Začínáme s hádankami

 

ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  1

Na této stránce jsou postupně od roku 2014 vyvěšované články nazvané Začínáme s hádankami, které jsou zveřejňované v časopise Křížovka a hádanka a které jsou určitým návodem na řešení českých slovních hádanek.

Čeština je bohatá na slova, slovní spojení i věty, které obsahují stejná nebo podobná písmena, ale mají zcela jiný význam. Zde je malá ukázka: kráska – vráska; kolík – okolík; prádlo – rádlo; parmény – prameny; slípka – pliska; med – měď; dečka  děcka; selka se leká; říčka – jiřička; šička – myšička; kamaráda dívka má ráda; osten – sonet – notes… Na shodě nebo podobnosti použitých písmen a rozdílném významu je založena většina českých slovních hádanek. Připravili jsme pro vás seriál návodů a povídání o hádankách, ve kterém vás budeme postupně seznamovat s jednotlivými druhy hádanek. Seriál najdete v lichých číslech našeho časopisu; na jeho obsahu a zaměření se můžete podílet i vy, pokud nám napíšete, co vás zajímá a na co bychom neměli v seriálu zapomenout.

Toto číslo bude věnováno hádance, která se nazývá ZÁMĚNKA. V záměnce se vždy zamění jedno písmeno za písmeno jiné; např. pes – les, blok – mlok, tráva – kráva nebo již výše uvedené kráska – vráska. U krátkých výrazů lze nalézt celou řadu možných záměn; třeba slovo ROK lze změnit na bok, dok, kok, lok, mok, nok, sok, šok, tok, Vok, rak, rek, ryk, rod,  rov apod. S přibývající délkou samozřejmě počet možností smysluplných záměn klesá, ale i tak může existovat více možností; např. slovo CHALUPA je možné změnit nejen na šalupa (rybářská plachetnice), ale také na chaluha (mořská řasa nebo pták), a třeba slovo PRANICE lze změnit na pramice, pravice, ale i žranice.
Zkuste si vytvořit co nejdelší řadu záměnek počínaje třípísmennými výrazy začínajícími na stále stejné písmeno – zde je malá ukázka záměnek výrazů začínajících „š“: šči (rybí polévka) – oči, šarivari (vířivý pohyb cirkusových artistů; záměna je provedena v rámci téhož slova: šari – vari), šejkr šejka, škvára – škvíra, šeredné šeré dni. Vidíte, že to nemusí být jen jednotlivá slova, ale že se může jednat o sousloví nebo větu (výjimečně pak se může jednat pouze o jedno slovo – viz šarivari).
Abychom si o hádankách mohli lépe povídat, musíme chtě nechtě zabrousit do hádankářské terminologie. Výše uvedená KRÁSKA – VRÁSKA představuje NÁMĚT hádanky, který se skládá z výchozího výrazu kráska, kterému se říká  NÁZNAK, a z výsledného výrazu vráska, který má označení JÁDRO. Provedené změně (záměně písmene K za písmeno V) se říká DRUHOVÁ OPERACE; druhová proto, že ji má každý druh hádanky jinou. Pro všechny hádanky tudíž platí tento schematický vzorec:
NÁZNAK + provedená druhová operace = JÁDRO, a celé se to nazývá NÁMĚT.

Takto vypadá záměnka předložená k řešení:
Rýha tvář "zdobí",
miss se dost zlobí.

Řeší se text zvýrazněný tučnou kurzivou; ten se nahradí přiléhavými jinými výrazy (např. synonymy) tak, abychom získali náznak a jádro námětu. V tomto konkrétním případě: vráska - kráska.

A nyní si zkuste několik záměnek vyřešit sami:
Úřad dodal balík Otovi,
byly v něm však samé okovy.

Na sluníčku každou chvíli
třpytily se čočky brýlí.

Choré je mládě v Troji,
všichni se o ně bojí.

Duchovní nadávají
na pokles víry v kraji.

Na cíp lesa
mlha klesá.

Řešení: pošta - pouta; leskla se skla; stůně slůně; páteři láteří; pára padá.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 2

V prvním díle našeho seriálu (KaH 2014/3) jsme si objasnili, že NÁMĚT HÁDANKY se skládá z NÁZNAKU a JÁDRA a že od náznaku k jádru se propracujeme díky DRUHOVÉ OPERACI, která je pro každý druh hádanky jedinečná; druhovou operací ZÁMĚNKY je záměna některého z písmen náznaku jiným písmenem. Ti pozornější z vás si asi povšimli, že v jednom námětu, který jsme minule použili, nebylo změněno jedno písmeno, nýbrž dvě: šerEdnÉ šerÉ dnI. Za dobrý postřeh vás chválíme, ale vězte, že hádankáři přistupují k délce samohlásek většinou velmi benevolentně a považují délkou se lišící samohlásky (případně i souhlásky u slov přejatých z jiných jazyků) za stejná písmena, takže v uvedeném námětu se skutečně mění jediné písmeno, a to É na I.

Ve všech minule uvedených námětech se prováděla vždy právě jedna záměna (právě jedna druhová operace). Pro takové náměty platí, že u nich byl použit princip (způsob) základní tvorby nebo zkráceně, že se jedná o ZÁKLADNÍ TVORBU. Náznakem v takovém případě nemusí být jen jedno slovo, může se jednat o sousloví nebo celou větu (např. kapradí v Háji – kapra dívKa jí); důležitá není délka ani povaha náznaku, ale skutečnost, že se v celém náznaku provede jen jediná druhová operace.
Jestliže má náznak více než jedno slovo, pak můžeme provést druhovou operaci nejen jednou v celém náznaku, ale také vícekrát, a to v každém slově. Takový postup je uplatněn i u námětu záměnky  Bednáře káĎ – Led na řekáCH. Použitý způsob tvorby se nazývá NÁSOBNÁ TVORBA. Zkuste si vyřešit několik záměnek, v nichž je využito principu násobné tvorby:

Plísním ženu za to, že se
staré krámy válí v lese.

Šachy, které moc nestály?
Panovnice  tě pochválí.

Lucerny vozíku za šera posvítí
na mečík vábivý, na růže, na kvítí.

Více než pestrá vázanka cizince 
nádhera města líbí se mamince.

Námět záměnky můžeme vytvořit také tak, že vezmeme dva nebo více výrazů, v každém z nich provedeme záměnu a po provedených záměnách je sloučíme v nový celek. Např. HŘÍBĚ, VLÁSKY – PŘÍBĚH LÁSKY. Takovému způsobu tvorby říkáme SDRUŽOVACÍ TVORBA. Celý námět se skládá z dílčích námětů (dílčích náznaků a dílčích jader), které se spojují (sdružují) v jeden celek. V každém dílčím námětu se provádí právě jedna druhová operace (záměna). A teď si zkuste procvičit sdružovací tvorbu v záměnkách na pár příkladech:

Nádoby bez vody, keř  trpí v žáru,
snad i ta květinka podlehne zmaru.

Řev už skončil, zápasiště tichne,
jen zbraň na nás minulostí dýchne.

Palivo živel odnáší, i branka v dáli mizí,
úrodu z polí divoký proud řeky vmžiku sklízí.

Zvířat houf řádí v lukách i v poli,
vesničky názor nehraje roli.

Řešení: Kárám paní – harampádí; hra levná – královna; světla káry – květ lákavý; kravata Nora – krása Tábora; konve, líska – konvalinka; halas, aréna – halapartna; koks, vrátka – tok Svratky; stádo, vísky stanovisko.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 3

Dosud jsme si na hádance zvané ZÁMĚNKA vysvětlili pojmy NÁMĚT HÁDANKY, NÁZNAK, JÁDRO a DRUHOVÁ OPERACE, popřípadě též dílčí námět, dílčí náznak a dílčí jádro. Na několika námětech záměnek jsme se seznámili se ZÁKLADNÍ, NÁSOBNOU a SDRUŽOVACÍ TVORBOU. U způsobů tvorby ještě chvíli zůstaneme...
Minule jsme při prezentaci sdružovací tvorby použili náměty, ve kterých byla v každém dílčím náznaku provedena právě jedna druhová operace. Zde jsou další ukázky námětů vytvořených na stejném principu: tvar džezvy, škola - tvá růže z Vyškova; bankovka, lotra véna  - bán koukal otráveně. V obou těchto případech je celkový námět záměnky složen z dílčích námětů, které využívají způsobu ZÁKLADNÍ TVORBY. Ve sdružovací tvorbě ovšem můžeme do celkového námětu složit také dílčí náměty, které využívají způsobu NÁSOBNÉ TVORBY; příkladem je námět: kamera čistá, rádla malá - máme rádi stará dramata => všimněte si, že druhová operace (záměna) byla provedena skutečně v každém slově.

Hádankáři jsou při tvorbě a řešení v mnoha ohledech velmi tolerantní. Ve druhém dílu seriálu jsme to dokládali tím, že PÍSMENA LIŠÍCÍ SE DÉLKOU jsou považována ve většině druhů hádanek za PÍSMENA SHODNÁ. Podobně liberální jsou hádankáři k významu pojmu SLOVO; kromě běžně v jazykovědě používaného významu považují hádankáři za JEDNO SLOVO i SPOJENÍ NESLABIČNÉ PŘEDLOŽKY (při splnění dalších podmínek i slabičné předložky) S BEZPROSTŘEDNĚ NÁSLEDUJÍCM SLOVEM. To má důležitý dopad zejména u násobné tvorby; druhová operace se neuplatňuje na neslabičných předložkách samostatně, ale vždy jen na spojení této předložky s následujícím slovem = malý příklad: hebké vlásky, v máji hezké vlajky vlají = v dílčím náznaku V MÁJI, který je spojený s jádrem, se provádí jen jediná záměna, protože je tento dílčí náznak považován za JEDNO SLOVO.

Přes svou značnou benevolenci ani hádankáři nepovolují všechno. Právě při používání různých způsobů tvorby jsou hádankáři zcela nekompromisní. Musíte si prostě vybrat: buď ZÁKLADNÍ, anebo NÁSOBNOU tvorbu, ale nic mezi tím. A platí to jak u námětů relativně jednoduchých, s jedním náznakem a jedním jádrem, tak i ve sdružovací tvorbě při uplatňování druhových operací na dílčích náznacích. Přestože jsme zastánci používání pozitivních příkladů, zde uděláme výjimku a uvedeme pár příkladů nepovolené tvorby záměnek: s mrkví tři klásky - smrk větřík laská => v námětu je jeden náznak složený ze tří slov ("s mrkví" je považováno za jedno slovo!), ale jsou provedeny jen dvě druhové operace; tedy více, než připouští základní tvorba, a méně, než vyžaduje násobná tvorba. Podobně: dojem atamana, role Niny - moje máma má narozeniny => v dílčím náznaku "dojem atamana" jsou provedeny dvě záměny (v každém slově jedna), a jedná se proto o násobnou tvorbu; v dílčím náznaku "role Niny" je však provedena pouze jedna změna a to se nesmí, neboť v celém námětu může být použita jen základní nebo jen násobná tvorba.
A teď  zkuste vyřešit další záměnky:

Ruky část špiní masa kus malý.
Zpěvný pták mizí přes holé skály.

Dostaneš ode mne pytel zlata,
antouška tváře hoří…
Hamižná pohledná žena chvátá,
poletí zase k moři.

Někdy jen tak pro zábavu
drobná žena káže davu.

Řešení záměnek: dlaň, kotleta - dlask odlétá; dám ti vak, rasa líce - chamtivá krasavice; malá paní má kázání.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  4

Dalším druhem hádanky, kterému se budeme věnovat, je PŘÍSUVKA. Druhovou operací přísuvky je přidání (přisunutí) jednoho písmene před náznak nebo za náznak: vrátka - Svratka, malé kalíšky - tma leká lišky, dáma dá mat, koláčky školačky. Při vhodně zvoleném krátkém náznaku lze s využitím druhové operace přísuvky demonstrovat bohatost českého jazyka i písmennou blízkost mnoha slov: rak - arak, brak, drak, frak, mrak, prak, vrak, zrak. Pokud bychom však chtěli přisouvat písmena z obou stran náznaku, museli bychom zvolit jiný náznak; např.: les - hles, ples, lesk, lest. Zkuste si vytvořit řadu námětů přísuvek, ve kterých budete přisouvat stále stejné písmeno - např.: lín - blín, rána - brána, raník - Braník, očnice - bočnice, řeznice - Březnice, obraz Rady - bobra zrady; kra - krab, kala - Kaláb (český výtvarník), po hře pohřeb. Přisouvat dopředu bylo snazší, ale pokud zvolíte vhodnější písmeno, třeba vám to půjde lépe...

Jistě jste si v tomto i v předchozích dílech všimli, že všechny použité náměty jsou tvořeny výrazy, které jsou (samy nebo ve spojení) podstatnými jmény v 1. pádě jednotného či množného čísla (očnice, bočnice, konvalinka, harampádí), souslovími s dominantním prvkem v podobě podstatného jména v 1. pádě jednotného či množného čísla (šejkr šejka, příběh lásky, led na řekách, kapradí v háji), popřípadě větami s konkrétním obsahem (selka se leká, kapra dívka jí). Směrnice pro tvorbu hádanek totiž vyžadují po hádankářských námětech SMYSLUPLNOST (v českém jazyce) a NÁMĚTOVOU UCELENOST (tj. schopnost námětu jako celku nebo jeho částí vyjadřovat konkrétní věc či skutečnost, stav věci nebo děj, a to bez potřebného průvodního vysvětlování). Všechny výše uvedené náměty přísuvek jsou ukázkami ZÁKLADNÍ TVORBY, tj. jeden náznak a právě jedna provedená druhová operace (jedno přisunutí písmene). Podobně jako u záměnek lze i v námětech přísuvek uplatnit vedle základní tvorby též principy NÁSOBNÉ A SDRUŽOVACÍ TVORBY. Příklady násobné tvorby: rad více - bradavice, pár dní - parádník, barva pulců - bar v Acapulcu. Příklady sdružovací tvorby: látka, lana - plat kaplana, jed, osel - jedno sele, urna, list - žurnalista, jetel, Labe - je tele slabé, metan, ovál, buš - Smetanova Libuše. Příklad sdružovací tvorby užívající současně princip násobné tvorby: rok vád, éra - Krokova dcera. Ve všech těchto námětech je vždy k náznaku, dílčímu náznaku nebo slovu přisunuto právě jedno písmeno.

Druhová operace přísuvky však umožňuje v násobné a sdružovací tvorbě uplatnit ještě tzv. symetrické principy tvorby, které spočívají v přidání jiného počtu písmen, než kolik je dílčích náznaků nebo slov námětu. Tvorba musí být v takovém případě skutečně symetrická, tzn. že se musí pravidelně střídat dílčí náznak (slovo) a přidávané písmeno. Pokud jádro začíná a končí dílčím náznakem (slovem), je přidávaných písmen o jedno méně; pokud jádro začíná a končí přidávanými písmeny, pak je přidávaných písmen o jedno více. Pár příkladů: oliva, kanár - bolí Vaška nárt, hra, byt, bóra - hradby Tábora, les, les, líčko - lesklé sklíčko, řev zní - převozník, útěk přítele - chutě kypříte len, ples láká Adama - pleskla kata dáma. A teď si zkuste několik přísuvek vyřešit:

Ozval se hvizd - nato v mžiku
naříká Brit na trávníku.

Do uší mi nářek vniká -
tlačí pouta protivníka.

Několik květů drží
příbuzný
v jedné strži.

Řešení: pískot - úpí Skot, okovy sokovy, tři astry třímá strýc.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  5

Po záměnce a přísuvce přichází další druh hádanky - ODSUVKA. Druhovou operací odsuvky je ubrání (odsunutí) jednoho písmene na začátku nebo na konci náznaku; pocel - ocel,  hlas tura - lastura, vlast - vlas, tvá řeč - tváře, dáma ti dá mat. Zvolte si nějaké písmeno a zkuste hledat náměty odsuvek, které tímto písmenem začínají, a to od kratších po delší - např.: slať - lať, sokl - sok, svlak - vlak, sport - spor, služka - lůžka, sto kan - stoka, sudička - udička, slavika (díla ve slovanském jazyce) - slavík, střídání - tři Dáni.

