROUŽKOVKA je odrůda čárkovky, v níž je předepsanou druhovou operací přidání nebo ubrání alespoň jednoho kroužku (diakritického znaménka) nebo změna ú na ů a naopak. Přidávat nebo ubírat čárky je dovoleno, není to však považováno za splnění druhové operace: kur  – kůr, kúra  – kůra, kulky  – kůlky, opar úst  – opa růst, Prus třel průstřel, kůl, tvé nůše  – kult Venuše. Protože je kroužkovka odrůdou čárkovky, lze ji předkládat k řešení jako kroužkovku nebo jako čárkovku; ale i zde, podobně jako u háčkovky, ypsilonovky a měkčenky, platí, že je škoda podávat odrůdu pod názvem „nadřazeného“ druhu hádanky.

Procvičte si nově probrané hádanky řešením jednoduchých námětů:

SHODOVKY
Příbuzných křik zní, po hrázi
podivný pták se prochází.

Spící děcko rozjasní ti líc,
ve vesnici nebaví tě nic.

Přemnoho poklopů chybí. Táta
buduje posadu
pro zvířata.

ČÁRKOVKY
Opravit se musí zjara
na spadnutí branka stará.

Ryba jako ryba,“ klouček říká,
pak dva plody hází do rybníka.

Při soutěži způsobil trampoty
nátlak táty na členy poroty.

KROUŽKOVKY
Kluka zas a znova
bezcitný pták klová.

Část země se strachem třese
i tep otců zrychluje se.

Řešení hádanek: tet řev  – tetřev; ve snu dítě  – ves nudí tě; sta vík, otec staví kotec; vratká vrátka; parma, lín  – pár malin; nápor otce na porotce; krutá krůta; půl státu  – puls tátů.

FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  20

V tomto dílu našeho seriálu se seznámíme s druhem hádanky, u něhož byl způsob tvorby, konkrétně sdružovací tvorba, povýšen na druhovou operaci. Takovým druhem hádanky je SLOUČENKA. Jedná se o hádanku, v níž se zase (na rozdíl od shodovky a čárkovky) vracíme k tomu, že délkou se lišící hlásky jsou považovány za hlásky shodné. Jak název hádanky napovídá, principem neboli druhovou operací sloučenky je sloučení (sdružení) více dílů náznaku do jednoho celku, do kterého můžeme samozřejmě umístit i nějaké mezislovní mezery.

Abychom splnili předepsanou druhovou operaci, musí se námět skládat nejméně ze dvou dílů náznaku, přičemž každý z dílů náznaku může být jednoslovný, nebo se může skládat z více slov: pes, tik – pestík, mysl, zelí – my slzeli, hrachor, vata – hra Chorvata, pád es, atlet – padesát let, zlo mé, nás více – zlomená svíce, zvěd, rapi, lada má – z vědra pila dáma.

V námětu sloučenky může být poslední díl náznaku (výjimečně i více dílů nebo celý náznak) spojený s jádrem. Důležité je, aby tento díl náznaku byl skutečně dílem a nikoli jen dílčí částí náznaku, tj. aby se jednalo o slovo či sousloví, které má i samostatně (bez spojení s jádrem) význam: pás, tóra pastora, ženci, tyrani žen city raní. Oba použité poslední díly náznaku (tóra i tyrani) jsou podstatnými jmény v 1. pádě, mají samy o sobě význam a jedná se tedy o výrazy pojmově ucelené. Jako sloučenky nelze podat náměty: oblá žena oblažená, oko, lín, Aše okolí naše, zlá touha, je zlato u háje.  U prvního námětu slovo „oblá“ sice vyjadřuje určitý tvar, ale pojmově uceleným výrazem se stává až ve spojení s podstatným jménem; „oblá žena“ je tedy dvouslovným náznakem a nejedná se o dva díly náznaku. Ve druhém námětu je slovo „Aše“ ve 2. pádě a bez dalšího kontextu také nemůže být samostatným pojmem. Ve třetím námětu slůvko „je“, coby tvar slovesa býti, rovněž nepředstavuje pojmově ucelený výraz a není dílem, nýbrž jen dílčí částí náznaku. Náměty, které jsme použili k vysvětlení „nesprávné“ tvorby sloučenek, však většinou lze uplatnit jako jiné druhy hádanek: námět „oko, lín, Aše okolí naše“ je shodovkou, námět „oblá žena oblažená“ je čárkovkou.

Vytvořit si svou řadu námětů sloučenek vám tentokrát půjde snadno. My jsme to zkusili od písmene „o“: op, ar – opar, okr, Uh – okruh, obr, óda – obroda, opus, kaly – op u skály, Odra, naiva – odraná Iva, očista, líce – oči stálice; vy si vyberte jiné počáteční písmeno a začněte až námětem složeným ze dvou třípísmenných slov; pak se vám určitě podaří vytvořit delší řadu než nám… Sloučenka je totiž velmi vděčným druhem hádanky, který umožňuje poměrně snadnou tvorbu i delších přirozených námětů; jedna ukázka za všechny od autora Jiřího Hořáka: pot, rest, almužna, šek, luky – potrestal muž naše kluky.

A teď už jen pár sloučenek k řešení; zkuste mezi nimi najít náměty použitelné též jako shodovka nebo čárkovka:

Hrdina známý trpí jako zvíře
Je to jen billboard, výjev na papíře.

V zemi díra, oblaka spršku věstí;
nachytal jsem korýše – jaké štěstí!

Úder míčem, nádobka se kácí,
jak houf šelem útok mužstvo vrací.

Mládě bláto láká – to je příroda,
zato jiné zvíře má strach z nimroda.

Zbytek lodi, na něm zrní hnije,
i ten můstek polorozpadlý je,
páchne voda, zničená je louka,
v porostu pták smutně na to kouká.

Řešení hádanek: rek, lama – reklama; jáma, mraky – já mám raky; smeč, kalíšek – smečka lišek; sele, kal, ovce se leká lovce; vrak, osivo, lávka – v rákosí volavka.
FV + Ad