ZÁSADY HODNOCENÍ SPRÁVNOSTI ŘEŠENÍ KŘÍŽOVEK
V SOUTĚŽÍCH SČHAK
I. Základní část
Zásady hodnocení správnosti řešení křížovek v soutěžích SČHAK jsou základním dokumentem zpracovávajícím danou problematiku. Z praktických důvodů jsou rozděleny na část základní (I.), která uvádí všeobecná ustanovení a základní způsoby hodnocení správnosti, a na část speciální (II.), o které se teprve povede diskuse a která by měla přinést hodnocení některých složitějších a sporadicky se vyskytujících případů z křížovkářské praxe. Zásady hodnocení jsou doplněny samostatným dokumentem Komentář k Zásadám hodnocení správnosti řešení křížovek v soutěžích SČHAK, který vysvětluje a rozvádí jednotlivé body Zásad a přináší řadu názorných příkladů. Mimoto platí speciálně pro přeborové soutěže zjednodušený materiál Metodika hodnocení správnosti řešení křížovek na mistrovských a přeborových soutěžích SČHAK, který postihuje specifika těchto soutěží a je odvozen od těchto Zásad. Některé dílčí postupy hodnocení, vycházející z těchto Zásad, mohou předepisovat propozice k jednotlivým soutěžím.
1. Všeobecná ustanovení
1.1 Hodnocení správnosti řešení křížovky je činnost, kterou se zjišťuje správnost či nesprávnost vyřešení dané křížovky porovnáním s autorským řešením a v kontextu se zadáním.
1.2 Hodnotí se splnění všech požadavků a podmínek, vyžadovaných v propozicích soutěže a v autorském zadání křížovky. Pro posuzování správnosti jsou závazné veškeré náležitosti zadání s výjimkou výčtu použitých pramenů, zmenšeného obrazce a políček, u kterých není uvedena specifikace.
1.3 Vedle náležitostí propozic a zadání se dále hodnotí:
a) obrazec křížovky (grafika);
b) věcný obsah jednotlivých políček;
c) tajenka;
d) případný dodatkový úkol.
1.4 Pro posuzování správnosti řešení je určující autorské řešení. Uznávají se však také přiléhavá vedlejší (alternativní) řešení. Za alternativní se pokládá zdůvodněné řešení, které v celém rozsahu odpovídá zadání křížovky a nečiní jinak správnou křížovku chybnou ve smyslu Směrnic pro tvorbu křížovek. Hodnocené řešení, které je shodné s autorským řešením nebo má podobu alternativního řešení, je správné řešení.
1.5 Při hodnocení správnosti řešení křížovky se posuzuje shoda či neshoda s autorským řešením. Je-li to pro řešitele výhodnější, může se hodnotit též podle konkrétního alternativního řešení, ale pouze takového, které bylo v soutěži uplatněno v řádném termínu pro odevzdání řešení.
1.6 Ztrátovými body nelze postihovat ty části křížovky, do nichž se jednoznačně promítla chyba autora nebo vydavatele, např. chybný vpisovaný výraz, chybné či neúplné zadání, chyba v legendě či v legendovém výrazu, který mění původní smysl, chyba v tajence, porušený systém střídání, porušená symetrie, zcela nesystematický systém skrytí tajenky, chybně uvedené výčty typů a tvarů políček, prokázaná opsaná chyba apod.
1.7 Nemůže-li hodnotitel zcela jednoznačně prokázat, že řešitel ve svém řešení křížovky pochybil, tj. existují-li významné a důvodné pochybnosti o tom, že hodnocení řešení je nesprávné, přiklání se „ve prospěch řešitele“.
1.8 Uvede-li řešitel na svém řešitelském listu více řešení, nebo zašle-li více řešení, aniž je některé z nich označené jako oprava, započítává se mu řešení s větším počtem ztrátových bodů, pokud nejde o řešení alternativní. To se netýká případného výčtu různých způsobů skrytí tajenky, kde se naopak řešitelům uznává za správné řešení byť i jedno z výčtu bez ohledu na nesprávnost ostatních.
1.9 U korespondenčních soutěží se připouští oprava řešení zaslaná v řádném termínu pro podání řešení. Tato oprava, i kdyby byla nesprávná, je pro hodnocení správnosti řešení závazná. Původní řešení křížovky či její části je zaslanou opravou nahrazeno.