Všechny uvedené náměty představují základní tvorbu. Než přejdeme k dalším způsobům tvorby, ukažme si pár zajímavostí, která se týkají písmene "ch". Na rozdíl od většiny cizích jazyků používajících latinku, které považují "ch" za dvě písmena, v českém jazyce je "ch" považováno za jedno písmeno. Hádankáři však s tímto písmenem pracují v námětech hádanek velmi volně; "ch" může být jedním písmenem i dvěma písmeny a připouští se rovněž rozdělení "ch" na "c" a "h" nebo spojení "c" a "h" v "ch": chvilka - vilka, chrápání - hra paní, moc hnát - mochna. Někdy se vyskytne více různých přístupů k "ch" v rámci jednoho námětu; např. v záměnce "víc hříchů, pěna - vichřice úpěla".
Odsuvka je vlastně opakem přísuvky; všechny náměty odsuvek v základní tvorbě lze podat jako přísuvky (zamění se pořadí náznaku a jádra) a totéž platí i obráceně. U sdružovací a násobné tvorby už to stoprocentně neplatí; náměty přísuvek využívající symetrické principy přisouvání písmen odsuvkami být nemohou. Příklady sdružovací tvorby odsuvek: čtení, msta - tenista, vánek, dotaz - anekdota, vana, čočka - vánočka. Příklady násobné tvorby: kostra lvice - Ostravice, kop kmeta - kometa. A ještě ukázky uplatnění násobné tvorby ve sdružovací tvorbě: oko supa, klíště - koupaliště, osla cvik, sklo Skota - slavík klokotá.

Dnes máme pro řešení hádanek větší prostor, tak si jednoduché náměty odsuvek užijte:

Nadšením zrak muže září:
Hra se jeho mužstvu daří.

Cestoval cizinec do Kolína z Aše,
koupil si na cestu uzeniny naše.

Chceš-li jezdit, synu,
doplň kapalinu.

Diletant byl za volantem,
neustále mlel jen pantem.

Patří sekt ženě? Asi
marně se o něj hlásí.

Malba květu úspěch sklízí,
chce ho prý i země cizí.

Závazek Lábus splní lehce,
vynechat město ani nechce.

Útes se chvěje, dým se valí,
pohroma na nás čeká v dáli.

Smůla ho provází, nudí se střelec
s ústy dokořán;
podobně lenoši zalezou na pec
– praxe četných rán.

Chlubení i váš spor škodí,
marná vaše shromáždění,“
přemýšlivá žena cení
kroky vaše - jehlu „vodí“.

Řešení: oko pána - kopaná; jel Ital - jelita; dolej olej; břídil řídil; je víno Evino?; obraz lilie - Brazílie; slib, herec - Liberec; skála kmitá - kalamita; pech, zíválovec - peciválové; chlouba, vaše váda, pléna - hloubavá švadlena.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  6

Zatím jsme se blíže seznámili se třemi druhy hádanek, kterými byly ZÁMĚNKA, PŘÍSUVKA a ODSUVKA. Na ukázkách těchto druhů hádanek jsme si vysvětlili celou řadu hádankářských pojmů: NÁMĚT HÁDANKY - NÁZNAK, JÁDRO a  DRUHOVÁ OPERACE; ZÁKLADNÍ TVORBA, SDRUŽOVACÍ TVORBA a NÁSOBNÁ TVORBA. Také jsme se dozvěděli, že hádankáři používají některé pojmy trošku jinak, než je v obecné rovině obvyklé: písmena (zejména samohlásky) lišící se délkou jsou považována ve většině druhů hádanek za shodná písmena; písmeno „ch“ lze v hádankách považovat za jedno písmeno („ch“) nebo písmena dvě („c“ a „h“), lze ho rozdělit na „c“ a „h“ nebo složit z těchto dvou písmen; jednopísmenné (a za splnění dalších podmínek i dvoupísmenné a třípísmenné) předložky ve spojení s bezprostředně následujícím slovem se považují za slovo jediné.

V každém dílu našeho seriálu jsme řešili několik hádanek, které ovšem nebyly předloženy k řešení zcela standardním způsobem. Mohli jsme si nestandardní předložení hádanek k řešení dovolit, protože jsme předkládali k řešení vždy jen jeden druh hádanky. Způsob předložení hádanky k řešení nazývají hádankáři PODÁNÍ HÁDANKY. Nejobvyklejší je podání textové, to je takové, které jsme dosud výhradně používali. Na stránkách našeho časopisu se ovšem můžete setkat i s podáním v kreslené podobě, zpravidla doplněné doprovodným textem.

Jsou-li hádanky předkládány k řešení bez předchozího výkladového textu nebo komentáře, musí se řešitel dozvědět, jakou hádanku má vlastně řešit. Standardní součástí podání hádanky je proto název druhu hádanky:

ZÁMĚNKA
Balzám chladí, hlavy část se hojí.
Miluji tě,“ slyší boxer v boji.

PŘÍSUVKA
Podpůrné hole jistotu vrátí,
užívej kapky, bolest se ztratí.

ODSUVKA
Před nouzí tě chrání
hodní velikáni.

Chceme-li řešitelům u těžších hádanek pomoci, můžeme kromě názvu hádanky uvést nějakou nápovědu; tou může být VYČÍSLENÍ hádanky nebo její části (náznaku či jádra), popřípadě údaj o použitém způsobu tvorby. Vyčíslením hádanky rozumíme uvedení počtu písmen jednotlivých slov námětu; např. dříve použitý námět odsuvky „Chlouba, vaše váda, pléna – hloubavá švadlena“ by měl vyčíslení: 6, 4 4, 5 – 8 8. Vyčíslení se uvádí zpravidla za nebo pod názvem hádanky a může být uvedeno mezi závorkami. Při vyčíslení se jednotlivé dílčí náznaky oddělují čárkou, u víceslovných výrazů se mezi čísly dělají mezery a mezi vyčíslení náznaku a jádra se vkládá pomlčka; pomlčku lze vypustit, jestliže je náznak zčásti nebo zcela spojen s jádrem.  Pokud vyčíslujeme jen náznak nebo jen jádro, používáme pro ně zkratková označení N a J; minule jsme tedy mohli u námětu odsuvky „Pech, zívá lovec – peciválové“ uvést nápovědu (J: 10), která značí, že jádro je na deset písmen. Procvičme si vyčíslení hádanek na příkladech:

ODSUVKA (3 6 5 3)
Láká měsíc za soumraku
do přírody
zpěvem ptáků.

PŘÍSUVKA (5, 4 – 3 8)
Kuchyňské náčiní jen se blýská,
VIP Skot dneska hostí,
určitě uslyší pěkně zblízka
samé klamy osobností.

Řešení: mast, brada – mám tě ráda; berle – ber lék; dobří obři; zve červenvečer ven; lžíce, Brit – lži celebrit.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  7

Tento díl našeho seriálu je věnován dalšímu druhu hádanky, kterým je VSUVKA. Druhovou operací vsuvky je přidání (vsunutí) jednoho písmene do náznaku. Na rozdíl od přísuvky však nepřidáváme písmeno před nebo za náznak, nýbrž dovnitř náznaku. Z náznaku bok můžeme tedy vytvořit jádra blok, brok i Bonk (český hokejista), z náznaku máky lze vsunutím písmene získat mraky, marky, masky i matky. Zkuste si podobně jako u předchozích druhů hádanek vytvořit řadu svých námětů začínajících stejným písmenem; např. kal - král, káva - kráva, kotel - kostel, koláři - koulaři, kapička - kaplička, karavana - kára Ivana...

V základní tvorbě se v případě jednoslovného náznaku vsouvá písmeno dovnitř tohoto slova; např. vlásenka - vlastenka, vřískot - vaří Skot, střela se třela. Je-li náznak tvořen více slovy, pak lze vsunout písmeno do kteréhokoli slova, ale i mezi slova; např. minéra žena - mince ražená, oblé kamínky - oblékám Finky, hod Váni - hodování.
Zkuste si vyřešit několik jednoduchých námětů vsuvky v základní tvorbě:

Za jednání nedbalé
okovy či penále.

Stěžoval si kurýr v Praze,
že má lůžko na podlaze.

Osud zvířat bývá nestálý…
Řítila se šelma ze skály.

Vsuvka je druhem hádanky, který umožňuje využít vedle základní tvorby i další způsoby tvorby - násobnou tvorbu a sdružovací tvorbu. Připomeňme si, že při násobné tvorbě se druhová operace provádí u každého slova náznaku; např. start rádce - stará tradice, jíva dcerušky - jí vládce hrušky, opa láká svíce - ospalá krasavice. Základem sdružovací tvorby je uplatnění druhové operace na více než jednom dílčím náznaku; na dílčích náznacích pak musí být druhová operace použita v rámci celého námětu jednotně, buď vždy jednou na každém dílčím náznaku (zčásti se použije princip základní tvorby), nebo u všech dílčích náznaků na všech slovech (princip násobné tvorby). Kombinace základní a násobné tvorby je ve sdružovací tvorbě zakázána! Pár příkladů sdružovací tvorby: pera, tik - pes ratlík, jetel, ovce, laně - je teplo v ocelárně, malá dívka, pán - má kladivo kaplan; první dva náměty v ukázce využily princip základní tvorby, třetí námět má rozvitý první dílčí náznak a druhová operace je u tohoto dílčího náznaku použita u obou slov, jedná se proto o násobnou tvorbu.
Na závěr tohoto dílu uvádíme opět několik vsuvek k procvičení. Jako nápověda je v podání vsuvek uveden způsob tvorby (ZT = základní tvorba, NT = násobná tvorba, ST = sdružovací tvorba):

VSUVKA (ZT)
Ke krásce jdou s kytkou růží
pobodaní cizí muži.

VSUVKA (NT)
Květina vábí, jistá žena
ze Sydney
je jí unesena.

VSUVKA (ST)
Houba že voní, báseň líčí…  
Vzňala se chata na jehličí.

VSUVKA (NT)
Trable horníka nezajímají.
Hlídka žene se za laní v háji.

Řešení: pouta - pokuta, posel - postel, padal pardál, poštípaní polští páni, astra láká - Australanka, hřib, óda - hoří bouda, strasti havíře - stráž stíhá zvíře.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  8

Mezi českými slovními hádankami existuje celá řada dvojic hádanek, jejichž druhové operace jsou opačné. Jednu takovou dvojici už známe – jsou to přísuvka a odsuvka. Také vsuvka, se kterou jsme se seznámili minule, má svou hádanku do páru; takovou hádankou je VÝPUSTKA. Druhovou operací výpustky je vysunutí (vypuštění) jednoho písmene z náznaku; nesmí to však být ani první, ani poslední písmeno, neboť pak by se nejednalo o výpustku, nýbrž o odsuvku. Z náznaku barvy můžeme vypuštěním písmene získat bary nebo brvy, z náznaku vlásky získáme jádro vlaky (ale nikoli lásky – to by byla odsuvka!).

Vyberme si nějaké počáteční písmeno a zkusme si vytvořit řadu námětů výpustek; trůn – trn, tovar – tvar, tuleni – tlení, trempka – trepka, turmalín – tur a lín, tele s kání – tleskání. Zkuste to sami s jiným počátečním písmenem.

Všechny výše uvedené náměty výpustek představují základní tvorbu; z jednoho náznaku se vypouští jedno písmeno. Podobně třeba láska láká, lavice – lvice, chorá paní – chrápání. Jestliže použijeme víceslovné náznaky, pak můžeme vypouštět písmeno z každého slova; v takovém případě se bude jednat o násobnou tvorbu např.: díla Němce – dlaně mé,  Halasova tchyně – hala svatyně. Výpustka je druhem hádanky, u něhož lze tvořit náměty i s využitím sdružovací tvorby; nesmíme zapomenout, že ve sdružovací tvorbě musí být na všech dílčích náznacích uplatněn stejný typ tvorby (buď základní tvorba nebo násobná tvorba). Jsou-li všechny dílčí náznaky jednoslovné, pak nám problém s „hlídáním“ stejnorodosti typů tvorby odpadá, protože jsou v daném případě základní i násobná tvorba totožné; např.: struna, dublety – strnadů lety, kráska, dcera kaskadéra, jádro, splav – Jaroslav. Hádankáři takové náměty zařazují do základní tvorby, které dávají v těchto případech přednost. 
Tentokrát vám procvičení výpustek trochu ztížíme; zkuste dále uvedené výpustky nejen vyřešit, ale také určit, jaký způsob nebo typ tvorby byl u jednotlivých námětů uplatněn. Kontrolu si můžete provést sami, v řešení je před každým námětem uvedena zkratka použitého způsobu tvorby – ZT = základní tvorba, NT = násobná tvorba, ST = sdružovací tvorba. A teď už chutě do řešení:

Pustne bouda na horách,
všechno v ní už kryje prach.

Pták už houká, náčiní mě zmáhá,
přesnídávka bude asi drahá.

Jenom planina je kolem všude,
sklenka tramínu ti chutnat bude.

Panovník šípů špičky leští,
oděvu část mu zmokla v dešti.

Šupináčů spousty rybník brázdí,
zelenina moje rostla za zdí.

Při jedné pranici, ač to není k víře,
z Vinohrad straníci udeřili zvíře.

Letitá nádoba muže
pro město cenu mít může.

Zakalený potok špínu nese,
zraněný vlk sténá u něj v lese.

Ještěr vede džunglí mládě,
v akváriu pluje ryba.
Brejlovec se také hýbá,
pták je slyšet na zahradě.

Řešení: ZT, chátrá chata; ST, sova, činka – svačina; NT, pouhá rovina – pohár vína; ST, král, hroty – kalhoty; ZT, kaprů sta – kapusta; NT, pražští lidovci praštili ovci; NT, stará konvice - Strakonice; ZT, zvířená říčka - zvíře naříká; ST, varan, akara, kobra - vrána krákorá.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  9

V dosavadních dílech jsme se zabývali výhradně hádankami, ve kterých docházelo v písmenech náznaku k nějaké kvalitativní nebo kvantitativní změně. Druhovou operací byla záměna jednoho písmene v záměnce, přidání jednoho písmene v přísuvce a vsuvce nebo odebrání jednoho písmene v odsuvce a výpustce. V tomto dílu si vysvětlíme princip prvního z řady druhů hádanek, ve kterých zůstávají všechna písmena náznaku beze změny, mění se však pořadí písmen.

Hádanka, v níž jádro vzniká tak, že se jedno písmeno náznaku přemístí (přesune) na místo jiné, se nazývá PŘESUNKA. Například z náznaku chvála můžeme přesunutím písmene „ch“ vytvořit hned dvě jádra – valach a valcha. Také z náznaku sluky můžeme s využitím druhové operace přesunky získat dvě různá jádra lusky a sulky (dvoukolové vozíky užívané při klusáckých dostizích). Lusky nám vyšly po přesunutí písmene „s“; k sulkám jsme se mohli dobrat přesunutím písmene „l“ nebo písmene „u“. Z uvedeného příkladu je zřejmé, že když se mění pořadí dvou sousedních písmen, je lhostejné, které písmeno přesouváme a které zůstává „na místě“; výsledek je vždy týž.

Zkusme si procvičit druhovou operaci přesunky opět na řadě námětů začínajících stejným písmenem; tentokrát jsem vybral jádra začínající písmenem „r“: okr – rok, urát (močan, sůl kyseliny močové) – raut, krysa – ryska, fráter – rafter, hromada – Rom hádá, srub Táni – rub stání, ukradla ta ruka dláta… Pokuste se sami vytvořit podobnou řadu námětů od jiného písmene.

Všechny výše uvedené náměty přesunek představují základní tvorbu. My však můžeme vytvářet, podobně jako u jiných druhů hádanek, přesunky s využitím násobné tvorby nebo sdružovací tvorby: cihla Norky, tastr, chám – Chilan o kryt strach má; třtina, lura (starý hudební nástroj), tisky – tři naturalistky; jede Holub (herec nebo cestovatel), rady, Máša – jedlé houby ráda máš.

Povšimněte si, že i u přesunky platí dříve uvedené možnosti nazírání na písmeno „ch“. Můžeme s ním pracovat jako s jedním písmenem (chvála – valach, chvála – valcha) nebo jako se dvěma písmeny „c“ a „h“ (cihla Norky – Chilan o kry…); ve druhém případě je možné sdružení „c“ a „h“ do jednoho písmene „ch“ i proces opačný.

Následují přesunky k řešení, u nichž si stejně jako minule u výpustek procvičte rozpoznávání základní, násobné a sdružovací tvorby; zda jste hádanku správně vyřešili a podařilo se vám též správně určit způsob tvorby, zjistíte opět v řešení, kde jsou způsoby tvorby označeny zkratkami ZT, NT a ST:

Na knih více útočí
dravčí pařát v úbočí.

Nerozvité kvítky vidí
veliký pták blízko niky,
pohanění dirigenta
pohoršilo hudebníky.

Kosmatá paže zedníka
s maltou se tady potýká.
Vesnický domek cizince
líbí se naší mamince.

Chata je dům upravený,
starší domy vábí Rusy.
Slovan těšil cizí ženy
historkami, to se musí.

Řešení: ZT, spisů pár – supí spár; ST, poupátka, pelikán – potupa kapelníka; NT, chlupatá ruka – chalupa Turka; ST, srub, vila, baráky – Rus bavil Arabky.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  10

Dalším druhem hádanky, v němž se počet a kvalita písmen náznaku nemění, ale mění se pořadí písmen, je VÝMĚNKA. Druhovou operací výměnky je změna pořadí (výměna) dvou písmen náznaku; dvě písmena si vzájemně "prohodí" své umístění. Například výměnou písmen "b" a "ch" se promění obtížný hmyz blecha na (možná voňavý) chleba. Bohaté možnosti výměn nám nabízí náznak slípky: výměnou písmen "l" a "p" získáme pivovarské místnosti spilky, výměnou písmen "s" a "p" dostaneme bulharské koňaky plisky a výměnou písmen "s" a "k" se slípky změní na ozdobné spony klipsy.
Na procvičení druhové operace výměnky jsme opět vytvořili řadu námětů, tentokrát s jádry začínajícími písmenem "s": rys sýr, vosa – sova, stoka Skota, stavba – svatba, setníci – sítnice, stóra stá – starosta, máselnice – samé lnice... Zkuste si to také!
Druhovou operaci výměnky jsme si vysvětlili na námětech využívajících základní tvorbu. V takových námětech, bez ohledu na počet slov a délku či spojení námětu, se provádí druhová operace vždy jen jednou: tráva – vrata, rám u skály – má Rus kaly, pod kaštany potkáš Dány. Zde je pár výměnek v základní tvorbě k řešení:

Při řezání říká děda:
"Tenhle nástroj žhne až běda!"

Snaha dravců sehnat stravu?
Ptáci loví pro zábavu!

Popravčího známost křičí:
"Pohroma mi všechno zničí!"

Ve sdružovací tvorbě (využívající dílče základní tvorbu) se provede druhová operace jednou v každém dílu náznaku, v násobné tvorbě jednou v každém slově: mák, lepička – kampelička (ST), lev, kabelka – velká lebka (ST), domek Táni – komediant (NT).  Poslední námět je hezkým dokladem toho, jak se struktura písmen náznaku a jádra mohou výrazně lišit; přispěla k tomu i méně obvyklá výměna souhlásky a samohlásky ve druhém slově náznaku. Vyřešte si několik výměnek využívajících sdružovací nebo násobnou tvorbu:

ST
Prasklo táhlo, nadávky se valí,
velká voda zaplavila haly.

ST
Revír láká, voní nápoj, bezy...
Pracovitost herce nezná mezí.

NT
Pravice česká nadšeně tleská –
cizinci v kraji majetek mají.

NT
Kopie nástroje zlotřilá
pejskovy nožičky zranila.

NT
Příhoda klame Laponce trochu,
koníček lekal vraníka, hochu

Směrnice pro české slovní hádanky připouštějí u přesunek, které jsme probírali minule, a u výměnek provedení druhové operace mezi dvěma díly náznaku. Proto jsou správné i tyto náměty: (přesunka) soli, koza – skolióza, (výměnky) hra, móda – hromada, víno, jatka – jinovatka. Při delších námětech je však nutné takový způsob tvorby uplatnit v celém námětu jednotně. Zkuste si jednu takovou výměnku vyřešit:

Stát chce prodat přístřeší?
Amulet to vyřeší.

Řešení: pila pálí, píle kání – pelikáni; kata milá – kalamita; páka, lání – kapalina; polesí, káva – píle Sováka; ruka naše – Rakušané; duplikát paličky – pudlíka tlapičky; příběh šálí Lopara – hříbě plašilo rapa; Mali, stan – talisman.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  11

V tomto dílu se vracíme k druhům hádanek, v nichž se kvalita nebo kvantita písmen náznaku a jádra mění. V jednom z předchozích dílů jsme probírali přísuvky, jejichž druhovou operací je přisunutí jednoho písmene na začátek nebo konec náznaku. Jestliže takové přisunutí písmene provedeme z obou stran náznaku, vytváříme námět dalšího druhu hádanky, kterým je OBLOŽKA. V obložce tedy k náznaku přisouváme na začátek i na konec jedno písmeno, takže vlastně náznak „obkládáme“. Přisouvaná písmena mohou být stejná i různá; z náznaku var tedy můžeme v obložce udělat kvark, ale také třeba tvary nebo sváry. Přisouvání různých písmen je v obložkách výrazně častějším jevem.

Povšimněte si, že v základní tvorbě obložky přisouváme po jednom písmenu z obou stran celého náznaku, a to bez ohledu na počet slov náznaku i na případné spojení náznaku s jádrem: rys – krysa, říše stín – tři šestiny, soků lov – eso kulové, anýz Kanyzy.

Tentokrát jsme pro vás připravili cvičnou řadu obložek s jádry začínajícími písmenem „ch“,  abyste si opětovně uvědomili, že v hádankách lze s písmenem „ch“ různě „pracovat“; písmeno „ch“ můžeme zachovat jako celek nebo ho můžeme rozdělit na „c“ a „h“, případně můžeme „ch“ z písmen „c“ a „h“ složit: leb – chleba, hora – chorál, hraní – chránič, rap Edy – chrápe Dyk. Zkuste si vytvořit svou řadu obložek, ale vyberte si nějaké "snazší" počáteční písmeno.

Pár obložek s náměty v základní tvorbě k řešení:

Hovory se vedou stále,
co je delikt při fotbale.

Zapni si pásek, hochu,
zátěž tě zmáhá trochu.

Unikal plyn neustále,
skladatel však skládal dále.

Náměty obložek můžeme samozřejmě vytvářet i s využitím sdružovací nebo násobné tvorby. Pak ovšem musíme „obkládat“ každý dílčí náznak nebo každé slovo: tur, aroma – čtu ráda román (ST), rub, kal – Hrubá skála (ST), staříka cíle – ústa říkací lež (NT).
Pokuste se vyřešit následující hádanky a určit u nich také způsob tvorby (ten si můžete ověřit opět v řešení, kde bude u příslušných hádanek uvedena zkratka ST nebo NT):

Jako korýš kůň se plíží,
z výšky na něj stavby shlíží.

V muzeu láká mého syna
několik vozů Gagarina.

Šelma je v pasti, odchyt se daří,
hádanky luští dnes hádankáři.

Dozněla báseň, na dece v trávě
cizinec ráno dojedl právě.

Zamastil tuk dopis od ženy,
odbíjenkář není nadšený.

Noviny otce útočník pálí,
ublíží starci družstvo, jež chválí.

Lepidlo nese zloděj kol kasy,
něco ho stále nutí krást asi.

Roubíkmistr popravčí nese,
krajina kolem města se třese.

Tříska leká ptáče; jako ryba němě
luštili taj muži, vládci této země.

Řešení: řeči – přečin; řemen – břemeno; metan – Smetana; rak, rap – mrakodrapy (ST); osm aut – kosmonauta (NT); rys, lov – hry se slovy (ST); epos, Dán je po snídani (ST); olej, list – volejbalista (ST); raník táty – zraní kmeta tým (NT); lep má kleptoman (NT); kolík, kat – okolí Kalkaty (ST); louč, kuře, lipan – sloučenku řešili páni (ST).
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  12

V našem seriálu jsme již probrali dvě dvojice druhů hádanek, jejichž druhové operace byly opačné, zrcadlové; jednu dvojici tvořily přísuvka a odsuvka a druhou dvojici vsuvka a výpustka. V minulém dílu jsme se blíže seznámili s obložkou, která má také svou "párovou" hádanku; tou je OBNAŽKA. Druhovou operací obnažky je ubrání jednoho písmene na začátku i na konci náznaku: hobra – obr, chrám – hra, spolek – pole, Dánek dotaz – anekdota, Hrubína rubín, karabáč Araba, dnes optik nesoptí. Mohli jsme ale použít pro ozřejmení druhové operace i příklady z minulého dílu (krysa – rys, tři šestiny – říše stín...), neboť obložka a obnažka jsou skutečně "zrcadlovými" hádankami a náměty těchto hádanek (pokud využívají principů základní tvorby) lze podat jako obložku i obnažku; autor si může vybrat, jak s námětem naloží.

Výše uvedené náměty obnažek představují vesměs základní tvorbu, kterou charakterizuje jeden náznak, jedna druhová operace a jedno jádro. Je samozřejmě možné vytvářet náměty obnažek i s využitím násobné tvorby (druhová operace se provádí na každém slově náznaku) a sdružovací tvorby (existují nejméně dva dílčí náznaky, na nichž se uplatní druhová operace, a vzniklá dílčí jádra se sloučí v jeden celek): zrada hosta – radost (NT), dosti dravý kankán – Ostravanka (NT), obluda, Pištěk – bludiště (ST), poklad, chomáč – Oklahoma (ST), bradla, ruština, dort – rád luští Nor (ST), směs tónů, kahánek – město na Hané (ST).

Procvičme si druhovou operaci obnažky vytvořením řady námětů s jádry začínajícími stejným písmenem: slina– lín; klouče – louč; tlampač – lampa; plány žen – lanýže; sloupek, úžeh – loupeže; slévač, průkaz – levá ruka; klikva, lidé, macek – likvidace; slitek, bratr, kurát – literatura... Nu, zkuste to také.

Obnažky (využívající principy základní, násobné nebo sdružovací tvorby) k řešení:

Příroda svou krásou vábí,
svažuje se porost k Labi.

Obtahuje hodné dítě
kontury hor důležitě.

Návštěvníků zástup křičí:
"Pověst naši hanba zničí!"

Neuspěl na lovu slavný král;
šelmička se střelou prchá dál.

Bezvýsledně zsinalá paní
celý měsíc smutku se brání.

Ticho! Z hradu šavle mizí.
S ní mizí i mince cizí.

Tmavá štola, řemeslník padá...
Pěkný svátek, když ho bolí záda!

Město otce platí.
Pracuj pilně, tati!“

Směrnice pro české slovní hádanky připouštějí u obložek a obnažek přidávání nebo odebírání nejen písmen, ale též vícepísmenných shluků, které však musejí být totožné nebo zrcadlové: transakce – Nitran sak ce; nikl – ni klam; lidumil – dům; nejeden jed.
Pár ukázek takové tvorby:

OBLOŽKA
Pták vylákal Anku v blata,
dívka tmavne vinou bláta.

OBNAŽKA
Je hučení řeky temné,
úchyt praská, loď to zvedne.

Řešení: klesá les, dobrý syn – obrysy; hostů dav – ostuda; kuna šíp unáší; bledá žena – leden; klid, zbraň – libra; chodba, nožíř – Hod boží; Vimperk tátu živí – imperativ; kačer – Anka černá; hukot Váhu – kotva.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  13

V minulém roce jsme se seznámili s devíti druhy hádanek a osvojili jsme si celou řadu hádankářských pojmů. Pojďme si po vánoční či novoroční přestávce alespoň část probrané látky zopakovat.

Podstatnou součástí každé hádanky je její námět, který je tvořen náznakem a jádrem. Vztah mezi náznakem a jádrem určuje druhová operace, která je pro každý druh hádanky jedinečná:

ZÁMĚNKA: jedno z písmen náznaku se změní na jiné písmeno,
PŘÍSUVKA: k náznaku se na začátek nebo konec přidá (přisune) jedno písmeno,
ODSUVKA: ze začátku nebo konce náznaku se odebere (odsune) jedno písmeno,
VSUVKA: dovnitř náznaku se přidá (vsune) jedno písmeno,
VÝPUSTKA: zevnitř náznaku se odebere (vypustí) jedno písmeno,
PŘESUNKA: jedno písmeno náznaku se přesune na jiné místo,
VÝMĚNKA: dvě písmena náznaku si prohodí (vymění) své umístění.

Výše uvedené druhové operace jsou platné pro základní tvorbu, ve které je námět hádanky tvořen právě jedním náznakem a jedním jádrem a provádí se právě jedna druhová operace. Daný vztah můžeme schematicky znázornit takto:  N + DO = J (čili: jádro J získáme z náznaku N provedením jedné druhové operace DO). Procvičme si základní tvorbu na jednoduchých ukázkách zpracovaných námětů:

ZÁMĚNKY
Visutá dráha vrhá stíny
na velké pole obilniny.

Budí zájem lidí stále
historie vísky malé.

PŘÍSUVKA
Přijel sem muž na koni,
práce prý mu nevoní.

ODSUVKA
Pokus se sice nezdařil, ale
zbyly mi části nádobky malé.

VSUVKY
Po ráně“, lovec vypráví,
klesala šelma do trávy.“

Sníh když padá v letním čase,
zvláštní pohled naskýtá se.

VÝPUSTKY
Zazářila moje světlice,
nadšená je dívka velice.

Nespoutaná žačka cizí
dělá rozruch v televizi.

PŘESUNKY
Skleróza? na ni známe trik:
berte si s sebou zápisník.

Nová zpráva štve nás dosti:
spisy skryté veřejnosti.

VÝMĚNKY
Prudké křeče útroby mi plení,
je to jistě látka k zamyšlení.

Z obrazovky žába mizí –
závada je v televizi.

Kromě základní tvorby jsme loni probírali ještě násobnou tvorbu a sdružovací tvorbu. Ty si spolu se zbylými probranými druhy hádanek (obložkou a obnažkou) zopakujeme v příštím dílu.

Řešení: lanovka – lán ovsa; dějiny dědiny; je zde jezdec; mám půlky ampulky; padal pardál; podivná podívaná; má raketa – Markéta; divoká dívka; noste notes; aktualita – akta ulitá; kolika – kaliko; ropucha – porucha.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  14

Do tohoto dílu nám zbyly k zopakování dva druhy hádanek:

OBLOŽKA: k náznaku se z obou stran přisune po jednom písmenu, 
OBNAŽKA: z náznaku se ze začátku a z konce odebere po jednom písmenu.

Připomeňme si oba druhy hádanek jednoduchými ukázkami základní tvorby:

OBLOŽKY
Že prý včelstva exhalace ničí,
pronesl řeč expert v pohraničí.

Zbylo toho míň než málo
klášterník vzal, co se dalo.

Češtinář se diví: zleva
ozývá se mládě z chléva.

OBNAŽKY
Hašek pustil čtyři góly,
stačil slabý úder holí.

Neduhy čas hojí, z trávy
vzlétl zase motýl zdravý.

Ševelí travina blízko rybníka,
z ptačího tělíčka život uniká.