2. Hodnocení grafické a věcné správnosti řešení
2.1 Hodnotí se nakreslený a vyplněný obrazec, přičemž na detaily a alternativy mimo autorský obrazec se, s výjimkou vypsaných tajenek a vyžádaných údajů (např. o způsobu skrytí tajenek), nebere zřetel. Výjimkou je případ, kdy řešitel kvůli čitelnosti napíše obsah políčka nebo opravu mimo obrazec a tato úprava je jednoznačně označená nebo vysvětlená.
2.2 Základními prvky při hodnocení grafické správnosti řešení jsou:
a) čára síťky (včetně rozdělovací a obrysové linky) mezi dvěma tzv. uzlovými body, tj. průsečíky nebo místy dotyku s jinými čarami síťky. Uzlový bod je místo, v němž se stýkají (vycházejí z něj) alespoň 3 čáry síťky. Nehodnotí se tedy políčka, ale čáry (úseky) síťky.
b) rozdělovací políčko nebo jeho část v prostoru základního políčka; každá část v prostoru základního políčka představuje při hodnocení správnosti 1 základní prvek.
2.3 Základním prvkem při hodnocení věcné správnosti řešení je věcný obsah políčka, kterým je míněno vše, co se nachází v příslušném prostoru políčka vymezeném čarami síťky, především znak (písmeno, shluk, slabika, výrazový znak, prázdný znak), případný další grafický prvek (čára nemající charakter spojnice), předepsané podbarvení políčka, v případě nesprávného řešení také nadbytečná spojnice. Jedno políčko autorského řešení má jeden věcný obsah, který představuje 1 základní prvek.
2.4 Každý z uvedených základních prvků představuje tzv. kladný bod. Suma všech kladných bodů správně vyplněného obrazce je dána součtem všech těchto prvků v autorském řešení.
2.5 Základní jednotkou hodnocení je 1 ztrátový bod, který se přiděluje za každý chybějící základní prvek podle bodu 2.2 (princip absence) a tedy za každý chybějící kladný bod. Jeden ztrátový bod odpovídá jednomu opravnému kroku (elementární opravě) v hodnoceném řešení oproti řešení autorskému. Mírou nesprávnosti hodnoceného řešení křížovky je počet přidělených ztrátových bodů. Řešení bez ztrátových bodů je řešení správné.
2.6 Počet přidělených ztrátových bodů za určitou pasáž křížovky nesmí překročit počet kladných bodů, které této pasáži odpovídají (princip nepřekročitelnosti počtu kladných bodů).
2.7 Při hodnocení správnosti řešení platí priorita čar síťky (grafiky). To znamená, že nejdříve se posuzují grafické odlišnosti mezi hodnoceným a autorským řešením. Za každou chybějící čáru síťky mezi dvěma uzlovými body odpovídající jedné elementární opravě (jednomu opravnému kroku) se přidělí 1 ztrátový bod. Za každé chybějící rozdělovací políčko nebo jeho část v prostoru základního políčka nebo násobného políčka (v rámci nadřazeného prostoru) se přiděluje 1 ztrátový bod.
2.8 Při hodnocení obrysových částí křížovky platí zásada, že změna tvaru 1 políčka při obrysu (tj. jinak vedená obrysová linka libovolného tvaru mezi dvěma uzlovými body – viz 2.2.a) se považuje za 1 elementární opravu a je hodnocena 1 ztrátovým bodem. To se však netýká obrysové linky, která je společná dvěma křížovkám křížovkového celku.
Rozdělovací políčka při obrysu se nehodnotí, je-li obrys tvarován správným způsobem, pokud to neodporuje zadání křížovky, nebo pokud nesousedí s obrysem jiné křížovky.
2.9 Při použití čtverečkového papíru se předtištěné linky uvnitř obrazce považují za nakreslené. U násobných políček je třeba slabé předtištěné linky vhodným způsobem (např. podbarvením políčka) zrušit. Linky mimo obrazec (i uvnitř vnitřního obrysu) se neberou v úvahu. Nezrušená linka znamená, že v nadřazeném prostoru není příslušné autorské políčko a jeho absence se hodnotí 1 ztrátovým bodem.
Silné obrysové linky je nutné vyznačit vždy, jejich absenci nelze tolerovat. Při jinak správně vyřešené grafice lze hodnotit důslednou absenci obrysových linek jako systémovou chybu (viz 2.15), tj. maximálně 5 ztrátovými body.