Loni jsme se seznámili kromě základní tvorby také se sdružovací tvorbou a s násobnou tvorbou. Pojďme si zopakovat rozdíly mezi základní tvorbou (ZT), sdružovací tvorbou (ST) a násobnou tvorbou (NT):

ZT: N + DO = J; jeden náznak, jedna druhová operace, jedno jádro,

ST: DN1 + DO + DN2 + DO + ... = J; náznak se skládá nejméně ze dvou (samostatných) dílčích náznaků (DN), u každého DN se provede jedna druhová operace a tím získáme jádro,

NT: S1 + DO + S2 + DO + ... = J; druhová operace se provádí s každým slovem, náznak nebo alespoň jeden dílčí náznak musí být nejméně dvouslovný.

Prohlédněte si dobře následující příklady obnažek, pokuste se pochopit rozdíly mezi jednotlivými způsoby tvorby... a uložte si to do své paměti!

ZT:  chrám – hra, karabáč Araba, tři šestiny – říše stín, štěstí hned tě stihne,

ST: obluda, Pištěk – bludiště, bradla, ruština, dort – rád luští Nor, směs tónů, kahánek – město na Hané,

NT: zrada hosta –radost, dosti dravý kankán – Ostravanka, sporá paní, měnič – poranění.

Na závěr opakování ještě pár hádanek ve sdružovací a násobné tvorbě k řešení:

OBLOŽKA (NT)
Úderů spousta jistě stačí
poničit součást v počítači.

OBNAŽKA (ST)
Měsíc svítil, satan snil,
malíř místnost pustil.

Řešení: roje – projev; nic – mnich; učitel – bučí tele; brankář – ranka; doba léčí – obaleč; šumí rákosí – umírá kos; ran sto – tranzistor; satelit, čert – ateliér.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  15

Po opakování v minulých dvou dílech přišel čas otestovat, zda jste si dosud probrané druhy hádanek a jednotlivé způsoby tvorby hádanek dostatečně osvojili:

1
ZÁMĚNKA
„Prima finta,“ dí výletník z Mníšku,
„stroj sám orá, řidič čte si knížku.“

2
ZÁMĚNKA
Opravuje otec trubice vodní;
dlouholeté spory máme den po dni.

3
PŘÍSUVKA
Život je samý žert a smích…
Roky se vznáším v oblacích.

4
PŘÍSUVKA
Holý keř a prázdnota  mě ničí,
se sněhem déšť někde v pohraničí.

5
ODSUVKA
Požírá plody ryba ráda,
sport zase těší kamaráda.

6
ODSUVKA
Poker Skota asi je
vzácnost v zemích Asie.

7
VSUVKA
Všeuměl český budí úsměv v líci.
Dávám zpět knihu doma na polici.

8
VSUVKA
Naznačí turistům cestu
nížina vedoucí k městu?

VÝPUSTKA
9
Dívenky touží po ráji –
ostrovy ten ráj skýtají.

10
VÝPUSTKA
Dvorana tichne, opona se zvedá,
vznešená žena jedla by až běda.

11
OBLOŽKA
Skončila noc, báseň opěvuje slávu,
cizinec už jedl pečivo a kávu.

12
OBLOŽKA
Ve škole učení nudí žáka;
je to svět strašidel, co ho láká?

13
OBNAŽKA
Proč ječí ředitel, nemohu tušit. 
Ty lušti potichu, nenech se rušit.

14
OBNAŽKA
Darebáků nadšení se ztrácí,
pobuda jim komplikuje „práci“.

15
PŘESUNKA
Místo, kde jsme, láká nejednu vránu.
Zde objevil léčky cizinec k ránu.

16
VÝMĚNKA
Vilka dívky láká velmi,
kejklíř v ní chce chovat šelmy.

17
VÝMĚNKA
Barevná tužka lazara padá.
Napraví lůžko přátele záda?

Řešení hádanek tentokrát neuvádíme a dáváme vám šanci získat jeden kvalifikační bod. Ten získají úspěšní řešitelé všech hádanek, pokud určí správně i způsob tvorby. Nejste–li držiteli druhé nebo vyšší třídy v řešení hádanek, můžete se o to pokusit. Svá řešení (s uvedením jména, příjmení a členského čísla SČHAK nebo obce trvalého bydliště v záhlaví) zašlete ve tvaru: číslo hádanky, způsob tvorby (ZT, ST či NT) a celý námět (tj. náznak a jádro), každou hádanku na samostatný řádek, a to do 22. dubna 2015 na elektronickou adresu KaH–hádanky@seznam.cz.

FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  16

Jestliže něco v českém jazyce může na mnohé cizince působit poněkud exoticky, pak jsou to diakritická znaménka; zejména pak háček, který se, údajně nedbalostí písařů, vyvinul z původní Husem zavedené tečky (my jsme se ještě ve škole učili, že Hus dal tečce český název nabodeníčko krátké, ale pozdější zkoumání naznačuje, že spojení Husa s nabodeníčky bylo mylné a autorem tohoto označení byla jiná, zatím neznámá osoba).

Existenci háčku nad některými českými písmeny využívají hádankáři v HÁČKOVCE, která je dalším druhem českých slovních hádanek, jímž se budeme v naší rubrice zabývat. Druhovou operací háčkovky je přidání nebo ubrání alespoň jednoho háčku: sed – šeď, lán – laň, prst – prsť, šířka – sirka, klička – klícka; žáha, lis – zahálíš. Přípustné je samozřejmě i současné přidání a ubrání háčku jako při proměně názvu hlásky v příbuzného (žet – zeť).

Pro přiblížení háčkovky tu opět máme řadu námětů, tentokrát s jádry začínajícími písmenem "m": med – měď, most – mošt, Maďar má dar, muzika mužika, má šička masíčka, měšťanky – mé stánky, mezci, nána – mez Číňana, moře, kněžna morek nezná, meč, hýří Máňa – měchy Římana, máť, éter Ericha – mate tě řeřicha... Zkuste si procvičit princip háčkovky vytvořením vlastní řady námětů.

Definice druhové operace háčkovky vytváří stav, v němž se poněkud stírá rozdíl mezi základní a násobnou tvorbou a také mezi sdružovací a násobnou tvorbou. Vezměme si například námět "šedivý sráz – sedí výš Ráž". Náznak je dvouslovný a v obou slovech je provedena druhová operace; je tedy splněna podmínka pro označení způsobu tvorby jako násobná tvorba. Ovšem druhovou operaci mohu splnit jak přidáním nebo ubráním jednoho háčku, tak i více háčků. Proto můžeme na daný námět pohlížet tak, že na jednom (dvouslovném) námětu je provedena právě jedna druhová operace, neboť i přidání či ubrání více háčků (popřípadě kombinace přidání a ubrání) splňuje podmínku provedení jedné druhové operace. V háčkovce tedy každý námět s jedním náznakem, který splňuje podmínky pro označení "násobná tvorba", splňuje současně podmínky pro označení "základní tvorba". Obráceně to neplatí – viz například námět "má šička masíčka", kde se jedná jen o základní tvorbu, protože druhová operace je provedena pouze u slova "šička".

Obdobně platí totéž pro sdružovací a násobnou tvorbu. Námět "máť, éter Ericha – mate tě řeřicha" splňuje podmínky jak pro označení "násobná tvorba", tak i pro označení "sdružovací tvorba". Naproti tomu námět "meč, hýří Máňa – měchy Římana" představuje pouze sdružovací tvorbu, neboť ve slově "hýří" se háček nepřidává, ani neubírá.

A teď ještě pár lehkých háčkovek k řešení:

Horko trápí mnohé Chody,
snad pomůže kýbl vody.

Mošty pijí pilné paní,
obsluhují stroje k tkaní.

Ruka sevřená je, jazyk mlčí –
houba jako lanýž v jámě vlčí...

Za pohárky zbraň je stará,
studuje hoch – hlavně zjara.

Už uvěřil žebrák jménem Jiří,
že má daňčí školák na talíři.

Odhalí keřík obleva,
opice vřeští u chléva.

Řešení: vedro – vědro; šťávy – stavy; pěst, řeč – pestřec; u číšek luk – učí se kluk; již věří nuzák – jí zvěřinu žák; vřes, tání – vřešťani.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  17

Změny tvrdosti lze v českém jazyce dosáhnout nejen přidáním nebo ubráním háčku či háčků, ale také záměnou tvrdého „y“ a měkkého „i“. Ve výslovnosti se to sice projeví jen po souhláskách „d“, „n“ a „t“ (a jen u slov původem českých), ale ke změně významu slov dochází téměř vždy. Hádankáři možnost záměn i/y využívají v ypsilonovce,  která je tak dalším druhem hádanky, se kterým se seznámíme.

Druhovou operací YPSILONOVKY je změna alespoň jednoho „i“ na „y“ nebo naopak. Podobně jako v háčkovce je i v ypsilonovce povoleno v rámci provedení jedné druhové operace udělat více změn, a to i změn vzájemně protichůdných: tik – týk, myč – míč, hraní – hrany, mýval úpí, mívá lupy. Obvyklá řada námětů od téhož písmene může vypadat třeba takto: bit – byt, býci – bicí, bidlo – bydlo, bílíme – býlí mé, bas Tyla – Bastila, bory, tání – boritany… Zkuste si vytvořit svou řadu námětů; tentokrát je to těžší, takže můžete tvořit náměty i s různými začátečními písmeny.

Vzhledem k tomu, že druhová operace ypsilonovky předepisuje provedení nejméně jedné změny i/y nebo y/i, stírá se zde (podobně jako u háčkovky) rozdíl mezi násobnou tvorbou na straně jedné a základní nebo sdružovací tvorbou na straně druhé. Námět ze Směrnic pro české slovní hádanky „sklony tyranů – sklo nítí ránu“ splňuje podmínky pro označení použité tvorby jako tvorby násobné (v rozvitém náznaku je v každém slově provedena druhová operace), ale současně se jedná o základní tvorbu, neboť provedení dvou změn v náznaku lze vyložit jako uplatnění jediné druhové operace na jediném náznaku.

Několik jednoduchých námětů na procvičení:

Doporučení dvě máme,
Apačů stan užíváme.

Řeka v Labe zleva míří,
rostlina má květy, chmýří.

Zmateni jsou muži
z mých ryb poblíž růží.

V předminulém díle jsme zveřejnili test, jehož jste se mohli zúčastnit a případně i získat jeden kvalifikační bod. Přestože náměty použité v testu byly relativně jednoduché, na kvalifikační bod dosáhlo výrazně méně než 50 % účastníků. Ze 17 zveřejněných hádanek se v řešeních chybovalo jen ve čtyřech (2, 8, 10 a 11); kamenem úrazu pro většinu účastníků však bylo určení způsobu tvorby. Každý z účastníků obdržel e-mailem individuální odpověď. Pro vás, kteří jste se aktivně nezapojili, uvádíme správné řešení testu:

1 ST trik, turista – traktorista; 2 NT lepí táta hadice – letité tahanice; 3 ZT léta létám; 4 ST líska, nic – plískanice; 5 ST datle, štika – atletika; 6 NT hra Brita – rarita; 7 NT Jára Cimrman – já vracím román; 8 ZT dolina do Zlína; 9 ZT malé dívky – Maledivy; 10 ST hala, dáma hlad má; 11 ST epos, Dán je po snídan; 12 ZT říše příšer; 13 ZT vřeští šéf – řeš tiše; 14 NT lotrů zápal – otrapa; 15 ZT naše lokalita – našel oka Ital; 16 NT domek Táni – komediant; 17 ZT pastelka maroda – postel kamaráda.

Někteří účastníci testu se ptali, zda je určení způsobu tvorby důležité a pro nalezení námětu nezbytné. Na to není úplně jednoduché odpovědět. Jsou mezi hádankáři držitelé kvalifikačních tříd (i mistrovských!), kteří způsob tvorby vůbec nevnímají a k řešení hádanek schopnost rozlišit způsob tvorby patrně nepotřebují. U většiny hádankářských námětů je to skutečně záležitost „nadbytečná“. Existují však náměty hádanek (zejména složitější náměty), u nichž je znalost způsobů tvorby pro vytvoření nebo vyřešení námětu nezbytná. Pokud si rozlišování způsobů tvorby osvojíme na jednoduchých námětech, pak nám to může v budoucnu, až se setkáme s náměty složitějšími, významně pomoct. Proto se v naší rubrice budeme i nadále zabývat nejen vysvětlováním jednotlivých druhů, odrůd a variant hádanek, ale i způsoby tvorby – a možná ještě letos si to vyzkoušíme na dalším testu…

Řešení: tipy – týpí; Bílina – bylina; mýlí pány mí lipani.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  18

V předchozích dvou dílech jsme probrali háčkovku a ypsilonovku. V háčkovce se musí přidat nebo ubrat jeden nebo více háčků, v ypsilonovce je povinností provést alespoň jednu změnu i/y či y/i, a tak nám ke "štěstí" schází už jen hádanka, v níž lze uskutečnit oby typy uvedených změn. Takovým druhem hádanky je MĚKČENKA; její druhovou operací je přidání nebo ubrání háčku či háčků a/nebo provedení alespoň jedné změny i/y nebo y/i.

Z definice druhové operace vyplývá, že jakákoli háčkovka i ypsilonovka je současně měkčenkou a oba druhy hádanek je možné předložit jako měkčenku; ale byla by to škoda. Proto jsou v naprosté většině případů jako měkčenky předkládány takové hádanky, v jejichž námětu dochází k oběma způsobům změny tvrdosti: tryska – tříska, šeď Nisy – sedni si, trýzeň tří žen, víte, že klesá výtěžek lesa, tapety, semiš – ťape tiše myš, žáby, lyže, lvi zabili želvy.

Poslední uvedený námět dokládá, že ve sdružovací tvorbě lze kombinovat měkčenku s ypsilonovkou (nebo háčkovkou). Násobná tvorba u měkčenky splývá se základní nebo sdružovací tvorbou stejně, jako je tomu u háčkovky a ypsilonovky.

Zkusme si opět vytvořit svou řadu námětů (budete lepší než my?): syn – síň, sály šálí, sýpky – šipky, sýkora – Šik orá, svítání – švy Táni, souš táty – soustátí, sestřičky se strýčky, sýc, kanasta – šička Nasťa, seriál, baňky – šery Albánky...

Měkčenka zastřešuje celou skupinu tří druhů hádanek; je "základním" druhem. Háčkovka a ypsilonovka jsou odrůdami měkčenky, v nichž je druhová operace omezena jen na jeden z obou principů tvorby, které jsou (nebo jen mohou být) uplatněny v měkčence. Pokud předložíte námět háčkovky nebo ypsilonovky jako měkčenku, neděláte tím žádnou chybu. Ale... ypsilonovka je poměrně vzácné zboží (háčkovka už tolik ne) a je opravdu "hřích" nepředložit ji jako odrůdu (čili jako ypsilonovku)...

My jsme pro vás připravili k řešení několik lehčích námětů a důsledně jsme vybrali takové měkčenky, které nelze jako háčkovky či ypsilonovky předložit k řešení:

Představený kláštera šelmy
koupí sobě
– nadšený velmi.

Když je srpen v kalendáři,
kopce planou v slunce záři.

Emoce když vzplanou, páni,
legrácky vás nezachrání.

Tvarůžky že ženou z očí kapky,
roztrušuješ klamy mezi babky.

Na včelíny rčení neznáme, páni.
Poblíž stromů šelma kořist si shání.

Údajně otrlce dotknou se
důvody plísnění
morouse.

Kontury keře mne přitahuje,
mohutné útesy vroubí túje.

Shromáždění hostů hroby vidí,
pasek porost z keřů vábí lidi.

Ledy v řece tají, rytí začne.
Páchá křivdu muž na ženě lačné.

K několik zdravotnicím kráčí
tajně mámin bratr
s květináči.

Řešení: opat rysy opatří si; hory hoří; vášně, špásy vás nespasí; sýry, slzy – šíříš lži; úly, přísloví – u lip rys loví; prý cynika raní příčiny kárání; obrys kaliny – obří skaliny; mítink, rovy – mýtin křoví; kry v Dyji, rýpání – křivdí Jiří paní; k řadě sestřiček krade sestrýček.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  19

Tentokrát si probereme hned dva nové druhy hádanek a k tomu ještě jednu odrůdu. Všechny tři nově probírané hádanky mají společné to, že se v nich považují hlásky (písmena) lišící se délkou za různé (různá).

SHODOVKA je hádanka, v níž se všechna písmena náznaku a jádra musejí shodovat, a to včetně délky a jejich pořadí. Jedinými přípustnými změnami mezi náznakem a jádrem jsou přidání, ubrání nebo přemístění mezislovních mezer: vaši v Aši, kata pult – katapult, po mníku lipan – pomník u Lipan, set, Nina – setnina, oko, líce lovce – okolí Celovce, skla, dole je sklad oleje. Vytvořit si řadu námětů shodovky pro vás asi nebude jednoduché. Ani nám to moc nešlo a od stejného písmene jsme to ani nezkoušeli: los (jelenovitý savec) – los (lístek potvrzující účast v loterii), válí (správce vilájetu) válí (exceluje), Ob, lak – oblak, kos, tým – kostým, sed, mina  – sedmina, mara, tóny  – maratóny, kala, majka – kalamajka, bar, tol, oměj – Bartoloměj…

ČÁRKOVKA je hádanka, jejíž druhovou operací je přidání nebo ubrání alespoň jednoho diakritického znaménka způsobujícího změnu délky hlásky, tj. čárky nebo kroužku; jako druhová operace se připouští i změna čárky na kroužek a naopak: boje – bóje, stání Stáni, činčily čin čilý, ostří žiletky – ostříží letky, lés (spraš), úrok – lesů rok, kra, sada, lék – krása dálek, míle, živočich mi leží v očích. Vytvořit řadu námětů čárkovky je snadnější, tak to zkuste stejně jako my od téhož písmene: lak – lák, lože – lóže, Lička (fotbalista) – líčka, lísání – lis Ani (Geislerové), lup Inky – lupínky, léto, Ráma (hrdina staroindického eposu)  – letora má, léga tmavá  – legát mává, lid, říše tři  – lídři šetří... Z ukázek je zřejmé, že v rámci téhož námětu lze diakritická znaménka přidávat i ubírat současně.

KROUŽKOVKA je odrůda čárkovky, v níž je předepsanou druhovou operací přidání nebo ubrání alespoň jednoho kroužku (diakritického znaménka) nebo změna ú na ů a naopak. Přidávat nebo ubírat čárky je dovoleno, není to však považováno za splnění druhové operace: kur  – kůr, kúra  – kůra, kulky  – kůlky, opar úst  – opa růst, Prus třel průstřel, kůl, tvé nůše  – kult Venuše. Protože je kroužkovka odrůdou čárkovky, lze ji předkládat k řešení jako kroužkovku nebo jako čárkovku; ale i zde, podobně jako u háčkovky, ypsilonovky a měkčenky, platí, že je škoda podávat odrůdu pod názvem „nadřazeného“ druhu hádanky.

Procvičte si nově probrané hádanky řešením jednoduchých námětů:

SHODOVKY
Příbuzných křik zní, po hrázi
podivný pták se prochází.

Spící děcko rozjasní ti líc,
ve vesnici nebaví tě nic.

Přemnoho poklopů chybí. Táta
buduje posadu
pro zvířata.

ČÁRKOVKY
Opravit se musí zjara
na spadnutí branka stará.

Ryba jako ryba,“ klouček říká,
pak dva plody hází do rybníka.

Při soutěži způsobil trampoty
nátlak táty na členy poroty.

KROUŽKOVKY
Kluka zas a znova
bezcitný pták klová.

Část země se strachem třese
i tep otců zrychluje se.

Řešení hádanek: tet řev – tetřev; ve snu dítě – ves nudí tě; sta vík, otec staví kotec; vratká vrátka; parma, lín – pár malin; nápor otce na porotce; krutá krůta; půl státu – puls tátů.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI  20

V tomto dílu našeho seriálu se seznámíme s druhem hádanky, u něhož byl způsob tvorby, konkrétně sdružovací tvorba, povýšen na druhovou operaci. Takovým druhem hádanky je SLOUČENKA. Jedná se o hádanku, v níž se zase (na rozdíl od shodovky a čárkovky) vracíme k tomu, že délkou se lišící hlásky jsou považovány za hlásky shodné. Jak název hádanky napovídá, principem neboli druhovou operací sloučenky je sloučení (sdružení) více dílů náznaku do jednoho celku, do kterého můžeme samozřejmě umístit i nějaké mezislovní mezery.

Abychom splnili předepsanou druhovou operaci, musí se námět skládat nejméně ze dvou dílů náznaku, přičemž každý z dílů náznaku může být jednoslovný, nebo se může skládat z více slov: pes, tik – pestík, mysl, zelí – my slzeli, hrachor, vata – hra Chorvata, pád es, atlet – padesát let, zlo mé, nás více – zlomená svíce, zvěd, rapi, lada má – z vědra pila dáma.

V námětu sloučenky může být poslední díl náznaku (výjimečně i více dílů nebo celý náznak) spojený s jádrem. Důležité je, aby tento díl náznaku byl skutečně dílem a nikoli jen dílčí částí náznaku, tj. aby se jednalo o slovo či sousloví, které má i samostatně (bez spojení s jádrem) význam: pás, tóra pastora, ženci, tyrani žen city raní. Oba použité poslední díly náznaku (tóra i tyrani) jsou podstatnými jmény v 1. pádě, mají samy o sobě význam a jedná se tedy o výrazy pojmově ucelené. Jako sloučenky nelze podat náměty: oblá žena oblažená, oko, lín, Aše okolí naše, zlá touha, je zlato u háje.  U prvního námětu slovo „oblá“ sice vyjadřuje určitý tvar, ale pojmově uceleným výrazem se stává až ve spojení s podstatným jménem; „oblá žena“ je tedy dvouslovným náznakem a nejedná se o dva díly náznaku. Ve druhém námětu je slovo „Aše“ ve 2. pádě a bez dalšího kontextu také nemůže být samostatným pojmem. Ve třetím námětu slůvko „je“, coby tvar slovesa býti, rovněž nepředstavuje pojmově ucelený výraz a není dílem, nýbrž jen dílčí částí náznaku. Náměty, které jsme použili k vysvětlení „nesprávné“ tvorby sloučenek, však většinou lze uplatnit jako jiné druhy hádanek: námět „oko, lín, Aše okolí naše“ je shodovkou, námět „oblá žena oblažená“ je čárkovkou.

Vytvořit si svou řadu námětů sloučenek vám tentokrát půjde snadno. My jsme to zkusili od písmene „o“: op, ar – opar, okr, Uh – okruh, obr, óda – obroda, opus, kaly – op u skály, Odra, naiva – odraná Iva, očista, líce – oči stálice; vy si vyberte jiné počáteční písmeno a začněte až námětem složeným ze dvou třípísmenných slov; pak se vám určitě podaří vytvořit delší řadu než nám… Sloučenka je totiž velmi vděčným druhem hádanky, který umožňuje poměrně snadnou tvorbu i delších přirozených námětů; jedna ukázka za všechny od autora Jiřího Hořáka: pot, rest, almužna, šek, luky – potrestal muž naše kluky.

A teď už jen pár sloučenek k řešení; zkuste mezi nimi najít náměty použitelné též jako shodovka nebo čárkovka:

Hrdina známý trpí jako zvíře
Je to jen billboard, výjev na papíře.

V zemi díra, oblaka spršku věstí;
nachytal jsem korýše – jaké štěstí!

Úder míčem, nádobka se kácí,
jak houf šelem útok mužstvo vrací.

Mládě bláto láká – to je příroda,
zato jiné zvíře má strach z nimroda.

Zbytek lodi, na něm zrní hnije,
i ten můstek polorozpadlý je,
páchne voda, zničená je louka,
v porostu pták smutně na to kouká.

Řešení hádanek: rek, lama – reklama; jáma, mraky – já mám raky; smeč, kalíšek – smečka lišek; sele, kal, ovce se leká lovce; vrak, osivo, lávka – v rákosí volavka.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 21

V našem seriálu už jsme poznali dva druhy hádanek, ve kterých obě sady písmen byly shodné a náznak s jádrem se lišily pouze pořadím použitých písmen. V tomto dílu si po přesunce a výměnce (tak se ony druhy nazývají) probereme RÁČEK, který rovněž patří do typu hádanek permutačních; tak jsou označovány hádanky využívající stejné nebo obdobné principy jako permutace v matematice.

Pro všechny druhy tohoto typu hádanek platí, že všechna písmena použitá v náznaku (a žádná jiná) musejí být použita i v jádře; náznak a jádro se mohou lišit pořadím písmen a u některých hádanek též počtem použití jednotlivých písmen náznaku v jádře.

Pro raky a ráčky v přírodě je charakteristické jejich "couvání" čili pohyb vzad. Stejně je tomu u ráčku coby hádanky: druhovou operací je "zpětné čtení" náznaku, jeho dílů nebo dílčích částí.

V základní tvorbě máme jeden náznak, jehož zpětným přečtením získáme jedno jádro: nach - chán, bard - dráb, korán - nárok, tiše syna volám - malovaný sešit. Náznak může být spojený s jádrem; v takovém případě se připouští, aby uprostřed námětu bylo písmeno, které je společné pro náznak i jádro: létá datel, akce Řecka, nevidí lidi ven. Hádanka s takovým námětem je označována jako RÁČEK STŘEDOVÝ.

Ve sdružovací tvorbě lze číst zpětně jednotlivé díly náznaku buď v daném pořadí (atak, gól - katalog, duch, šálky, ret - chudý klášter), nebo v pořadí obráceném (lať, šok - košťál, nálet, sak - kastelán, kra, pán, úl - lunapark). Také ve sdružovací tvorbě je možné zcela nebo zčásti spojit náznak a jádro: esence, vás savec nese. Za násobnou tvorbu je považována jen taková tvorba, při které se zpětně čtou jednotlivá slova v daném pořadí: dam árie - Madeira, jím kaši, ita (druh palmy) - míjíš akátí. Při zpětném čtení slov v jiném než daném pořadí přechází násobná tvorba v tvorbu základní (árie dam - Madeira) nebo sdružovací (kaši jím, ita - míjíš akátí, popřípadě ita, kaši jím - míjíš akátí).

Variantou ráčku je RÁČEK SLABIKOVÝ, v němž vše, co platí v ráčku pro písmena, platí pro slabiky: lání má - Manila (základní tvorba), lakomá Nela nemá kola (základní tvorba - ráček středový), láska, kalamajka - skaláka máj láká (sdružovací tvorba), pije více panda - jepice vídá pán (násobná tvorba). Správné dělení na slabiky je nutné dodržet alespoň v jedné části námětu, tj. v náznaku nebo v jádře.

Procvičme si ráček (písmenný) vytvořením řady námětů od téhož písmene: sok - kos, amok - koma, tabák - kabát, led u ok - koudel, lem a rak - karamel, brak, kina - karbaník, rok, Rom, Ina - kormoráni, vítá rap mok - komparativ... Věříme, že i vám to půjde snadno.

Vyzkoušejte si řešení ráčku na jednoduchých námětech; v podání je napovězen způsob tvorby:

RÁČEK (ZT)
Utíká šelma, mizí v houští;
náčelník na ni vojsko pouští.

RÁČEK  STŘEDOVÝ  (ZT)
Velice zřídka telefonuji,
proti mně mnozí pikle kují.

RÁČEK  (ST)
Temná kobka, pytel okno halí,
prosté lůžko na mě čeká v dáli.

RÁČEK  (NT)
Neprozrazuj matce, co dostane k svátku.
Cítím k tobě lásku, tím překvapíš matku.

Řešení: letí lev velitel; málo volám; cela, vak kavalec; taj mámě dar já tě mám rád.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 22

V předchozích dvou dílech jsme se seznámili se sloučenkou a ráčkem. Tentokrát si probereme druh hádanky, ve kterém jsou kombinovány principy tvorby obou těchto hádanek; takovým druhem je STŘÍDAVKA.

 Ve střídavce je, stejně jako ve sloučence, povýšena sdružovací tvorba na druhovou operaci. V námětu se "povinně" pracuje jen s díly náznaku, které se v daném pořadí sloučí v jeden celek a po doplnění mezislovních mezer vzniká jádro. Na rozdíl od sloučenky se však ve střídavce "čtou" díly náznaku střídavě běžným a ráčkovým způsobem. Jako první lze zvolit kterýkoli z obou způsobů čtení; pokračovat se však musí vždy čtením opačným způsobem. Čteme-li první díl například ráčkově (zpětně), musí následovat běžné čtení druhého dílu náznaku a případný třetí díl musí být čten zase ráčkově atd.

Nejlépe si druhovou operaci střídavky osvětlíme na příkladech: bok, alt - kobalt, máz, cena - mazanec, rapa, tma - apartmá, kos, part, sika - kostra psíka, uran, čas, ret - náruč aster, kolík, věta, muk, Arab - kilo květáku má rab.

Náznak střídavky může být, podobně jako ve sloučence, zčásti nebo zcela spojen s jádrem, avšak jen za předpokladu, že část nebo části náznaku spojené s jádrem jsou díly a nikoli jen dílčími částmi náznaku (musí jít o slova, která mají samy o sobě význam, například podstatná jména v prvním pádě): zápal, imám za palmami, osel, hra, lid les ohradil.  

Při vymýšlení námětů střídavek musíme dát pozor na dodržení manipulace výhradně jen s díly náznaku a také na to, že způsoby čtení se musejí pravidelně střídat. Náměty střídavek proto nemohou být: lam více - malvice ani kost, pole, sýr, kany - kostel oprýskaný nebo kost, pole, rys, kany - kostel oprýskaný. První příklad s jádrem malvice by byl násobnou tvorbou; ta však není pro povinnou operaci s díly náznaku povolena. Druhý příklad by byl sdružovací tvorbou, která však rovněž není povolena pro možný konflikt s povinností pravidelně střídat běžné a zpětné čtení v rámci celého námětu (k takovému konfliktu právě zde dochází, když druhý a třetí díl náznaku - pole, sýr - se čtou shodně ráčkově). V třetím příkladu se čtou shodně běžným způsobem třetí a čtvrtý náznak, což samozřejmě nelze; námět se ale dá zachránit spojením slov rys kany do jednoho dílu náznaku - námět: kost, pole, rys kany - kostel oprýskaný je zcela v pořádku, protože díl náznaku může být i víceslovný.

Procvičili jsme si druhovou operaci střídavky vytvořením řady námětů od stejného počátečního písmene jádra: rak, bon - karbon, abak, ret - kabaret, kolek, Vít- kolektiv, kontr (protipohyb), lehy - kontryhel, lak, kůl, rota - kalkulátor, silk (druh látky), nautika - klisna utíká, kras, oman, nika - krásná Monika... Zkuste si to také! Znalost střídavky si můžete ověřit i řešením následujích hádanek:

Pulz mi tepe - ostrov malý
chřadne, vedro všechno spálí.

Lihovina pálí, strom svou vůni šíří,
na jednání jistá sportovkyně míří.

Otisk je mělký, poloha vratká,
sportovec blízko do písku padá. 

Do kosmu let si delší čas žádá,
století a půl doba je krátká.

Za "domácí úkol" si do příště zopakujte všechny druhy hádanek od háčkovky po střídavku (ypsilonovku, měkčenku, shodovku, čárkovku, kroužkovku, sloučenku, ráček). V dalším díle vám opět dáme možnost získat kvalifikační bod za vyřešení hádanek a správné určení způsobu tvorby.