2.10 Jsou-li grafické prvky hodnoceného řešení shodné s grafickými prvky autorského řešení, nebo jsou-li provedeny příslušné grafické korekce vedoucí k tomuto stavu, hodnotí se celý věcný obsah každého políčka (viz 2.3), který je pro účely hodnocení správnosti považován za 1 znak.
Ve speciálních případech zachování kvality (viz 2.12 a komentář) lze i při shodné grafice uplatnit princip minimalizace (viz 2.14 a komentář).
2.11 Není-li grafika síťky určité pasáže obrazce, zahrnující více políček, shodná s autorským řešením, či nejde-li o alternativní řešení, přechází se na tzv. nejbližší nadřazený prostor (příslušný počet políček), který se graficky shoduje se správným řešením. V tomto prostoru se hodnotí počet chybějících grafických prvků a následně také počet chybějících správných znaků, tj. provedou se nutné elementární opravy, které uvedou grafiku do souladu s autorským řešením. Sleduje se přitom také zachování řazení znaků. Za každou čáru mezi dvěma uzlovými body a každý nesprávný věcný obsah políčka (nejde-li o případy zachování kvality a principu minimalizace neshod – viz 2.12 až 2.14) se přiděluje vždy 1 ztrátový bod.
2.12 Jedním z důležitých aspektů, který je třeba při konkrétním posuzování brát v úvahu, je tzv. zachování kvality. To znamená, že políčko nebo hodnocený prostor obsahuje správný znak či znaky vpisovaného výrazu (úplné zachování kvality) či jeho části (částečně zachování kvality). Zachování kvality je tedy shoda v kvalitě a poloze písmena (znaku) při porovnání řešeného a autorského výrazu.
2.13 Za každý chybějící či nesprávný znak a za znak vypsaný nečitelně či víceznačně se přiděluje 1 ztrátový bod. Je-li chybná alespoň jedna část znaku (např. jedno písmeno ve shluku či slabice, chybějící či přebývající diakritické znaménko nebo doplněk znaku), je celý znak považován za nesprávný, nejde-li o případ zachování kvality, u něhož nelze uplatnit princip minimalizace chyb s přerozdělením znaků (viz 2.14 a Komentář).
2.14 Je-li v hodnoceném nejbližším nadřazeném prostoru při odlišné grafice zachováno řazení znaků, nebo je zachována kvalita, uplatní se pravidlo založené na principu minimalizace chyb. Tento princip zabraňuje neúměrně vysokým postihům řešitele a připouští, že:
a) ve vztahu k zachování principu řazení znaků jsou elementární grafické opravy považovány za opravu jedinou (1 ztrátový bod), jde-li o prostou změnu tvaru políček v nejbližším nadřazeném prostoru;
b) ve vztahu k principu zachování kvality je možná dělitelnost znaku, kdy poloha jinak správných znaků či jejich částí je považována za formální, a lze je v příslušném prostoru jednoduchou úpravu přerozdělit, což představuje 1 opravný krok za 1 ztrátový bod; princip minimalizace chyb umožňuje ve speciálních případech připustit dělitelnost znaku (tzv. přerozdělení) i při správné grafice, ovšem jen za předpokladu úplného zachování kvality.
2.15 Za systémovou chybu v důsledku nedodržení zadání se přiděluje maximálně 5 ztrátových bodů.
3. Hodnocení správnosti dalších náležitostí řešení
3.1 Neskrytá tajenka
a) V soutěžích, kde se vyžaduje kompletní řešení (vyplněný obrazec) se nevypsání či chybné vypsání neskryté tajenky nehodnotí. Pro posouzení správnosti je rozhodující posouzení znaků neskryté tajenky v obrazci.
b) V soutěžích, kde se vyžaduje pouze řešení tajenky bez zaslání vyplněného obrazce, se vypsání neskrytých tajenek postupuje takto: všechna řešení se správně vypsanou neskrytou tajenkou se hodnotí jako správná a všechna řešení s nesprávně vypsanou skrytou tajenkou (bez ohledu na počet chyb) se hodnotí jako nesprávná.