Řešení: tep, atol teplota; arak, tis, akt karatistka; stopa, sed, atlet sto padesát let.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 23

Je tady slíbený test řešení dalších devíti druhů a odrůd  hádanek a určení způsobu tvorby. Nezapomeňte, že při určení způsobu tvorby záleží na definici druhové operace dané hádanky a že u některých hádanek proto existuje jen základní tvorba:

1 HÁČKOVKA         
Nádobka mi nepomůže,
spořitelna dře mě z kůže.

2 HÁČKOVKA
Prales dětské krůčky měří,
socha ženy souzní s keři.

3 YPSILONOVKA
Na spousty spisů sluníčko svítí.
Trvalý chládek nevadil by ti?

4 YPSILONOVKA
Iluze moje o tvrzení kovů
nejsou ničím podloženy.
Raději proto po večeři znovu
prohlížím si foto ženy.

5 MĚKČENKA
I když mi stále něco chybí,
říká se, že mám pocit libý.

6 MĚKČENKA
Několik bulv z vozu padá,
údery jsou slyšet kdesi.
Příbuzná je ještě mladá,
její touhy mě však děsí.

7 SHODOVKA
Hlodavec šramotem v buši
ženiny úvahy ruší.

8 SHODOVKA
Intimní styky se ženou vdanou
k problémům s chotěm vstupní jsou branou.

9 ČÁRKOVKA
Nikdo snad tomu už nevěří:
skončil spor trvalý s neteří. 

10 KROUŽKOVKA
Několik Indů dře, zem jim snahu vrací;
od kluků dostanu já sklo zvětšovací.

11 SLOUČENKA
Ohrožení krále,
pohyb v poli, koně dámu chrání.
Faktu, že důl plane,
nevšimli si při hře muži ani.

12 SLOUČENKA
Háj vozka míjí, blesk sjíždí z mraků,
vyvolá u něj náhle třpyt v zraku.

13 RÁČEK
Měsíc přešel, s ním i naše snažení;
nezlepší se situace, vážení.

14 RÁČEK
Marně čekala dívka bláhová,
herec nepřišel. Jak se zachová?

15 STŘÍDAVKA
Turnaje vrchol krasavec chválí,
cizince děsí ředitel v dáli.

16 STŘÍDAVKA
Čtvrtek a pátek - barva štěstí nese,
ubožák při hře vzrušením se třese.
Cizinku děsí přízrak, jenž jí budí -
tuší, že brzy budou zase chudí.

Řešení: 1. ZT baňka – banka; 2. ST buš, ťapání – busta paní; 3. ZT sta listin – stálý stín; 4. ST sny mé, kalení – snímek Aleny; 5. ZT prý je mně příjemně; 6. ST šest říp, rány – sestry přání; 7. ST myš, Lenky myšlenky; 8. ZT spaní s paní; 9. ZT přestala pře stálá; 10. ST pár Tamilů, půda – parta mi lupu dá; 11. ZT šach, tah, oři – šachta hoří; 12. ZT les, kočí – lesk očí; 13. ST duben, píle – nebude líp; 14. ST Líza, Roden nedorazil; 15. ZT dni, kule, chudák – Indku leká duch.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 24

V tomto a následujících dílech se postupně seznámíme se skupinou hádanek, v nichž se k náznakům přidávají pomocné prvky, které jsou vždy definované jako více méně uzavřená množina. První z těchto hádanek bude PŘÍPOJKA, v níž se jako pomocné prvky používají výrazy, jež jsou větnými spojkami: brak - žebrák, Fin - finále, mat - Amati. Druhová operace přípojky je splněna, jestliže se k náznaku připojí výraz ve významu větné spojky zpředu, zezadu nebo z obou stran. Označíme-li náznak N, pomocný prvek P a jádro J, pak lze dané možnosti schematicky vyjádřit takto:

P + N = J nebo N + P = J nebo P + N + P = J

Uvedené schematické znázornění se týká samozřejmě jen základní tvorby, ale pro sdružovací a násobnou tvorbu platí obdobné schéma, jak si ukážeme dále.

Další příklady základní tvorby: latina - želatina, krab - kra bledá, tank - čítanka, naše diva - žena šedivá, má lama - malá manéž, nádoba rumu - žena do baru může, Lízu nebolí zuby, natí na tisíce.

Ve sdružovací tvorbě máme místo náznaku (N) nejméně dva dílčí náznaky (DN) a možná schémata (obdobná jako v základní tvorbě) jsou tato:

P + DN + P + DN = J nebo DN + P + DN + P = J nebo P + DN + DN + P = J nebo

DN + P + P + DN = J nebo P + DN + P + P + DN + P = J (použijeme-li oboustranné přidání P k některému DN, musíme postupovat v rámci daného námětu stejně i u ostatních DN!);

kromě uvedených schémat však můžeme podobně jako u přísuvky použít symetrické umístění pomocných prvků:

P + DN + P + DN + P = J nebo DN + P + DN = J

Zde jsou příklady sdružovací tvorby přípojky: lín, čiva - bylina čivá, potkan, bál - pot kanibala, nápoje, denáry - žena pojede na ryby, led, ary - ledabylé čáry, lup, sup - já kobylu pasu paní, jed, korek - je daleko rek.

Pro násobnou tvorbu platí naprosto stejná schémata jako pro sdružovací tvorbu, druhová operace se však neprovádí s dílčími náznaky, nýbrž se slovy (S): P + S + P + S = J ... atd.

Pár příkladů násobné tvorby přípojky: kyt rámu - kytara muže, mám váš rám stále - mámivá širá místa léčí.

Tentokrát vlastní řadu přípojek tvořit nemusíte. Prohlédněte si ale pozorně všechny uvedené náměty a zkuste ke každému námětu přiřadit použité schéma. Povšimněte si rozdílů mezi sdružovací a násobnou tvorbou v porovnání se základní tvorbou využívající rozvitý náznak (složený z více slov). Nepochybně vám neuniklo, že v námětech nemusí být dodržena délka samohlásek, a to ani u pomocných prvků.

Zkuste si několik přípojek vyluštit:

Maminka je bohatá,
i zuby má ze zlata.
Leník pláče, jeho žena
do smutku je pohroužena.

Pusa její chvilku v klidu není,
z každé věty úskok na mě míří.
Kdypak asi skončí utrpení,
které tato ženská kolem šíří?

Plodina mokne? Nevadí. Ale  
manželka moje nadává stále.

Řešení: máti má tisíce, man lká manželka; ústa, lest ustane bolest; na mák leje žena má kleje.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 25

Další hádankou, kterou si společně probereme, je SOUHLASKA. Jak její název napovídá, pomocným prvkem používaným v tomto druhu hádanky je slovo nebo sousloví, jež vnímáme jako souhlas; může jít o souhlas prostý (ano, ba, jistě) nebo o vyjádření míry či intenzity souhlasu (přesně tak, jistojistě).

Souhlaska patří do téže skupiny hádanek jako přípojka, se kterou jsme se seznámili v minulém dílu, proto pro ni platí i stejná schémata. V základní tvorbě tedy můžeme připojovat pomocný prvek před náznak, za náznak nebo z obou stran náznaku: let - balet, set - setba, Ra - baraba. Pár dalších ukázek základní tvorby: tvary - tvá ryba, Stod - sto d růže, proso pro soba, vinař a novinář, almárka budí žal Marka. Je-li náznakem sousloví, pak můžeme pomocný prvek vložit i na "vhodné" místo mezi jednotlivá slova sousloví: záhy leje - záhyb aleje (v případech jako je tento, kdy je náznak složený pouze ze dvou slov, lze daný námět považovat i za násobnou tvorbu využívající symetrické přidání pomocných prvků - zde přidání jednoho prvku ke dvěma slovům).

Ve sdružovací tvorbě je celá řada možných schémat; pokud jste si je z minulého dílu nezapamatovali, raději si tento díl a příslušná schémata najděte v Křížovce a hádance č. 25/2015: voj, vor - Vojanovo ráno, kov, luna - Bakov budí žluna, let, kuli baletku lí, mast, víska - má stanoviska, vesta, žeň - ve stáji stojí stěžeň, lak, rám, pán - láká Nora marcipán.

Násobná tvorba bývá poměrně obtížná, takže uvádíme na ukázku jen dva náměty: častá zima - bača stádo březí má, záhy polír zahý poli ráno.

V rámci procvičování si, podobně jako u přípojky, zkuste ke všem výše uvedeným námětům přiřadit správné schéma a u sdružovací a násobné tvorby si také uvědomte, zda jsou k náznakům pomocné prvky připojeny "běžně" (jeden náznak - jeden pomocný prvek) nebo symetricky.

Na závěr lekce jako obvykle souhlasky k řešení:

Když působí lihovina,
tanec chaos připomíná.

Zmizel pták tam, kde je v kmeni díra,
vědec na to nevěřícně zírá.

Sladkost ženě rozjasnila líce,
mých pár květů těší ji však více.

Potají, ať se nikdo nedoví,
poskytne balzám žena kmetovi.

Muže pták je z velké dáli,
těší otce ptáčci malí.

Zmizelo maso i nápoje z Prahy...
Dozví se stařena zprávu tu záhy.

Řešení: rum rumba; datel badatel; med mé dvě růže; dá mast dáma starci; Víta tukan baví tátukanárci; bůček, vína bábu čeká novina.
FV + Ad        


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 26

Také v tomto dílu našeho seriálu budeme pokračovat v probírání druhů hádanek, jež řadíme mezi kompoziční hádanky s pomocnými výrazy. Kompoziční hádanky, jak označení napovídá (kompozice = skladba, skládání), jsou založeny na skládání slov a případně dalších prvků. Zatím jsme se seznámili s přípojkou (ve které jsou pomocnými výrazy mluvnické spojky) a se souhlaskou (kde se přidává výraz značící souhlas).

Tentokrát si přiblížíme hádanku, která se nazývá ZÁPORKA. Nezbytnou součástí druhové operace záporky je přidání výrazu (slova, sousloví), jež znamená zápor. Podobně jako u souhlasky může jít o prostý zápor (ne, nikoli nebo básnické ni), ale také o míru či intenzitu záporu (ne a ne, nikdy, ani náhodou).

Pomocný výraz či prvek můžeme stejně jako u přípojky a souhlasky přidávat před náznak, za náznak i z obou stran náznaku: semetrika - neseme trika, pří sta - přistá, výlet - nivy let; je-li náznakem sousloví, můžeme pomocný výraz vsunout mezi slova: stá vana - stan Ivana. U záporky platí všechna schémata a všechny možnosti, které jsme uvedli u přípojek a souhlasek. Přesto je záporka něčím specifická...

Námětem záporky nemůže být výraz nebo věta, v nichž zůstává přidaný výraz záporem a náznak a jádro jsou protiklady (při zachování shodného slovního základu); nelze tedy "vytvořit" námět: dostatek - nedostatek.  Ještě před pár desítkami let bylo použití předpony "ne-" jako pomocného výrazu v záporce výslovně zakázáno. Současné směrnice nejsou v tomto směru tak příkré, ale přesto musíme potenciální autory před takovou tvorbou důsledně varovat. Je totiž opravdu těžké najít hranici, kdy takové užití záporné předpony je ještě únosné a kdy již nikoliv. Asi by mohl být tolerován námět: plechy - neplechy, kde sice "ne-" pociťujeme jako zápor, ale žádná plecha nebo plechy v opačném významu neexistují. Rozporuplné názory by jistě vyvolal námět: hody - nehody, a to i tehdy, kdy by "hody" byly v podání hodokvasem a nikoli házením čili výrazem odvozeným od slovesa hodit (se). Zcela nepřijatelným by pak určitě byl námět: řád - neřád;  a nepomohlo by ani podání neřáda jako zlého muže či ničemy (stále by to byl ne-řádný člověk). Prostě, chcete-li tvořit záporky, raději se držte od takových námětů na hony daleko.

Výše uvedené náměty záporek představují základní tvorbu (jen poslední námět stá vana - stan Ivana může být považován též za násobnou tvorbu využívající symetrické přidání pomocných prvků a odpovídající schématu SPS - tedy slovo, pomocný výraz, slovo). V dalších příkladech základní tvorby je využito přidání sousloví: bor - Borneané a spojení náznaku s jádrem: Ota líný otálí ny, setr nese tr. V záporce lze samozřejmě využít i principů sdružovací a násobné tvorby. Příklady ST: sládek, Úpa - nesla deku pa, jed, skla - je dnes klá, mapa, lán - má pán elán (využití symetrické tvorby podle schématu NPN - náznak, pomocný výraz, náznak). Příklady NT: selek niva - nese lekn Iva, spí tu kat - spinet unikát.

Několik lehkých záporek k řešení:

Ještěr září v plném lesku
jako louka za rozbřesku.

Žínka tančí v temném lese,
cizince pláč v dál se nese.

Jediná pouze květina roste
ve svahu, tvrdí zklamaní hosté.

Hbité klouče láme brka,
do země je stále strká.

Řešení: varan niva ranní; rusalka Rusa lkání; jen astra je na stráni; čipera ničí pera.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 27

Zatím jsme se seznámili se třemi druhy hádanek, u nichž jádro vzniká složením z náznaku (jeho dílů nebo částí) a pomocného výrazu nebo pomocných výrazů. Takových druhů hádanek je více a pro všechny platí, že pomocné výrazy musejí patřit do nějaké, předem definované množiny. Dosud jsme probrali přípojku, u níž jsou množinou pomocných výrazů větné spojky, souhlasku s pomocnými výrazy vyjadřujícími souhlas nebo míru a intenzitu souhlasu a záporku, ve které mají pomocné výrazy význam záporu nebo jeho míry či intenzity.

Dalším druhem z tohoto okruhu hádanek (kompoziční hádanky s pomocnými výrazy) je pochybovka. Název hádanky, podobně jako u souhlasky a záporky, napovídá, z jaké množiny mají pocházet pomocné výrazy, aby byla splněna předepsaná druhová operace. Musí se jednat o slovo nebo sousloví, které vnímáme jako zpochybnění, znejistění, relativizaci (například: snad, možná, asi, prý, třebas, to těžko, jen aby, sotva, stěží, tak tak, skoro, téměř; často užívané je i knižní "as").

V námětu může být pomocný výraz před náznakem, za náznakem, z obou stran náznaku a také, je-li náznak tvořen více slovy, mezi slovy náznaku: klen - tře Bask len, jíška - jíš kapry, terč - aster čas, má Eva lék - mate řev alek. Všechny uvedené možnosti lze využít i ve sdružovací a násobné tvorbě; navíc je v ST a NT možné použít ještě tzv. symetrické varianty, v nichž je v námětu o jeden pomocný výraz více nebo méně, než je počet dílčích náznaků (v ST) nebo slov (v NT) a dílčí náznaky nebo slova se s pomocnými výrazy pravidelně střídají: atlet, niva - Asiat léta snívá, kulich, údy - (kulich, as, as údy) kulí chasa sudy, čuník, kaz - (prý, čuník, as, as, kaz, as) pryč uniká Saska zas, vy, kapesníky - vyje na ka pes Niky, jez, klen, tavba - je zasklená stavba, Dán lnici dá na silnici; poslední námět lze považovat za základní tvorbu se vsunutím pomocného výrazu mezi slova víceslovného náznaku, ale také za násobnou tvorbu (schéma jádra: SPS).

Vzhledem k tomu, že pochybovka používá stejné principy tvorby a stejná schémata jako souhlaska a záporka, které jsme si vysvětlili v předchozích dílech, je další teorie už zbytečná a vy se můžete vrhnout na řešení jednoduchých ukázek zpracovaných pochybovek:

Třetina května na dveře klepe,
zmizela nemoc, dýchám už lépe.

Větroň se vznáší, dcerka žasne -
období v Čechách bývá krásné.

Objíždí můj vozík v městě kasina,
kde se ryba krásná smažit začíná.

Překvapeně hledím: po nátěru volá
zrezivělá kostra závodního kola.

Zaúpění u nápoje; stížnosti jen prší,
že pomocník písemnosti velmi často vrší.

Led za lesem zůstal ještě na poli,
nádherný jev ukázal se v údolí.

A ještě malé opakování:

SOUHLASKA
Vény čidlo libou vůní svádí
uzenina, kterou máte rádi.