3.2 Skrytá a jiným způsobem podaná tajenka
a) Každá skrytá tajenka či její díl skrytý jednotným, samostatně specifikovaným způsobem se hodnotí zvlášť.
b) U každé tajenky skryté v obrazci musí řešitel vyznačit pozici každého jejího znaku. Pokud je tajenka skryta nebo podána jiným způsobem, musí řešitel způsob skrytí nebo podání jednoznačně popsat. Za každé v obrazci nevyznačené písmeno tajenky, jejího dílu či části, se přiděluje 1 ztrátový bod, maximálně však 5 ztrátových bodů. Totéž platí i pro špatné popsání nebo nepopsání systému skrytí nebo podání.
c) Skrytou či jinak podanou tajenku je třeba vždy vypsat. Za 1 chybu (špatné, přebývající nebo chybějící písmeno ve smyslu § 28 Směrnic) ve vypsání skryté tajenky se přiděluje 1 ztrátový bod, nejvýše však 5 ztrátových bodů.
3.3 Interpunkce v tajence
U vypsané tajenky se hodnotí pouze ta interpunkční znaménka, která jsou přímo zakomponovaná v křížovce. Za každé chybějící, špatné nebo přebývající interpunkční znaménko se přiděluje 1 ztrátový bod.
3.4 Členění tajenky
Jiné členění vypsané tajenky než členění doložené pramenem se postihuje paušálně 1 ztrátovým bodem.
3.5 Dodatkový úkol
Dodatkové úkoly (hádankářské, logické aj.) mohou souviset s tajenkou, s obrazcem apod. Za neuvedení správného vyžádaného řešení případného dodatkového úkolu obdrží řešitel 5 ztrátových bodů.
4. Hodnocení úplnosti řešení
Úplnost řešení se posuzuje v souladu s příslušnými propozicemi soutěží
a) podle absolutního počtu ztrátových bodů, které se zjistí spočítáním všech chybějících správných prvků (grafických, věcných, tajenek).
b) podle absolutního počtu ztrátových bodů, které se zjistí na základě znalosti počtu kladných bodů za křížovku. Při hodnocení správnosti řešení se spočítají kladné body příslušného hodnoceného řešení a ty se pak odečtou od známého celkového počtu kladných bodů, vyčíslených autorem křížovky. Výsledkem je počet ztrátových bodů.
c) podle počtu ztrátových bodů s horní hranicí 100. Maximálně 99 ztrátových bodů se v tomto systému přiděluje za neúplné řešení křížovky. Počet ztrátových bodů u křížovek s vysokou mírou neúplného řešení lze relativně odstupňovat kvalifikovaným odhadem (např. 98, 97, 96 … ztrátových bodů). 100 ztrátových bodů se přiděluje za neodevzdání řešení. Touto metodou se pak musí hodnotit všechny hodnocené křížovky všech řešitelů.
5. Celkový výsledek hodnocení správnosti řešení
5.1 Pořadí řešitelů dané křížovky (souboru křížovek) se stanoví podle vzrůstajícího počtu přidělených ztrátových bodů (viz 4). Bližší podmínky mohou specifikovat propozice jednotlivých soutěží.
5.2 Má-li více řešitelů stejný počet ztrátových bodů, nebo má-li řešení bez ztrátových bodů, rozhoduje u přeborových soutěží čas odevzdání. V případě stejného počtu ztrátových bodů a stejného času odevzdání (např. po uplynutí časového limitu) se soutěžící o pořadí dělí.
5.3 V korespondenčních soutěžích se soutěžící při rovnosti ztrátových bodů o pořadí dělí, přičemž jako pomocné kritérium lze přidělit tzv. průměrné pořadí (průměrnou známku).
5.4 Při řešení křížovek ve vícekolových korespondenčních soutěžích se rozhodne o celkovém pořadí podle některého z následujících systémů:
a) součet ztrátových bodů;
b) součet ztrátových bodů a pak součet pořadí;
c) součet pořadí a pak součet ztrátových bodů;
d) součet pořadí a pak vyšší počet lepších pořadí (nižších známek); v případě více řešitelů s nulovým součtem ztrátových bodů se všichni dělí o první místa bez ohledu na jejich součet pořadí;
e) jiný systém schválený orgány SČHAK.
6. Závěrečná ustanovení
6.1 Tyto Zásady hodnocení správnosti řešení křížovek v soutěžích SČHAK jsou pro hodnotitele závazné.
6.2 Méně časté a složitější případy jsou popsány v Části 2: Speciální principy těchto Zásad.
6.3 Další podmínky hodnocení mohou specifikovat propozice jednotlivých řešitelských soutěží.
6.3 Možné eventuality při hodnocení správnosti řešení stanoví výbor SČHAK na základě doporučení Odborné křížovkářské komise.
Schváleno OKK dne 28. 2. 2009 s platností od 1. května 2009, vždy však od počátku zahájení příslušné soutěže.