ZÁPORKA
Dekorace vozka veze ženě,
valí klouček bulvy udiveně.

ZÁPORKA
Do míst, kde se bečky válí,
kráčím s plodem z velké dáli.

Řešení: část máje pryč astma je; letoun léto u nás; kára, herny karas nádherný; zírám s korozí rám; sten u piva asistent akta kupívá; kra u háje krásná duha je; Vaška nos váš kabanos; kulisy, kočí kulísynek oči; sudy nesu dýni.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 28

Také v tomto dílu našeho seriálu se budeme věnovat kompozičním (skládacím) hádankám s pomocnými výrazy. Po přípojce, souhlasce, záporce a pochybovce přichází na řadu DOTAZKA. Pomocnými výrazy, které předepisuje druhová operace dotazky, jsou slova, sousloví nebo věty vyjadřující nějaký obecný dotaz. Výrazem, který se povinně přidává k náznaku může být pádová otázka, dotaz na způsob (jak, jakpak), důvod (proč, nač), počet nebo rozsah (kolik, o kolik), vlastnost (jaký), část celku (který), místo,  směr či čas (kde, kam, kudy, kdy), ale i jiné otázky, pro něž platí, že jsou obecného charakteru; zpravidla to tedy jsou zájmena a příslovce tázací, popřípadě sousloví se stejným významem. Druhová operace dotazky připouští i použití příklonky -li, avšak pouze ve spojení s příslušným slovesem (má - má-li, ví - ví-li a podobně).

Obdobně jako u již probraných kompozičních hádanek můžeme i v dotazce přidávat pomocný výraz k náznaku zpředu (kalina - ka lína), zezadu (Čína - čin aktéra) nebo z obou stran (azur - Kama zurčí). V případě, že náznak má více slov, lze přidat pomocný výraz dovnitř náznaku (oděv žid balí - o děvče muži dbali). Příkladem použití příklonky -li může být námět: je man (je-li man) jeliman.

Výše uvedené příklady námětů dotazky představují základní tvorbu, ale samozřejmě lze vytvářet náměty dotazky i s využitím principů sdružovací tvorby (ST) a násobné tvorby (NT); jen je to v případě násobné tvorby obtížnější, a tudíž vzácnější. Připomeňme si, že ve sdružovací i násobné tvorbě můžeme přidávat ke každému dílčímu náznaku (ST) nebo ke každému slovu (NT) jeden pomocný výraz z kterékoli strany (např.: Arad, akord - kamarádka má kord, rys, sele - krys se lekám, slanina Itala - čísla Nina pročítala) a že lze použít i tzv. symetrickou tvorbu, kdy je pomocných výrazů o jeden méně nebo více než dílčích náznaků (ST) či slov (NT); např.: záře, mletí - za řeku m letí. Pokud bychom však některý dílčí náznak nebo některé slovo pomocnými výrazy "obkládali", museli bychom takový způsob tvorby dodržet v rámci celého námětu.

Nový druh hádanky jsme si vysvětlili, zásady tvorby hádankářských námětů zopakovali, tak chutě do řešení jednoduchých dotazek:

Všude je špína tu - hrozné to místo,
zahájí četbu kluk, až bude čisto.

Samé klacky leží v naší zóně;
děvčat nohy škobrtají o ně.

Plodina sklizena. Vzhled má nový
krajina kolem vsi Kozinovy.

Počasí sice lepší se, ale
rýmou my velmi trpíme stále.

Duha mizí, řeka plyne
daleko, až v zemi jiné.

Besídka plná je, žádný plk prý to není,
pustil se do tance Moravan bez prodlení.

Ostrovana jásot brzy zmizí,
bujné krávy ničí televizi.

Maso malomocní s tebou svačí,
krmíš se a nemoc tobě hrozí;
k řece vydali se svižně rváči,
mečí ostražitě místní kozy.

S karotkou hloží máme,
jehličnan vichr láme.

Řešení: nečistota začne číst Ota; hole holek údy; len okolí Klenčí; nastuzení nás tuze ničí; jev, Lena je vzdálená; altán, tlach začal tančit Lach; Skota výskot skotačivý skot; jíš, lepra k Dyji šli čile práči; s mrkví trní smrk vítr ničí.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 29

V minulém dílu jsme se věnovali dotazce, ve které byl pomocným výrazem obecný dotaz. Tentokrát si probereme hádanky, v nichž je k provedení druhové operace naopak potřeba k náznaku přiřadit odpověď na dotaz; konkrétně na dotaz kde, odkud, kudy nebo kam. Důležité je, že odpověď musí mít obecný charakter: například zde, tam, sem, zleva, dolů (nikoli v Praze, z Brna a podobně). Základním druhem hádanky používající takové pomocné výrazy je MÍSTENKA; odrůdou místenky je SMĚROVKA, v níž se smějí použít jako pomocné výrazy pouze odpovědi na dotazy odkud, kudy a kam.

Pro provádění druhové operace místenky a směrovky platí tatáž pravidla jako pro ostatní dosud probrané kompoziční hádanky s pomocnými výrazy. V základní tvorbě lze přidat pomocný výraz zpředu, dozadu i z obou stran: taje - op od Altaje, rokle - rok létám, Písek tupí sektu, hutí kal - dole h utíkal, lak omyj - lakomý jsem, násep - pryčna se psem; je-li náznak rozvitý, je možné vsunout pomocný výraz i mezi slova náznaku: kra Oravy - krajina Moravy. Náznak je samozřejmě možné zčásti nebo zcela spojit s jádrem: kupu jetele kupujete levně, Sámo dál samotu hledal, nesměle nes mě lesem. Rozvitý může být nejen náznak, ale i pomocný výraz: meta - zle Vašík most ráno umetá.

Ve sdružovací a násobné tvorbě můžeme u místenky a směrovky využít všechny možnosti, které jsme si popsali v minulých dílech o kompozičních hádankách s pomocnými výrazy. Je však obtížné pro všechny možnosti tvorby nalézt nebo vymyslet příklady; proto jen pár ukázek: oko, vy - okovy sokovy, zelí jíte - tuze lituji tetu, jesen, latě - je seno na mlatě (vše ukázky uplatnění symetrického přidání pomocných výrazů), osa malá - osada léta mala (dále, tady), jádro, láj - já drozda lekala jsem, Dyje, oři - zlé vady Jeníka moří, říza, Čína - při moři začína žně (pomocné výrazy lze přidávat opravdu libovolným způsobem).

Teorie a příkladů snad už bylo dost. Další místenky a směrovky si sami vyřešte.

MÍSTENKY
Moje louka - na ní děti krávy pasou,
vzkvétá obec, která očaruje krásou.

Vzedmula se řeka, dům je zaplavený,
Afričana žal teď budí soucit ženy.

Ani se nechce uvěřit tomu:
soudní spor kvůli vozovce k domu.

Několik žen vidím, ale
po skupině pátrám stále.

Nápoj zmizí, nežli skončí sada,
květin více ženě z rukou padá.

Žena nespí, její uši
čuníka hluk v chlívku ruší.

SMĚROVKY
Město je věčné, v blízké sluji
moc špatně jídlo připravuji.

Klackem úder schytala jsem nechtíc.
Ráno vousů zbavuje se šlechtic.

Zajímavá aukce je dnes v Linci:
krutovládců schránka plná mincí.

Kdo to tam v dáli strašně vyje?
Seveřan klackem pejska bije.

Na louce sekáč trpělivost ztrácí,
hmyz značně zjitra obtěžuje v práci.

Řešení: má niva ves podmanivá; Nisa Tunisana hoře; proces pro cestu; pár dam partu hledám; pivo, set pivoněk deset; paní vepře dupání; Řím zle vařím; holí sek holí se kníže; katů dóza dukátů; Nor latí norníka mlátí; ovádi dost ráno vadí.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 30

Blíží se konec školního roku, a tak jsme pro vás připravili (zatím) poslední druh kompoziční hádanky s pomocnými výrazy bez gramatické vazby - TÓNOVKU. Období školních prázdnin věnujeme opakování a po něm bude následovat (v pořadí třetí) test.

Pomocnými výrazy v tónovce mohou být názvy tónů včetně jejich fonetické podoby (tedy c i cé, d i dé atd.), názvy tónů snížených nebo zvýšených jednou či dvakrát o půltón (např. ces, ceses, cis, cisis; v případě hes lze použít též alternativu b), solmizační slabiky (do, re, mi atd.; místo do lze použít alternativu ut) a názvy tónin a akordů (např. A dur, E moll, D minor).

Pro strukturu námětu tónovky platí vše, co jsme si dosud probrali u ostatních kompozičních hádanek. Pomocný výraz lze v základní tvorbě přidávat k náznaku zpředu (lama - la má), zezadu (torna - tornádo), z obou stran (démon - Desdemona) a je-li náznak rozvitý, i dovnitř náznaku (kolek tatíka - kolekce statika).  Smí se samozřejmě rovněž spojit náznak s jádrem (po epicích Poe píci chce).

Ve sdružovací tvorbě můžeme přidávat ke každému dílčímu náznaku po jednom pomocném výrazu (z libovolné strany), můžeme každý dílčí náznak "obkládat" dvěma pomocnými výrazy, nebo můžeme využít možnosti symetrické tvorby a přidat o jeden pomocný výraz méně nebo více, než kolik je dílčích náznaků (podle schémat NPN, PNPNP, NPNPN atd.): jelita, kat - jel Ital akát, pala, dáma - palamida ma, jíní, trup - jí Nitru pes, leb, veš - lebedu rád urveš (E dur, A dur), věšák, lis, míčky - dvě šakalí samičky,  stopa, atlet - sto padesát let. Strukturálně zajímavý je námět: len, trám - milence sestra má; lze ho považovat za ukázku symetrické tvorby (mi - len - ceses - trám - a) nebo obkládání dílčích náznaků dvěma pomocnými výrazy (mi - len - ces, es - trám - a).

V násobné tvorbě smíme totéž co ve sdružovací tvorbě, ale pomocné výrazy nepřidáváme k dílčím náznakům, nýbrž k jednotlivým slovům. Jen pár příkladů: kov dam - disk ovdám, má kvaš Marek Vašut.  Na závěr výkladu ještě jeden strukturálně zajímavý námět: paní Malá panice se smála. Daný námět lze posoudit jako základní tvorbu, v níž je vsunut pomocný výraz ceses do rozvitého náznaku, který je zcela spojený s jádrem. Námět je ovšem možné považovat za příklad násobné tvorby; buď s využitím principu symetrie (paní - ceses - Malá) nebo s přidáním jednoho pomocného výrazu ke každému slovu náznaku (paní -ces, es - Malá).

Několik snadno řešitelných tónovek na procvičení:

Jako podvod asi vyzní
lži v nabídce televizní.

Sál hřmí, když míč v koši mizí,
pivot obdiv fandů sklízí.

Cizinec zajásal, úlovek už je v síti,
malá je korýšů naděje na přežití.

Počáteční bloudění trvá jenom chvíli,
putování jinocha zdárně končí v cíli.

Mařenčin podnos upadl na zem,
protestní akce vypukla rázem.

Královské křeslo budí úžas lidí,
s kytkou jdu k slečně, která se v něm vidí.

Z kamen plát les hyzdí. Mě však pálí
plavba lodi kdesi na severu v dáli.

Řešení: klamy reklamy; hala halasí; Rakušan raků šance; tápání cesta panice; Máni tác manifestace; trůn, údiv astru nesu dívce; tál, bor cesta ledoborce.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 31

V tomto dílu si zopakujeme dosud probrané kompoziční hádanky s pomocnými výrazy bez gramatické vazby. "Přeloženo" do srozumitelnější češtiny se jedná o hádanky, v nichž jádro vzniká složením (kompozicí) náznaku a pomocného výrazu (slova, sousloví, výjimečně i věty) nebo výrazů; pomocný výraz musí odpovídat předepsané druhové operaci, tj. musí se jednat o výraz z nějaké vymezené množiny specifické pro daný druh nebo odrůdu hádanky. Bližší určení "bez gramatické vazby" nám sděluje, že nemáme mezi náznakem a pomocným výrazem hledat žádnou shodu z hlediska možných mluvnických kategorií (např. rod, osoba, číslo, čas).

Kompozičních hádanek s pomocnými výrazy je celá řada a my jsme ještě všechny druhy těchto hádanek neprobrali. Zatím jsme se blíže seznámili s těmito hádankami:

PŘÍPOJKA - pomocným výrazem je větná (mluvnická) spojka,

SOUHLASKA - pomocným výrazem je prostý (obecný) souhlas nebo vyjádření míry či intenzity souhlasu,

ZÁPORKA - pomocným výrazem je prostý (obecný) zápor nebo vyjádření míry či intenzity záporu,

POCHYBOVKA - pomocný výraz musí znamenat zpochybnění, znejistění, relativizaci,

DOTAZKA- pomocný výraz musí mít význam obecného dotazu,

MÍSTENKA - pomocným výrazem je obecná odpověď na dotazy kde, odkud, kudy a kam,

SMĚROVKA - je odrůdou (podmnožinou) místenky - pomocným výrazem je obecná odpověď na dotaz odkud (z kterého směru), kudy nebo kam (kterým směrem),

TÓNOVKA - pomocným výrazem je název tónu, solmizační slabika  nebo název tóniny či akordu.

Strukturou námětu se výše uvedené hádanky od sebe neliší; pro všechny platí stejná schémata:

V základní tvorbě lze přidat pomocný výraz k náznaku zpředu (PN - přípojka brak - žebrák), zezadu (NP - dotazka hra - hrazda) nebo z obou stran (PNP - tónovka máj - doma jsi); v případě rozvitého náznaku je možné vložit pomocný výraz i mezi slova náznaku (DN P DN - souhlaska gin si Gina nosí):

POCHYBOVKA
Větroň se vznáší, láká strýce
období v České republice.

MÍSTENKA
Maminka našla bylinu,
uhání s ní hned ke mlýnu.

Ve sdružovací tvorbě lze přidávat pomocné výrazy k dílčím náznakům z libovolné strany (schémata PNPN, PNNP, NPNP nebo NPPN - záporka van, astra - niva na stráni, přípojka op, rum - opar u Mže); využít lze též symetrických způsobů tvorby, kdy je pomocných výrazů o jeden méně nebo více než dílčích náznaků a náznaky a pomocné výrazy se pravidelně střídají (schémata NPN, NPNPN,... PNPNP, PNPNPNP... - pochybovka star, lnice - stará silnice):

TÓNOVKA
Jako zlato vlákénko zdáli pěkně září,
Hrdinova ratolest budí úsměv v tváři.

SOUHLASKA
Národ šílí, dívky taky, na pokyn táty
připravuje k expedici cizinec šaty.

Řešení: letoun léto u nás; máma má mátu; kov, nit rekova snítka; lid, děvy balí Dán oděvy.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 32

Opakování kompozičních hádanek s pomocnými výrazy bez gramatické vazby z minulého dílu doplníme o násobnou tvorbu...

V násobné tvorbě jsou stejné možnosti jako v tvorbě sdružovací, ale pomocné výrazy se přidávají ke každému slovu (schémata PSPS, PSSP, SPSP, SPPS nebo při symetrické tvorbě SPS,SPSPS,... PSPSP, PSPSPSP...):

DOTAZKA
Zápasu charakter utrpí snad,
na kuře vražedně působí chlad.

ZÁPORKA
K zjištění mě dovedla velká moje píle:
malíř v srdci Moravy trávil dlouhé chvíle.

...a ještě si připomeneme zbývající opakované druhy a odrůdy hádanek:

PŘÍPOJKA
Soumrak se blíží, proto ostří zrak -
Moravan čeká, až přiletí pták.

SMĚROVKA
Spor se vleče, chlad z něj vane,
celé město strádá, pane.

V připravovaném zářijovém testu se ovšem mohou objevit i hádanky, které jsme probírali před kompozičními hádankami s pomocnými výrazy. Zopakujte si proto záměnku (druhovou operací - DO - je záměna jednoho písmene: základní tvorba - ZT : zámeček - rámeček, sdružovací tvorba - ST:  zenit, kačenka - je nitka tenká), přísuvku (DO je splněna přisunutím jednoho písmene: ST: Alibaba, vína - záliba baví nás), odsuvku (DO je splněna odsunutím jednoho písmene: ST: azur, čenich - zurčení), vsuvku (DO se splní vsunutím jednoho písmene: násobná tvorba - NT: zutá Tina - zvu tatínka), výpustku (DO se splní vypuštěním jednoho písmene: ST: zbraně, nápadnice, struma - zraněná paní cestu má), přesunku (DO je předepsána jako přesun jednoho písmene: ZT: u Říma maz - zuří máma, zvláštní forma ST: vědra, zdi - zvěd radí), výměnku (DO představuje vzájemná výměna pořadí dvou písmen: ZT: zná vítěz rasy - znaví tě szy), obložku (DO se splní přisunutím písmene z obou stran - obložením písmeny: ZT: kuše nos - zkušenost, ST: vůl, mír - zvůle emíra), obnažku (DO se splní odsunutím jednoho písmene z obou stran - obnažením: ST: zlobíte, halas - lob Itala), háčkovku (DO ukládá přidat nebo ubrat alespoň jeden háček: ZT: zebra žebrá), ypsilonovku (DO ukládá provést alespoň jednu změnu y na i nebo opačně: ZT: zdí Madla - zdymadla, ZT: z milíře klády - zmýlí Řek lady), měkčenku (DO předepisuje provedení změn háčkovky nebo ypsilonovky, popřípadě jejich kombinaci: ST: žábry, zimy, rys - za břízy míříš), shodovku (DO stanoví, že náznak i jádro se až na mezislovní mezery shodují , a to i v délce samohlásek: ST: z Aše dláta, štička - zašedlá taštička), čárkovku (DO představuje přidání nebo ubrání nejméně jedné čárky nad samohláskou, případně kombinaci obou operací: ST: záře, kule, tah USA - za řeku létá husa), kroužkovku (DO představuje přidání, ubrání nebo kombinaci přidání a ubrání kroužku nad u: ZT: zrůdy z rudy), sloučenku (DO je splněna sloučením dílů náznaku v daném pořadí: ZT: zrak, osika, čerpadlo, val - z rákosí Kačer pádloval), ráček (DO stanoví zpětné - ráčkové čtení náznaku, jeho dílů či slov: ST: provaz, Ital za vor platí) a střídavku (DO ukládá střídavé čtení - běžné a zpětné - dílů náznaku: ZT: zip, zubr, parta, Ota jí pizzu bratra potají).

Řešení: utkání ráz kohoutka ničí mráz; má snaha Mánes na Hané; Hanák číhá na káni; pře, zima Přerov nouzi má.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 33

V připraveném testu můžete získat až tři kvalifikační body; za správné řešení všech hádanek dva body (za řešení s nejvýše dvěma chybami jeden bod) a za správné určení způsobu tvorby u všech hádanek jeden bod.

1 SLOUČENKA
Sopka je daleko, skládám básně
na obec za řekou, kde je krásně.

2 HÁČKOVKA
Zbarvení obláčků konec srážek věští,
několik ptáků tu poletuje v dešti.

3 VÝPUSTKA
Sklapla léčka, nemá to chyby,
uvízly v ní rozličné ryby.

4 OBNAŽKA
Podivné způsoby mládeže -
pustoší výlohy krádeže.

5 KROUŽKOVKA
Kostička dívenky praskla v boji,
cíp látky pomůže, než se zhojí.

6 ZÁMĚNKA
Při procházce kdesi na Moravě
rozdírá vám nohu obuv právě.

7 PŘÍSUVKA
Jako vichr čas se kvapem řítí,
vřelý šálek čaje vyhoví ti?

8 TÓNOVKA
Střechy část zchátrala, dehet už teče,
rozprava zdravotnic o tom se vleče.

9 VÝMĚNKA
Písmeno z plakátu, strom barvu mění,
vznáší se světlice za kuropění.

10 PŘÍPOJKA
Sobota končí, čert aby to vzal!
Jak žena víří, zírá celý sál.

11 POCHYBOVKA
Vyhrál zápas, navíc k tomu
též keř dostal dělník z lomu.

12 MĚKČENKA
Hlodavci a hmyz se množí,
vracím život sově v hloží.

13 DOTAZKA
Trápí mé nitro, koně když řičí,
mrznoucí voda vesničky ničí.

14 STŘÍDAVKA
Selhání světel pochodně ruší,
dřímalo děcko ve ztichlé buši.

15 SMĚROVKA
Ovsa lán vábí klisnu moji,
vyděsím borce výzvou k boji.

16 OBLOŽKA
Stelivo došlo, proto dneska zase
ušaté zvíře chovám na terase.

17 PŘESUNKA
Květinu si koupil za stříbrnou minci,
řemeslník poznal gladiolu v Linci.

Řešení: 1 ZT Vesuv, ódy – ves u vody; 2 ZT šeď mráčků – sedm racků; 3 ST past, různí pstruzi; 4 NT zvyky mladých – výklady; 5 ZT kůstka Niny – kus tkaniny; 6 ZT dře vás dřevák; 7 ST orkán, doba – horká nádoba; 8 ST kus, tér – diskuse sester; 9 ST litera, teka – letí raketa; 10 ST den, satan – Denisa tančí; 11 ZT mač – bez má lamač; 12 ST krysy, mšice – křísím sýce; 13 ST ledví, oři – led vísky moří; 14 ZT kolaps, louče  – spalo klouče; 15 ZT nebo NT pole láká – polekám siláka; 16 ZT sláma – osla mám; 17 ZT zámečník zná mečík.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 34

Po řešitelském testu, jehož výsledky přineseme v příštím dílu, se budeme zabývat další kompoziční hádankou - VĚNOVÁNKOU. Druhovou operací věnovánky je přidání zájmena ve 3. pádu, přičemž můžeme jako pomocný výraz použít zájmeno osobní (mně, mi, tobě, ti, jemu, mu, jí, nám, vám, jim, sobě, si), neurčité (například někomu, kdekomu, komukoli) i záporné (ničemu, nikomu); přípustné je i přidání sousloví obsahujícího více zájmen (například nám i vám).

Pro věnovánku platí všechna schémata, která jsme si probrali již v předchozích dílech u jiných druhů kompozičních hádanek. V základní tvorbě tedy můžeme přidat věnování k náznaku zpředu, zezadu i z obou stran; je-li náznak složen z více slov, lze přidat věnování i na vhodné místo mezi slova náznaku: mina - mimina, lavina - la vína, kára - karasi, jáma - já mávám, ama - má máti, obra oje - obrana moje.

Ve sdružovací tvorbě můžeme přidávat po jednom pomocném výrazu ke každému dílčímu náznaku nebo můžeme přidávat pomocné výrazy symetricky - buď o jeden více nebo o jeden méně než je počet dílčích náznaků: lada, lada - je mula Dána mladá, chyby, vana - tichý byt Ivana, žena, chlapa šíje - muže nachla pašije (pašije ve významu útrapa), cíl, štika - sicilští kati, čenich, anta - mučení chán ta, op, sta - optimista (přidává se ti, mi), máma, let - mám amulet, kari, liči - Karina mívá mlíčí (přidává se nám i vám).

V násobné tvorbě lze použít všechny způsoby jako ve sdružovací tvorbě, nikoli však s dílčími náznaky, nýbrž se slovy: stříbro, žezla - mistři brože zla, mimové dva mimo ves obědva, má nána tká - mámina námitka, neti cíle - jiné ticile.

Procvičte si věnovánky jejich řešením:

Přišel květen, volba jasná,
jen mně patříš, dívko krásná.

Nádoby tmavé, když se zšeří,
odkládám - prý muž nevečeří.
Míra piva v hrdle rychle mizí…
O herci vím, byl dnes v televizi.

Tkaniny míšenky úspěch mají,
pestrými barvami jenom  hrají.
Korýš mládě leká, děsí ho i vrána,
jako noční motýl k řece míří zrána.
Ze škuneru piráti
domů se už nevrátí.

V spánku dlouhou chvíli u ženy
synek jistě budí Růženy.

Kůň zná revír, muž tam slouží;
lodník po kříženci touží.

Ptáci čilí jsou zas v sobě -
prý lpí bednář na nádobě.

Tenista chce podat, ale
v sále hlučnost trvá stále.

Řešení: máj má jsi; pánve černé pán večer nejí; máz mima znám; látky mulatky; rak, sele můra k Tise letí; z lodě zloději; nudit Mínu dítko musí; oř, lesní námořník o mule sní; strnadi živí mistr na díži visí; hala halasí.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 35

Historicky nejpoužívanější kompoziční hádankou je citoslovka. Jak název napovídá, pomocným výrazem u tohoto druhu hádanky je citoslovce, přirozené spojení citoslovcí nebo citoslovečné rčení. Důvodem, proč jsme si nechali citoslovku na pozdější dobu a nezačali s ní naši řadu kompozičních hádanek, je skutečnost, že současné znění Směrnic pro české slovní hádanky připouští i použití pomocných výrazů, které za citoslovce již nepovažujeme a jejichž používání si nepřejeme.

Spornou větou současného znění směrnic je toto ustanovení: "Citoslovce, která znázorňují zvuky a hlasy opakovanými slabikami, se používají jako jedna nebo více slabik (např. ta, tata, tatata, ko, koko, kokodák). " Zatímco výrazy "ta", "tata" i "tatata" lze jako citoslovce v jazykovědných pramenech nalézt, výrazy "ko" a "koko" jako citoslovce nenajdeme.

Současným trendem je používání jen takových citoslovcí, která lze doložit jazykovým nebo odborným pramenem. V řešitelských soutěžích se dnes již s jinými než doložitelnými citoslovci nesetkáte; pokud hádanky tvoříte nebo hodláte tvořit, měli byste tento trend respektovat. Znění směrnic snad bude časem v tomto duchu upraveno; zatím však je tam výše uvedené ustanovení proto, že se dříve taková pseudocitoslovce připouštěla a v hádankářské databázi je mnoho námětů citoslovek, které obsahují zejména pomocný výraz "ko", ale i jiné výrazy, které jako citoslovce nalézt nelze.

Citoslovka se strukturou námětů neliší v žádném způsobu tvorby od ostatních kompozičních hádanek, a proto pro ni platí všechna dosud probraná a použitá schémata. V základní tvorbě můžeme přidat pomocný výraz k náznaku zpředu (Anička - psaníčka, branec - hub ranec), zezadu (kola - kolaps, má muka - mámu ká táta, dáma dá mat ráda), z obou stran (belvedery - kabel vede rýhou), nebo dovnitř víceslovného náznaku (je slepá Léda - jesle papá hledá,  malá kupole - má Lála lak u pole).

Ve sdružovací tvorbě je možné přidávat pomocné výrazy zpředu (nýty, rty - hajný tý chrty, hák, uzel - kniha kouzel), zezadu (kra, astry - kra má strýc vak, jed, kokr - je daleko krajta), střídavě (citera, nos - cíte ráno smrk), z obou stran ke každému dílčímu náznaku (dno, Dán - jednoduchá danka; přidává se je, duc, haha, ká) nebo symetricky (hra, rýma - hra dary má, líc, díže - o holi chodí žena, torza, vor - autor zahálel u javoru). V násobné tvorbě lze přidávat stejně jako ve sdružovací, ale k jednotlivým slovům (například: deset chat - bude se tlachat, má hora - mátu tuší chorá; přidává se tutú, šic; já vám játra vám).

Několik citoslovek k řešení:

Letitý dům stojí kdesi v Riu,
korýšů pár je tam v akváriu.

Cizince stesk trápí, sochu zničil lis;
na ní starý básník, který drží spis.

Otrava mi jitro dnešní ničí -
skončil zápas našich v zahraničí.

Plesá hala, tyran je už v pánu,
posměšný spis tvořil jsem dnes k ránu.

Řešení: barák krab a rak; Dán teskní Dante s knihou; jed, ráno je dohráno; jásá sál já satiru psal.
FV + Ad


ZAČÍNÁME S HÁDANKAMI 36

Jedním z posledních druhů, který přibyl do rodiny českých hádanek, je PRVKOVKA. Jedná se o kompoziční hádanku, v níž můžeme jako pomocné výrazy použít značky a české či latinské názvy chemických prvků a jejich izotopů. Použít lze i značky a názvy již překonané, ale dříve existující.

Také pro prvkovku platí vše, co jsme dosud u předchozích, již probraných, kompozičních hádanek uvedli, včetně používaných strukturálních schémat. V základní tvorbě tedy můžeme přidat pomocný výraz k náznaku zpředu (sud - osud, olej - kolej, Úpice - krupice, líce - borlice = lovecká trubka),  zezadu (kra - kraj, šanta = bylina pyskatá - šantala = neseriózní mluvka, opera - operand = vstupní hodnota matematické operace, stáje - sta jezinek), z obou stran (erb - derby, opus - propust, choti - rachotina, autista - argonauti  stáli), nebo dovnitř víceslovného náznaku (malá kávička - má láska víčka).

Ve sdružovací tvorbě je možné přidávat pomocné výrazy zpředu (kra, Inka - Ukrajinka; hod, íčka - chodbička; šína, hoří - ruší nás choří; skus, bída, Ábel - sku sbí dá ďábel), zezadu (trus, ave - truskavec; pec, rand = jihoafrická měna - pech grandů; vak, astry - vakcína strýce; sou, cévy - soudce vynikl), střídavě (sob, nos - osobnost; ostří, kasta, laz - o stříbro matka stála zas; přidává se brom, At, As), z obou stran ke každému dílčímu náznaku (rok, cíl, mara - brokolici lesní má rád; přidává se B, O, Li, Es, Ni, D) nebo symetricky (kolo, túry - koloratury; ostrovidi, ava - Kostrovi diva nadávala; Ján Kostra = slovenský malíř a básník).

V násobné tvorbě přidáváme pomocné výrazy stejně jako ve sdružovací tvorbě, ale nikoli k dílčím náznakům, nýbrž k jednotlivým slovům (například: muži válí - rum užíval Ind; kala, kúra dam - kalanetiku ráda mám; přidává se Ne, Ti, Am; žena Eva dí: "že nám nevadila.").

Pokud jste v periodické soustavě marně hledali chemické prvky, jimž by odpovídaly značky D a T, vězte, že se jedná o značky izotopů vodíku - deuteria a tritia.

Zkuste si pár prvkovek vyřešit:

Zeptal se můj rival bývalky,
zda zná místo bitvy za války.

Kráčí samec kachny k hati,
paže tmavne - sněť ji schvátí...

Ženo, národ moji maličkost
vybírá si stále coby skvost.

Prudký pohyb vzduchem, kimona pás mizí vzletně;
sportovci nám, otče, nakládali bezpočetně.

Větší množství peněz useň vyčiněná stojí,
však z cest světa znalé ženy proti tomu brojí.
Pro kontinent schrána nafta dnes být může;
slavnostní šat Řeka - zdobí toho muže.

Na zeď čerta kresli znova, eden nezničíš -
líně procházím se místy, často zvedám číš.

Vezmi auto a jeď s námi! Buď přec muž!
Z latiny ví o písmenu Slovan už.

Trávu zkrápí ranní rosa, snídám masa kusy;
"Žena brání komáry prý," zrána čtu si.

Písmeno "o" že je malé, dí duchovní - muslim,
i proto snad hodinu si zopakovat musím.

Hájení pole, jež bez setby leží,
provází pohoda, tu zkazíš ztěží.

Řešení: sok Sokolovo; kačer ruka černá; Evo, lid mne volí dál; let, obi atleti nás, táto, bili; sto, elk cestovatelky; rakev, ropa frak Evropana; maluj, ráj pomalu jdu si kraji; vez nás kvé zná Srb; vláha, jím kýty Pavla hájí moskyty; oválek, imám znova lekci mám; obrana lada dobrá nálada.
FV + Ad